Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 39

§ 39 občiansky súdny poriadok – Následky nedostatku plné moci.

Zákon o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok) · 142/1950 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 39 zákona 142/1950 upravuje situace, kdy v soudním řízení vystupuje někdo jako zástupce, ale nemá k tomu platnou plnou moc, a stanovuje, jak má soud v takovém případě postupovat. Soud musí vždy zkoumat, zda má zástupce platnou plnou moc, a to v každé fázi řízení. (§ 39 zákona č. 142/1950 Sb., občiansky súdny poriadok, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Následky nedostatku plné moci.
  • Týká se: soud
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 142/1950 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) K nedostatku plné moci přihlíží soud z úřední povinnosti v každém období řízení.

(2) Vystupuje-li někdo jako zmocněnec a neprokáže se plnou mocí, může s ním soud jednat, uloží mu však, aby plnou moc v přiměřené lhůtě dodatečně předložil. Dokud se tak nestane, nemůže soud vynést rozhodnutí, kterým se řízení končí.

(3) Nebude-li plná moc předložena ve lhůtě soudem určené, postupuje soud tak, jako by za účastníka nikdo nejednal. O tom je třeba osobu, která vystupuje bez plné moci, poučit.

(4) Osobě, která vystupovala bez plné moci, soud na návrh uloží, aby nahradila náklady, které způsobila.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Soud musí vždy zkoumat, zda má zástupce platnou plnou moc, a to v každé fázi řízení.
  • Pokud někdo jedná bez plné moci, soud s ním může jednat, ale musí mu uložit, aby plnou moc dodatečně předložil v určené lhůtě.
  • Dokud není plná moc předložena, soud nesmí vydat rozhodnutí, které by ukončilo celé řízení.
  • Pokud plná moc není předložena v určené lhůtě, soud bude postupovat, jako by účastník neměl žádného zástupce.

Na co si dát pozor

  • Osoba, která jedná bez plné moci, musí být soudem poučena o tom, že pokud plnou moc nepředloží, bude se s ní zacházet, jako by za účastníka nikdo nejednal.
  • Na návrh může soud uložit osobě, která jednala bez plné moci, aby uhradila náklady, které svým jednáním způsobila.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 171 Státní dozor ve věcech územního plánování a s (Zákon o územním plánování a stavebním řá)§ 292 Kontrola (Zákon stavební zákon)§ 21 Následky nedostatku součinnosti celního účast (Vyhláška ministerstva zahraničního obcho)§ 22 Provedení prověrky na místě (Vyhláška Federálního statistického úřadu)§ 39 (Zákon o krizovém řízení a o změně někter)