§ 298 trestní zákon – Pravidla pro podmíněné propuštění z trestu a podmíněné…
Trestní zákon · 140/1961 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 298 zákona č. 140/1961 Sb. stanoví, že pravidla pro podmíněné propuštění z trestu a podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti se použijí i na tresty, které byly uloženy před účinností tohoto zákona, s jedinou výjimkou ustanovení § 62. (§ 298 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 298 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 140/1961 Sb.
Ustanovení tohoto zákona o podmíněném propuštění a podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti se užije s výjimkou ustanovení § 62 i na tresty uložené před účinností tohoto zákona.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- I osoby odsouzené před rokem 1962 (účinnost zákona č. 140/1961 Sb.) mohou být podmíněně propuštěny z trestu odnětí svobody nebo jim může být podmíněně upuštěno od zbytku trestu zákazu činnosti.
- Při rozhodování o těchto podmíněných opatřeních se na starší tresty aplikují stejná pravidla, jaká zákon č. 140/1961 Sb. stanoví pro tresty uložené po jeho účinnosti.
- Jediné ustanovení, které se na starší tresty v souvislosti s podmíněným propuštěním nebo upuštěním od zbytku trestu zákazu činnosti nepoužije, je § 62.
Na co si dát pozor
- Je třeba si uvědomit, že § 62 je z aplikace vyloučen, což znamená, že jeho obsah se na dříve uložené tresty nevztahuje v kontextu podmíněného propuštění a upuštění od zbytku trestu zákazu činnosti.
- Tento paragraf se týká pouze podmínek propuštění a upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, nikoli jiných aspektů výkonu trestu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 298
Jak soudy aplikují § 298
Výjimkou ze zásady, že souhrnu právních předpisů je třeba použít jako celku, jsou ustanovení § 16 odst. 2 a 3 , § 296 až § 298 tr. zák. Pokud bude po zvážení jednotlivých souborů trestněprávních norem přicházet v úvahu posouzení činu jakožto trestného činu, za nějž je v konkrétním případě třeba uložit trest, bude pro otázku příznivosti rozhodující druh a výměra v úvahu přicházejících sankcí.