§ 278 vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu – Jestliže se svědci nebo znalci nedostavili…
Vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu · 151/1948 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Tento paragraf upravuje, jak se postupuje v případě, že se k hlavnímu přelíčení nedostaví svědci, znalci nebo obžalovaný, nebo pokud se předčasně vzdálí, a za jakých podmínek může hlavní přelíčení proběhnout i bez přítomnosti obžalovaného. Pokud se svědci nebo znalci nedostaví, předseda soudu se pokusí zajistit jejich rychlé předvedení. (§ 278 zákona č. 151/1948 Sb., vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: žalovaný, soud, žalobce
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…čin, na který je v zákoně uložen trest peněžitý nebo trest na svobodě nejvýše do pěti let sám o sobě nebo vedle trestu peněžitého, a byl-li žalovaný před tím o celém obsahu…“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…čin podle trestních sazeb, jichž má býti použito, ustanoven trest přesahující šest měsíců.“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Žalovaný může proti rozsudku vynesenému za jeho nepřítomnosti podat do tří dnů od doručení odpor u soudu, který rozsudek vynesl“
- Odkazuje na: § 339, § 355, § 249
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 151/1948 Sb.
(1) Jestliže se svědci nebo znalci nedostavili k hlavnímu přelíčení nebo se oni nebo žalovaný předčasně vzdálili, učiní předseda, lze-li se nadíti rychlého obeslání nepřítomných, potřebné opatření, aby se bez prodlení dostavili, a podle okolností také nařídí, aby byli ihned předvedeni.
(2) Hlavní přelíčení, k němuž se obžalovaný nedostavil, může se konati za jeho nepřítomnosti a může se vynésti rozsudek, avšak pod následky zmatečnosti jen tehdy, jde-li o trestný čin, na který je v zákoně uložen trest peněžitý nebo trest na svobodě nejvýše do pěti let sám o sobě nebo vedle trestu peněžitého, a byl-li žalovaný před tím o celém obsahu obvinění vyslechnut soudcem nebo žalobcem a o ustanovení hlavního přelíčení včas zpraven.
(3) Koná-li se hlavní přelíčení za nepřítomnosti žalovaného a není-li zastoupen obhájcem, musí soud zříditi obhájce z moci úřední, je-li na trestný čin podle trestních sazeb, jichž má býti použito, ustanoven trest přesahující šest měsíců.
(4) Žalovaný může proti rozsudku vynesenému za jeho nepřítomnosti podat do tří dnů od doručení odpor u soudu, který rozsudek vynesl. O odporu rozhoduje nadřízený soud, vyslechnuv veřejného žalobce. Prokáže-li žalovaný, který včas podal odpor, že mu zabránila vojenská služba nebo neodvratná překážka, aby se dostavil k hlavnímu přelíčení, nařídí se nové hlavní přelíčení. Nedostaví-li se žalovaný ani k novému hlavnímu přelíčení, stane se rozsudek napadený odporem pravomocným. Byl-li odpor zamítnut, nemá žalovaný proti rozsudku opravného prostředku.
(5) Podává-li žalovaný zároveň s odporem odvolání nebo zmateční stížnost nebo podává-li odvolání nebo zmateční stížnost veřejný žalobce, rozhodne soud, jemuž se předkládají podle § 339 nebo § 355 spisy k rozhodnutí o opravném prostředku, nejprve o odporu, a jen tehdy, bude-li odpor zamítnut, rozhodne o odvolání nebo zmateční stížnosti.
(6) Nemůže-li se konat hlavní přelíčení za nepřítomnosti žalovaného nebo nemůže-li se v něm pokračovat, protože nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci druhém nebo protože nalézací soud má za to, že nelze očekávat v nepřítomnosti žalovaného uspokojující objasnění skutkových okolností, je třeba ustanovit nové hlavní přelíčení.
(7) Uprchne-li žalovaný během hlavního přelíčení, skončí se hlavní přelíčení a zavede se řízení podle hlavy XXV.
(8) Zemřel-li žalovaný před skončením hlavního přelíčení, zastaví se řízení usnesením nalézacího soudu.
(9) Je-li okamžité obeslání nedostavivšího se svědka nebo znalce nemožné, rozhodne nalézací soud vyslechnuv žalobce, soukromého žalobce, žalovaného a jeho obhájce, zda má hlavní přelíčení býti přerušeno, odročeno nebo zda má v něm býti pokračováno a zda se při pokračování mají místo ústního výslechu oněch svědků nebo znalců přečísti jejich výpovědi učiněné v dosavadním řízení, nebo nebyli-li ještě slyšeni, zda se má provésti jejich výslech podle § 249. Nalézací soud může toto usnesení odložiti též na pozdější dobu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se svědci nebo znalci nedostaví, předseda soudu se pokusí zajistit jejich rychlé předvedení.
- Hlavní přelíčení může proběhnout i bez obžalovaného a může být vynesen rozsudek, ale jen u méně závažných trestných činů (trest do pěti let nebo peněžitý trest) a za předpokladu, že obžalovaný byl řádně vyslechnut a informován o přelíčení.
- Pokud se hlavní přelíčení koná bez přítomnosti obžalovaného a hrozí mu trest přesahující šest měsíců, musí mu být soudem ustanoven obhájce.
- Obžalovaný má právo podat odpor proti rozsudku vynesenému v jeho nepřítomnosti; pokud prokáže závažnou překážku, nařídí se nové hlavní přelíčení.
Na co si dát pozor
- Rozsudek vynesený v nepřítomnosti obžalovaného může být zmatečný, pokud nejsou splněny zákonné podmínky (např. typ trestného činu, předchozí výslech obžalovaného).
- Pokud obžalovaný podá odpor, ale neprokáže závažnou překážku pro svou nepřítomnost, nebo se nedostaví ani k novému přelíčení, rozsudek se stane pravomocným a obžalovaný již nemá další opravné prostředky.
- Pokud se obžalovaný uprchne během přelíčení, řízení se ukončí a zavede se jiné řízení.
- V případě úmrtí obžalovaného před skončením přelíčení se řízení zastaví.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.