§ 39 ústava Československé republiky – Národní shromáždění
Ústava Československé republiky · 150/1948 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 39 Ústavy Československé republiky z roku 1948 stanoví, že sídlem Národního shromáždění je Praha, ale připouští možnost jeho přechodného svolání i do jiného místa. Národní shromáždění, jakožto nejvyšší zákonodárný orgán, mělo své stálé sídlo v hlavním městě, tedy v Praze. (§ 39 zákona č. 150/1948 Sb., ústava Československé republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Národní shromáždění
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 150/1948 Sb.
(1) Sídlem Národního shromáždění je Praha.
(2) Přechodně může být Národní shromáždění svoláno i do jiného místa.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Národní shromáždění, jakožto nejvyšší zákonodárný orgán, mělo své stálé sídlo v hlavním městě, tedy v Praze.
- V případě potřeby, například z bezpečnostních důvodů nebo při mimořádných událostech, mohlo být Národní shromáždění dočasně svoláno mimo Prahu.
- Toto ustanovení zajišťovalo flexibilitu v případě krizových situací, kdy by zasedání v Praze nebylo možné nebo vhodné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 110 Spolupráce Federálního shromáždění s orgány a (Zákon o jednacím řádu Federálního shromá)§ 109 Spolupráce Federálního shromáždění s Českou n (Zákon o jednacím řádu Federálního shromá)§ 78 Zásady zákonů a návrhy zákonů Federálního shr (Zákon České národní rady o jednacím řádu)§ 4 (Ústavní zákon o přípravě federativního u)§ 31 Výbory Národního shromáždění (Zákon o jednacím a pracovním řádu Národn)