Zákon o devizovém hospodářství

(1) S pohledávkami devizových tuzemců vůči devizovým cizozemcům, s jejich nemovitostmi a majetkovými účastmi v zahraničí, s jejich zahraničními cennými papíry a s cennými papíry uloženými v zahraničí, s jejich nároky na dědictví nebo odkaz v zahraničí, jakož i s cennými papíry devizových cizozemců, které jsou v úschově devizových tuzemců a s tuzemskými nemovitostmi devizových cizozemců je dovoleno nakládat jen s povolením Státní banky československé.

(2) Povolení není zapotřebí, jde-li o nakládání s hodnotami uvedenými v odstavci 1 pro případ smrti, dále o nakládání s hodnotami, které byly zproštěny nabídkové povinnosti vůbec nebo nebyly devizovou bankou odkoupeny (§ 16). Další případy, u nichž se povolení nevyžaduje, stanoví prováděcí předpis.

(1) Devizoví tuzemci smějí jen s povolením Státní banky československé:

a) platit v tuzemsku devizovým cizozemcům nebo komukoliv v jejich prospěch nebo z jejich majetku;

b) vstupovat v závazky, z kterých vzniká povinnost peněžního plnění vůči devizovým cizozemcům anebo uznávat peněžní závazky vůči nim, jakož i sjednávat výměnné obchody;*)

c) převádět smluvně na devizové cizozemce tuzemské nemovitosti a cenné papíry, jakož i práva nehmotná, jako autorská, nakladatelská, patentní, známková, z chráněných vzorů, z vynálezů apod., přenechat jim tato práva k využití a udělovat oprávnění k výrobním postupům.

(2) V povolení Státní banky československé ke vstupu v závazek podle odstavce 1 písm. b) může být vysloveno, že toto povolení platí zároveň jako povolení k platu do zahraničí podle § 14, popř. k platu podle odstavce 1 písm. a).

(3) Prováděcí předpis stanoví, ve kterých případech se povolení nevyžaduje.

(1) Devizoví tuzemci smějí jen s povolením federálního ministerstva financí sjednávat zahraniční finanční účasti na tuzemských podnicích nebo se finančně účastnit na podnikání v zahraničí.

(2) Má-li finanční účast dosah pouze pro území České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, udělí federální ministerstvo financí povolení podle odstavce 1 po projednání s ministerstvem financí republiky. Dotýká-li se finanční účast zájmů obou republik, projedná federální ministerstvo financí udělení povolení podle odstavce 1 s ministerstvy financí republik.

(3) Jde-li o účast související s prováděním mezinárodního obchodu, mezinárodní dopravy a mezinárodního zasilatelství, uděluje devizovým tuzemcům povolení federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí.

(4) Povolení ve smyslu odstavců 1 až 3 nenahrazuje devizová povolení Státní banky československé, pokud je jich podle tohoto zákona třeba.

(1) Devizoví tuzemci jsou povinni ohlásit do devizové evidence:

a) hodnoty uvedené v § 18 odst. 1;

b) závazky vůči devizovým cizozemcům;

c) cenné papíry a tuzemské nemovitosti, jejichž vlastníky jsou devizoví cizozemci;

d) změny týkající se práv, závazků a hodnot podrobených ohlašovací povinnosti, jakož i jejich zánik;

e) právní spory a úřední řízení dotýkající se hodnot podrobených ohlašovací povinnosti a nehmotných práv v poměru k zahraničí.

(2) Hlášení cenných papírů a tuzemských nemovitostí [odstavec 1 písm. c)] a jejich změn podávají devizoví tuzemci, kteří je pro cizozemské vlastníky spravují nebo mají v úschově.

Devizovou evidenci vede Státní banka československá. Lhůty pro hlášení, způsob hlášení a případy, na které se ohlašovací povinnost podle ustanovení § 21 nevztahuje, jakož i úlevy z ohlašovací povinnosti stanoví prováděcí předpis.

Státní banka československá dohlíží, zda a jak devizoví tuzemci plní povinnosti uložené jim tímto zákonem a předpisy jej provádějícími. Devizoví tuzemci jsou povinni na její výzvu podat jí i jiná než v § 21 uvedená hlášení, zprávy a vysvětlení o okolnostech přímo i nepřímo závažných z hlediska devizového hospodářství, jakož i předložit potřebné doklady.

Kontrolu zachování ustanovení tohoto zákona o dovozu a vývozu hodnot (§ 10 až 12) a jej provádějících předpisů vykonávají celní orgány, které jsou v této své působnosti oprávněny provádět vnější i vnitřní prohlídky zavazadel, dopravních prostředků, listovních a jiných zásilek, jakož i osobní prohlídky; zároveň mohou od kontrolovaných osob vyžadovat potřebná vysvětlení.

Při provádění prohlídek musí být šetřeno ústavních a jiných zákonných předpisů o ochraně svobody osobní a tajemství listovního.

(1) Celnice přijímají od cestujících do zahraničí na jejich vlastní náklad do úschovy hodnoty, k jejichž vývozu nemají povolení. Podmínky úschovy se řídí ustanoveními občanského zákoníku.

(2) Jestliže cestující neuplatní právo na vydání předmětu úschovy do jednoho roku od přijetí celnicí, právo na vydání zaniká a předmět úschovy připadne státu.

Kdo jedná proti předpisům tohoto zákona tím, že

a) koná nebo přijímá platy anebo obchoduje s devizovými prostředky proti ustanovení § 9;

b) proti ustanovení § 11 a 12 vyváží valuty, platební dokumenty, zlato, cenné papíry, depozitní potvrzenky, vkladní knížky, životní pojistky znějící na cizí měnu a plné moci k nakládání s majetkovými hodnotami v zahraničí, anebo dováží nebo vyváží československé peníze, platební dokumenty a vkladní knížky znějící na československou měnu;

c) nesplní povinnost převést do tuzemska pohledávky vůči zahraničí podle § 15 odst. 1 písm. a) nebo povinnost nabídkovou podle § 15 odst. 1 písm. b) anebo nesplní výzvu ke zpeněžení zahraničních cenných papírů podle § 15 odst. 1 písm. c);

d) proti ustanovení § 18 odst. 1 nakládá s pohledávkami vůči zahraničí, s nemovitostmi a majetkovými účastmi v zahraničí, se zahraničními cennými papíry a s cennými papíry uloženými v zahraničí, jakož i s nároky na dědictví nebo odkaz v zahraničí;

e) proti ustanovení § 18 odst. 1 nakládá s cennými papíry devizových cizozemců a s jejich tuzemskými nemovitostmi;

f) koná platy proti ustanovení § 19 odst. 1 písm. a), vstupuje v závazky proti ustanovení § 19 odst. 1 písm. b), převádí na devizové cizozemce tuzemské nemovitosti, cenné papíry nebo nehmotná práva proti ustanovení § 19 odst. 1 písm. c);

g) nesplní včas ohlašovací povinnost podle § 21,

bude potrestán, nejde-li o trestný čin nebo o přečin, za přestupek pokutou do 5000 Kčs v řízení prováděném národními výbory, popřípadě celnicemi podle obecných předpisů.

Prováděcí předpisy k tomuto zákonu vydává federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu a Státní bankou československou a ve spolupráci s ministerstvy financí republik. Ve věcech týkajících se zahraničního obchodu vydávají prováděcí předpisy k tomuto zákonu společně federální ministerstvo financí a federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se Státní bankou československou.

(1) V prováděcím předpise může být pravomoc daná tímto zákonem Státní bance československé přenesena na orgány státní správy.

(2) Povinnosti, které mají devizoví tuzemci, orgány státní správy a organizace podle tohoto zákona vůči Státní bance československé, mají ve stejném rozsahu vůči orgánům státní správy, jestliže na ně bude pravomoc Státní banky československé podle odstavce 1 přenesena.

Peněžitou částku, která má být na základě výkonu soudního rozhodnutí vydána devizovému cizozemci jakožto věřiteli, složí soud, popř. nařídí složit ve prospěch oprávněného u devizové banky. K převodu takové částky do zahraničí není třeba povolení, jde-li o plnění závazku vzniklého v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 z mezinárodního obchodu, mezinárodní dopravy a mezinárodního zasilatelství; jinak lze částku převést do zahraničí jen s povolením Státní banky československé, leč by šlo o plnění závazků, při jehož vzniku bylo již o povolení úhrady rozhodnuto (§ 19 odst. 2).

Orgány státní správy a organizace jsou povinny oznamovat Státní bance československé na její požádání veškeré údaje, jichž je třeba k plnění úkolů, které jí ukládá tento zákon, pokud tomu nebrání zvláštní předpisy.

Na povolení podle tohoto zákona se nevztahují předpisy zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád); postup upraví prováděcí předpis.

Do dne účinnosti tohoto zákona vydaná a ještě nevyužitá devizová povolení platí nadále po dobu platnosti v nich stanovenou. Dosud vydaná všeobecná devizová povolení platí prozatím nadále jako vydaná Státní bankou československou; organizace, jimž byla všeobecná devizová povolení udělena, jsou však povinny do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona předložit všeobecná devizová povolení Státní bance československé k potvrzení, jinak tato povolení pozbudou platnosti.

Zrušují se:

1. zákon č. 107/1953 Sb., o devizovém hospodářství, ve znění zákona č. 64/1958 Sb.,

2. vyhláška ministra financí č. 80/1958 Sb., o úplném znění zákona č. 107/1953 Sb., o devizovém hospodářství,

3. vyhláška ministerstva financí a ministerstva zahraničního obchodu č. 6/1963 Sb., k zákonu o devizovém hospodářství, a

4. vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 111/1969 Sb., o obecném devizovém povolení pro organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1971.

Svoboda v. r.

Dr. Hanes v. r.

Dr. Štrougal v. r.

*) § 420 a 424 zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu).