Novela Zákon soudní řád správní od 2003-07-01: co se mění

§ 20 (1) Plénum se skládá ze všech soudců Nejvyššího správního soudu. (2) Plénum se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; k zaujetí stanoviska, k rozhodnutí o počtu kolegií nebo k přijetí jednacího řádu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů. (3) Předseda Nejvyššího správního soudu svolává plénum, určuje jeho program a řídí jeho zasedání. Předseda Nejvyššího správního soudu je povinen do jednoho měsíce svolat plénum, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců Nejvyššího správního soudu; v takovém případě předseda Nejvyššího správního soudu určí program pléna podle návrhu toho, kdo o svolání pléna požádal. (4) Zasedání pléna jsou neveřejná. (5) Ministr spravedlnosti a předseda Nejvyššího soudu mají právo zúčastnit se zasedání pléna. Na zasedání pléna je možné přizvat také další osoby.

§ 21 (1) Plénum se usnáší na jednacím řádu Předseda Nejvyššího správního soudu vydává po projednání v plénu jednací řád Nejvyššího správního soudu. (2) V jednacím řádu Nejvyšší správní soud upraví zejména podrobněji postup při výkonu soudnictví, při jednání kolegií a pléna, při vytváření senátů a rozšířených senátů, při tvorbě rozvrhu práce, při prověrkách rozhodovací činnosti soudců Nejvyššího správního soudu, při sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, při přijímání zásadních usnesení, při zaujímání stanovisek, při vydávání Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a vnitřní organizaci Nejvyššího správního soudu.

§ 25 Státní správa Nejvyššího správního soudu (1) Soudcovská rada a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy kolegia a předsedy senátu Nejvyššího správního soudu, b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u Nejvyššího správního soudu nebo kteří mají být přeloženi od Nejvyššího správního soudu k jinému soudu, c) projednává návrhy rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu a jeho změn, d) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy Nejvyššího správního soudu, e) může požádat předsedu Nejvyššího správního soudu o svolání pléna a navrhnout mu program zasedání pléna, f) vyjadřuje se k posudkům předsedy Nejvyššího správního soudu o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího správního soudu, g) doporučuje předsedovi Nejvyššího správního soudu členy senátu, který provádí prověrky rozhodovací činnosti soudců, h) plní i další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon. (2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až d) předkládá soudcovské radě předseda Nejvyššího správního soudu; současně určí lhůtu, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 3 týdny. 5 pracovních dnů. Nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí. (3) K posudkům o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího správního soudu se soudcovská rada vyjadřuje na žádost předsedy Nejvyššího správního soudu nebo Rady pro odbornou způsobilost soudců (dále jen „Rada“). (4) Členy senátu, který provádí prověrku rozhodovací činnosti soudců, soudcovská rada doporučí předsedovi Nejvyššího správního soudu na jeho žádost.

§ 28 Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu tím, že a) zajišťuje chod soudu po stránce organizační, zejména každoročně po dohodě s předsedou Nejvyššího správního soudu stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí počty soudců, asistentů soudců a dalších zaměstnanců u něj působících, b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudu po stránce personální, c) zajišťuje chod soudu po stránce finanční a hospodářské, zejména tím, že zajišťuje zabezpečuje financování jeho hospodaření a materiální materiálního zabezpečení soudu v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí revize hospodářské činnosti soudu, kontroly hospodaření,1b) d) organizuje, řídí a kontroluje výkon státní správy Nejvyššího správního soudu prováděný jeho předsedou, předsedou ve věcech majetku státu a státního rozpočtu a organizuje výkon státní správy soudu prováděný jeho předsedou v ostatních věcech, e) organizuje a řídí odbornou přípravu zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu, f) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií, g) organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

§ 29 (1) Předseda Nejvyššího správního soudu vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu tím, že a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího správního soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců, b) dbá o odbornost soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu, b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, vytváří podmínky pro její zvyšování, c) zajišťuje odbornou výchovu pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu, d) pečuje o další odbornou výchovu soudců, e) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, f) e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního zákona,2) právního předpisu,2) f) kontroluje činnost ředitele správy soudu, g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího správního soudu a úkoly krizového řízení, h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní zákon. právní předpisy. (2) Předseda Nejvyššího správního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost řízení vedených u Nejvyššího správního soudu. K tomu účelu a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudního jednání, c) vyřizuje stížnosti. (3) Předseda Ředitel správy soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu, a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu pečuje o odbornou způsobilost soudců Nejvyššího správního soudu. K tomu účelu a) hodnotí odbornou způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu,3) b) nařizuje provedení prověrky rozhodovací činnosti soudce Nejvyššího správního soudu,3) s výjimkou soudců, c) podává Radě návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce Nejvyššího správního soudu,3) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří, d) zpracovává posudek o rozhodovací a jiné činnosti soudců plní další úkoly související s výkonem státní správy Nejvyššího správního soudu potřebný k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a), nebo byl-li vyžádán Radou, e) vyžaduje od soudcovské rady vyjádření ke svému posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího správního soudu a od Justiční akademie zprávy o výsledcích jejich odborného vzdělávání, potřebné k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a). pokynů předsedy soudu.

§ 135 ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) Například zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. 1a) § 27 odst. 4 zákoníku práce. 1b) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 3) Hlava III díl 5 zákona o soudech a soudcích. 4) § 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 5) Například zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. 8) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu). 9) § 1 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 15 odst. 3 zákona č. 148/1998 Sb. 12) Část třetí a část pátá občanského soudního řádu. 13) § 104b občanského soudního řádu. 14) Zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. 15) Například zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 3 zákona č. 219/2000 Sb. 17) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 18) Část pátá občanského soudního řádu. 19) § 28 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. 20) Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 491/2001 Sb. 21) Zákon č. 130/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 491/2001 Sb. 22) § 7 a 11 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 14 a 15 zákona č. 424/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) § 71 odst. 3 zákona o soudech a soudcích.