§ 13 Zákon České národní rady o notářských poplatcích – Základ poplatku
Zákon České národní rady o notářských poplatcích · 146/1984 Sb. · § 13 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 13 zákona č. 146/1984 Sb. stanoví, jak se určí základ pro výpočet notářského poplatku z dědictví, tedy z jaké hodnoty majetku se poplatek vypočítá.
§ 13 Základ poplatku
(1) Základem poplatku je cena nabytého majetku po srážce dluhů zůstavitele a ceny jiných povinností uložených v řízení o dědictví. Je-li součástí nabytého majetku též nemovitost, je touto cenou její zjištěná cena.
(2) Nebyl-li nabytý majetek předmětem řízení o dědictví, je základem poplatku cena nabytého majetku po srážce dluhů zůstavitele a ceny jiných povinností a případné úplaty; cenu majetku i výši dluhů zjistí státní notářství obdobně podle zásad řízení o dědictví.
Paragraf 13 zákona č. 146/1984 Sb. stanoví, jak se určí základ pro výpočet notářského poplatku z dědictví, tedy z jaké hodnoty majetku se poplatek vypočítá.
Co to znamená v praxi
Dědictví s řízením: Pokud se dědí majetek, který prošel řízením o dědictví, základem poplatku je hodnota nabytého majetku snížená o dluhy zůstavitele a další povinnosti uložené v dědickém řízení.
Nemovitosti v dědictví: Jestliže je součástí děděného majetku nemovitost, pro určení základu poplatku se vždy použije její zjištěná cena.
Dědictví bez řízení: V případě, že majetek nebyl předmětem řízení o dědictví, základem poplatku je hodnota nabytého majetku po odečtení dluhů zůstavitele, jiných povinností a případné úplaty. Notářství v takovém případě samo zjistí cenu majetku a výši dluhů.
Na co si dát pozor
Základem poplatku není celá hodnota majetku, ale hodnota po odečtení dluhů a dalších povinností.
U nemovitostí se vždy vychází z jejich zjištěné ceny.