§ 37m Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů – Nucený správce a likvidátor

§ 37m Nucený správce a likvidátor (1) Nuceným správcem nebo likvidátorem investiční společnosti nebo investičního fondu může být jmenován pouze makléř nebo auditor, jehož zájmy nejsou v rozporu se zájmy investorů a je uveden v seznamu nucených správců a likvidátorů vedeném ministerstvem. (2) Do seznamu podle odstavce 1 zapíše ministerstvo makléře a auditory doporučené příslušnými samosprávnými organizacemi, kteří jsou bezúhonní, plně způsobilí k právním úkonům, se zápisem do seznamu souhlasí a nebyli v posledních pěti letech z tohoto seznamu vyškrtnuti. (3) Ministerstvo vyškrtne ze seznamu vedeného podle odstavce 2 a) osobu, jejíž oprávnění k výkonu činnosti makléře nebo auditora zaniklo, b) makléře nebo auditora, který se bez závažných důvodů vzdal funkce nuceného správce nebo likvidátora, do níž byl jmenován, c) makléře nebo auditora, který v této funkci neplnil řádně své povinnosti, d) makléře nebo auditora, který o to požádá. (4) Zapsáním do seznamu podle odstavce 2 dává makléř a auditor souhlas s tím, aby byl jmenován nuceným správcem nebo likvidátorem jakékoliv investiční společnosti nebo jakéhokoliv investičního fondu. 6f) § 4 odst. 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II (1) Komise upraví vyhláškou podrobná pravidla pro stanovení a placení odměny za výkon funkce nuceného správce a likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona. (2) Komise může vyhláškou a) stanovit podrobnější náležitosti povinného obsahu 1. obhospodařovatelské smlouvy, 2. depozitářské smlouvy, b) stanovit, jaké údaje ze zpráv a informací podle § 26a odst. 4 Středisko cenných papírů uveřejňuje, c) stanovit závazný obsah zpráv auditora o ověření účetní závěrky investiční společnosti, podílového fondu a investičního fondu, d) určit, jaká další práva8a) tvoří součást majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu včetně stanovení limitů pro tato práva podle § 24, e) stanovit podrobnější pravidla kolektivního investování do devizových hodnot, f) stanovit podrobněji, náhrada jakých výdajů je zahrnuta v úplatě obhospodařující investiční společnosti a depozitáře, g) stanovit závaznou osnovu zprávy o hospodaření a informací podávaných podle § 25 a 26, h) stanovit způsob a rozsah uveřejňování informací důležitých pro posouzení činnosti investiční společnosti a investičního fondu, i) určit způsob plnění a prokázání povinnosti podle § 17 odst. 4. (3) Investiční společnost a investiční fond jsou povinny uvést statuty fondů do souladu s tímto zákonem do šesti měsíců ode dne jeho účinnosti. (4) Investiční společnost, která má ke dni účinnosti tohoto zákona formu společnosti s ručením omezeným, je povinna přeměnit se na akciovou společnost do dvou let od účinnosti tohoto zákona. (5) Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona ve věcech ukládání opatření a sankcí se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (6) Správní řízení ve věcech vydání povolení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Ministerstvo poskytne účastníkům řízení přiměřenou lhůtu k doplnění nebo změně žádosti. Z těchto důvodů může také správní řízení na přiměřenou dobu přerušit. (7) Osobám, které podléhají státnímu dozoru podle tohoto zákona, může ministerstvo uložit opatření a sankce stanovené tímto zákonem, pokud nebylo správní řízení ke dni účinnosti tohoto zákona zahájeno a osoby vykonávající státní dozor nevěděly o porušení povinnosti osobami, na něž se dozor vztahuje. (8) Ustanovení § 35i, s výjimkou druhé věty odstavce 1, se vztahují i na investiční fondy, které na základě rozhodnutí valné hromady změnily předmět své činnosti, ale ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla tato změna zapsána do obchodního rejstříku. V těchto případech je prvním dnem lhůty uvedené v § 35i odst. 2 den nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 8a) § 14 a 15 zákona č. 591/1992 Sb.