§ 1 Zákon o úpravě pracovních poměrů dotčených důsledky národní revoluce – By-li pracovní poměr zásahem plynoucím z důsledků národní…
Zákon o úpravě pracovních poměrů dotčených důsledky národní revoluce · 143/1946 Sb. · § 1 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 1 zákona č. 143/1946 Sb. upravuje právní následky skončení nebo změny pracovního poměru, k němuž došlo před účinností tohoto zákona v důsledku národní revoluce, a to v závislosti na důvodech takového zásahu.
§ 1
(1) By-li pracovní poměr zásahem plynoucím z důsledků národní revoluce před účinností tohoto zákona fakticky skončen jakýmkoliv způsobem proto, že proti zaměstnanci vzniklo důvodné podezření z činu trestného podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, na Slovensku podle nařízení č. 33/1945 Sb. n. SNR o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a zřízení lidového soudnictví, anebo proto, že zaměstnanec před 31. prosincem 1945 vzbudil jiným jednáním nebo chováním proti sobě tak vážný a odůvodněný odpor, že nebylo lze spravedlivě požadovati na ostatních zaměstnancích, aby s ním dále spolupracovali, hledí se na pracovní poměr, jako by byl dnem faktického skončení po právu zrušen, a to i když podle pracovní smlouvy mohl býti zrušen jen za zvláštních podmínek nebo po zvláštním řízení.
(2) Byl-li však pracovní poměr takovým zásahem před účinností tohoto zákona fakticky skončen jakýmkoliv způsobem proto, že se mohlo v dobré víře předpokládati, že jsou dány podmínky podle odstavce 1, ač ve skutečnosti dány nebyly, hledí se na pracovní poměr, jako by byl dnem, kdy byl fakticky skončen, po právu vypověděn na zákonnou dobu výpovědní, a to i když podle pracovní smlouvy nemohl býti vypověděn vůbec nebo jen za zvláštních podmínek nebo po zvláštním řízení. Na mzdě (platu) za dobu výpovědní přísluší v tomto případě zaměstnanci nejvýše částka 10.000 Kčs měsíčně, nikoli však za dobu delší než tři měsíce; nadto si musí zaměstnanec dáti započítati, co ušetřil tím, že práci nekonal, jakožto i co vydělal jiným zaměstnáním nebo co vydělal úmyslně zameškal.
(3) Zaměstnanci, jehož pracovní poměr zanikl podle odstavce 1 nebo 2, nepřísluší nárok na plnění, které bylo smluveno pro případ skončení pracovního poměru.
(4) Byl-li pracovní poměr zásahem plynoucím z důsledků národní revoluce před účinností tohoto zákona fakticky skončen jakýmkoliv způsobem, aniž byly dány podmínky podle odstavce 1 nebo 2, nebo bylo-li do něho z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z podobných důvodů souvisících s národní revolucí zasaženo jinak (na př. dáním na dovolenou, přidělením práce za jiných pracovních, zejména mzdových či [platových] podmínek), mohou se zaměstnanec i zaměstnavatel domáhat, aby rozhodčí soud (§§ 2 a násl.) určil právní následky takového zásahu. Rozhodčí soud může při tom podmínky pracovní smlouvy upraviti nově; je-li v zájmu nerušeného chodu závodu, aby se zaměstnanec již nevrátil na své pracovní místo, může na návrh zaměstnavatelův prohlásiti pracovní poměr za vypověděný podle obdoby odstavce 2.
(5) Při úpravě pracovních podmínek podle předchozího odstavce přihlédne rozhodčí soud zejména k obsahu pracovních smluv obdobného druhu v jiných podnicích téhož nebo příbuzného odvětví a určí práva a závazky stran podle zásad slušnosti a účelnosti. Zruší-li rozhodčí soud v rámci nové úpravy pracovních podmínek některý závazek zaměstnavatelův nebo prohlásí-li pracovní poměr za vypověděný, může přiznati zaměstnanci přiměřené odškodnění, nikoliv však více než částku 30.000 Kčs.
(6) Budou-li nároky zaměstnance vyrovnány podle ustanovení tohoto paragrafu, nepříslušejí mu ze zásahů do pracovního poměru jakékoliv další nároky vůči třetí osobě. Platba, provedená zaměstnavatelem, nezakládá pro něho regresních nároků proti komukoliv.
Paragraf 1 zákona č. 143/1946 Sb. upravuje právní následky skončení nebo změny pracovního poměru, k němuž došlo před účinností tohoto zákona v důsledku národní revoluce, a to v závislosti na důvodech takového zásahu.
Co to znamená v praxi
Pokud byl pracovní poměr ukončen kvůli vážnému podezření z trestného činu podle dekretu o potrestání nacistických zločinců nebo kvůli jinému jednání zaměstnance, které vyvolalo vážný odpor u ostatních zaměstnanců, považuje se takový pracovní poměr za po právu zrušený ke dni jeho faktického skončení.
Jestliže byl pracovní poměr ukončen v dobré víře, že existovaly důvody pro jeho zrušení podle předchozího bodu, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo, považuje se za po právu vypovězený na zákonnou výpovědní dobu. Zaměstnanci v takovém případě náleží mzda (plat) za výpovědní dobu, maximálně však 10 000 Kčs měsíčně po dobu nejdéle tří měsíců, přičemž se mu započítá, co ušetřil nebo vydělal jinde.
V obou výše uvedených případech nemá zaměstnanec nárok na plnění sjednané pro případ skončení pracovního poměru.
Pokud byl pracovní poměr ukončen nebo změněn (např. převedením na jinou práci s horšími podmínkami) z důvodů souvisejících s národní revolucí, aniž by byly splněny podmínky pro zrušení nebo výpověď podle předchozích bodů, mohou se zaměstnanec i zaměstnavatel obrátit na rozhodčí soud, aby určil právní následky takového zásahu a případně nově upravil podmínky pracovní smlouvy.
🔔 Hlídat změny § 1 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.