§ 1 Zákon o úpravě pracovních poměrů dotčených důsledky národní revoluce – By-li pracovní poměr zásahem plynoucím z důsledků národní…

§ 1 (1) By-li pracovní poměr zásahem plynoucím z důsledků národní revoluce před účinností tohoto zákona fakticky skončen jakýmkoliv způsobem proto, že proti zaměstnanci vzniklo důvodné podezření z činu trestného podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, na Slovensku podle nařízení č. 33/1945 Sb. n. SNR o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a zřízení lidového soudnictví, anebo proto, že zaměstnanec před 31. prosincem 1945 vzbudil jiným jednáním nebo chováním proti sobě tak vážný a odůvodněný odpor, že nebylo lze spravedlivě požadovati na ostatních zaměstnancích, aby s ním dále spolupracovali, hledí se na pracovní poměr, jako by byl dnem faktického skončení po právu zrušen, a to i když podle pracovní smlouvy mohl býti zrušen jen za zvláštních podmínek nebo po zvláštním řízení. (2) Byl-li však pracovní poměr takovým zásahem před účinností tohoto zákona fakticky skončen jakýmkoliv způsobem proto, že se mohlo v dobré víře předpokládati, že jsou dány podmínky podle odstavce 1, ač ve skutečnosti dány nebyly, hledí se na pracovní poměr, jako by byl dnem, kdy byl fakticky skončen, po právu vypověděn na zákonnou dobu výpovědní, a to i když podle pracovní smlouvy nemohl býti vypověděn vůbec nebo jen za zvláštních podmínek nebo po zvláštním řízení. Na mzdě (platu) za dobu výpovědní přísluší v tomto případě zaměstnanci nejvýše částka 10.000 Kčs měsíčně, nikoli však za dobu delší než tři měsíce; nadto si musí zaměstnanec dáti započítati, co ušetřil tím, že práci nekonal, jakožto i co vydělal jiným zaměstnáním nebo co vydělal úmyslně zameškal. (3) Zaměstnanci, jehož pracovní poměr zanikl podle odstavce 1 nebo 2, nepřísluší nárok na plnění, které bylo smluveno pro případ skončení pracovního poměru. (4) Byl-li pracovní poměr zásahem plynoucím z důsledků národní revoluce před účinností tohoto zákona fakticky skončen jakýmkoliv způsobem, aniž byly dány podmínky podle odstavce 1 nebo 2, nebo bylo-li do něho z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z podobných důvodů souvisících s národní revolucí zasaženo jinak (na př. dáním na dovolenou, přidělením práce za jiných pracovních, zejména mzdových či [platových] podmínek), mohou se zaměstnanec i zaměstnavatel domáhat, aby rozhodčí soud (§§ 2 a násl.) určil právní následky takového zásahu. Rozhodčí soud může při tom podmínky pracovní smlouvy upraviti nově; je-li v zájmu nerušeného chodu závodu, aby se zaměstnanec již nevrátil na své pracovní místo, může na návrh zaměstnavatelův prohlásiti pracovní poměr za vypověděný podle obdoby odstavce 2. (5) Při úpravě pracovních podmínek podle předchozího odstavce přihlédne rozhodčí soud zejména k obsahu pracovních smluv obdobného druhu v jiných podnicích téhož nebo příbuzného odvětví a určí práva a závazky stran podle zásad slušnosti a účelnosti. Zruší-li rozhodčí soud v rámci nové úpravy pracovních podmínek některý závazek zaměstnavatelův nebo prohlásí-li pracovní poměr za vypověděný, může přiznati zaměstnanci přiměřené odškodnění, nikoliv však více než částku 30.000 Kčs. (6) Budou-li nároky zaměstnance vyrovnány podle ustanovení tohoto paragrafu, nepříslušejí mu ze zásahů do pracovního poměru jakékoliv další nároky vůči třetí osobě. Platba, provedená zaměstnavatelem, nezakládá pro něho regresních nároků proti komukoliv.