Co § 1 znamená v praxi?

Pro získání nároku na dovolenou musel zaměstnanec pracovat u stejného zaměstnavatele nebo v témže podniku nepřetržitě alespoň 11 měsíců (tzv. čekací doba) a odpracovat v roce 1951 minimálně 75 dnů. Mladší zaměstnanci do 26 let, kteří v roce 1951 úspěšně dokončili školu a poprvé nastoupili do zaměstnání, měli zkrácenou čekací dobu na 5 měsíců. Stejná zkrácená čekací doba 5 měsíců platila i pro ženy, které nebyly povinny pracovat podle dekretu č. 88/1945 Sb., ale přesto vstoupily do pracovního poměru. Krátké přerušení pracovního poměru (do 6 týdnů) se souhlasem zaměstnavatele čekací dobu neukončovalo, ale pouze pozastavovalo, pokud zaměstnanec mezitím nepracoval jinde.

§ 1

Dovolená stálých zaměstnanců.

Zákon o placené dovolené na zotavenou v roce 1951 · 143/1950 Sb. · Ostatní právní předpisy

(1) Zaměstnanci, jehož pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku trval nepřetržitě alespoň 11 měsíců (čekací doba), přísluší za rok 1951 (v dalším „kalendářní rok“) placená dovolená na zotavenou, jestliže v něm konal práce alespoň po 75 dnů.

(2) U zaměstnance mladšího 26 let, který v kalendářním roce úspěšně skončil návštěvu školy a po prvé vstoupil do pracovního poměru, činí čekací doba 5 měsíců. Čekací doba 5 měsíců platí i pro ženy, které, ač jsou vyňaty z pracovní povinnosti podle dekretu presidenta republiky č. 88/1945 Sb., o všeobecné pracovní povinnosti, vstoupily do pracovního poměru.

(3) Přerušení pracovního poměru kratší 6 týdnů, k němuž došlo se souhlasem zaměstnavatele, staví, ale nepřerušuje čekací dobu, avšak jen pokud zaměstnanec v té době nebyl zaměstnán u jiného zaměstnavatele.

Výklad · AI, ověřte

Stručně

Paragraf 1 zákona 143/1950 Sb. stanovuje podmínky pro nárok stálých zaměstnanců na placenou dovolenou na zotavenou v roce 1951, zejména délku trvání pracovního poměru (čekací dobu) a počet odpracovaných dnů.

Co to znamená v praxi

Pro získání nároku na dovolenou musel zaměstnanec pracovat u stejného zaměstnavatele nebo v témže podniku nepřetržitě alespoň 11 měsíců (tzv. čekací doba) a odpracovat v roce 1951 minimálně 75 dnů.
Mladší zaměstnanci do 26 let, kteří v roce 1951 úspěšně dokončili školu a poprvé nastoupili do zaměstnání, měli zkrácenou čekací dobu na 5 měsíců.
Stejná zkrácená čekací doba 5 měsíců platila i pro ženy, které nebyly povinny pracovat podle dekretu č. 88/1945 Sb., ale přesto vstoupily do pracovního poměru.
Krátké přerušení pracovního poměru (do 6 týdnů) se souhlasem zaměstnavatele čekací dobu neukončovalo, ale pouze pozastavovalo, pokud zaměstnanec mezitím nepracoval jinde.

Na co si dát pozor

Uvedené podmínky se vztahují výhradně na nárok na dovolenou v roce 1951.
Přerušení pracovního poměru delší než 6 týdnů, nebo přerušení bez souhlasu zaměstnavatele, nebo zaměstnání u jiného zaměstnavatele během přerušení, by mohlo znamenat nutnost začít čekací dobu počítat znovu.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 3 PROGRAM STATISTICKÝCH ZJIŠŤOVÁNÍ PROVÁDĚNÝCH (Vyhláška o Programu statistických zjišťo)§ 3 PROGRAM STATISTICKÝCH ZJIŠŤOVÁNÍ (Vyhláška, kterou se stanoví Program stat)§ 3 PROGRAM STATISTICKÝCH ZJIŠŤOVÁNÍ (Vyhláška Českého statistického úřadu, kt)§ 3 PROGRAM STATISTICKÝCH ZJIŠŤOVÁNÍ PROVÁDĚNÝCH (Vyhláška o Programu statistických zjišťo)§ 3 PROGRAM STATISTICKÝCH ZJIŠŤOVÁNÍ (Vyhláška, kterou se stanoví Program stat)