§ 16 ústava Československé republiky – Každý má právo vyznávat soukromě i veřejně jakoukoli…
Ústava Československé republiky · 150/1948 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 16 Ústavy Československé republiky zaručuje každému právo svobodně si zvolit náboženskou víru nebo být bez vyznání a stanovuje, že všechna náboženská vyznání i bezvyznání jsou si před zákonem rovna. Každý občan má právo si sám rozhodnout, zda bude věřit v nějaké náboženství, nebo zda nebude věřit v žádné. (§ 16 zákona č. 150/1948 Sb., ústava Československé republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 16 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 150/1948 Sb.
(1) Každý má právo vyznávat soukromě i veřejně jakoukoli náboženskou víru nebo být bez vyznání.
(2) Všechna náboženská vyznání a bezvyznání jsou si před zákonem rovna.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Každý občan má právo si sám rozhodnout, zda bude věřit v nějaké náboženství, nebo zda nebude věřit v žádné.
- Toto právo platí jak pro soukromý život, tak i pro veřejné projevy víry či bezvyznání.
- Stát nesmí upřednostňovat žádné náboženství ani bezvyznání před jiným, ani je diskriminovat.
- Všichni občané, bez ohledu na jejich náboženské přesvědčení nebo jeho absenci, mají stejná práva a povinnosti před zákonem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 16
Jak soudy aplikují § 16
Konkrétně stěžovatel vytkl, že čin obviněného, tedy vyhýbání se služební povinnosti v souvislosti s výkonem vojenské služby z důvodu náboženského vyznání, směřoval k uplatnění základního práva občana zaručeného ustanovením § 16 odst. 1 zákona č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky (dále jen „Ústava 9. května“), dále čl. 18 Všeobecné deklarace lidských práv ze dne 10. 12. 1948 a čl. 9 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 4. 11. 1950 (dále jen „Úmluva“).