§ 4 Zákon České národní rady o notářských poplatcích – Sazby poplatku
Zákon České národní rady o notářských poplatcích · 146/1984 Sb. · § 4 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 4 zákona 146/1984 stanovuje, že sazby notářských poplatků jsou určeny prováděcím předpisem buď jako pevné částky, nebo jako procento z ceny předmětu úkonu, přičemž státní notářství může poplatek zvýšit až o 100 % u zvlášť složitých, obtížných nebo časově náročných úkonů.
§ 4 Sazby poplatku
Sazby poplatku za notářské úkony stanoví prováděcí předpis buď pevnými částkami nebo procentem z ceny předmětu notářského úkonu, a to za jednotlivé notářské úkony nebo za úhrn notářských úkonů. U notářských úkonů zvlášť složitých a obtížných nebo časově náročných může státní notářství stanovený poplatek přiměřeně zvýšit, nejvýše však o 100 %.
Paragraf 4 zákona 146/1984 stanovuje, že sazby notářských poplatků jsou určeny prováděcím předpisem buď jako pevné částky, nebo jako procento z ceny předmětu úkonu, přičemž státní notářství může poplatek zvýšit až o 100 % u zvlášť složitých, obtížných nebo časově náročných úkonů.
Co to znamená v praxi
Konkrétní výše poplatků za notářské úkony nejsou přímo v tomto zákoně, ale jsou stanoveny v jiném, prováděcím předpisu.
Poplatky se mohou vypočítávat buď jako pevná částka (např. 500 Kč za určitý úkon), nebo jako procento z hodnoty, o kterou v notářském úkonu jde (např. 0,5 % z ceny nemovitosti).
Pokud je notářský úkon obzvláště složitý, obtížný nebo vyžaduje hodně času, může státní notářství poplatek zvýšit, ale maximálně na dvojnásobek původní sazby.
Na co si dát pozor
Při plánování notářského úkonu je třeba počítat s tím, že konečná cena nemusí být jen základní sazba, ale může být navýšena až o 100 % v případě složitosti úkonu.