Zákon o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby

Plavební orgán má právo při výkonu služby žádat o vhodnou součinnost každý orgán veřejné správy; tyto orgány jsou povinny poskytnout podle možnosti potřebnou pomoc.

Plavební orgány budou vzaty do přísahy; předpisy o přísaze vydá ministr dopravy.

(1) K zajištění bezpečnosti plavby slouží též plavební znaky a světla.

(2) Vlastníci (uživatelé) pozemků a objektů, na kterých mají býti umístěny plavební znaky a světla, předepsané zvláštními předpisy, jsou povinni trpěti za přiměřenou náhradu zřízení, umístění, udržování a obsluhu těchto znaků a světel na svém majetku.

(3) Na pozemcích a objektech, které jsou ve vlastnictví státu a slouží veřejným účelům, lze zřizovati plavební znaky a světla pouze v dohodě s příslušným orgánem veřejné správy.

(4) Osoby, které provádějí na vodách, jichž se používá k plavbě, úpravy plavební dráhy nebo jakékoliv stavby či zařízení, jsou povinny vlastním nákladem označiti staveniště a pracoviště znaky a světly podle rozhodnutí příslušného národního výboru; neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, je národní výbor oprávněn označiti staveniště a pracoviště na jejich náklad.

Provozovatelé plavby odpovídají za škodu způsobenou při provozu plavby osobami, kterých používají při provozování plavby tak, jako by ji způsobili sami.

(1) V případech havarie plavidel jest provozovatel plavby povinen bez průtahu a včas na svůj náklad zařídit vše, čeho je třeba, aby plavba nebyla touto událostí ztěžována, rušena nebo ohrožena, a říditi se při tom pokyny národního výboru (plavebních orgánů). Je-li plavidlo poškozeno tak, že jeho odvlečení po vodě není možné, je provozovatel plavby povinen odstraniti je na bezpečné místo na břehu.

(2) Neučiní-li provozovatel plavby potřebná opatření sám ve lhůtě stanovené národním výborem, je národní výbor oprávněn zaříditi sám na účet a nebezpečí povinného, co uzná za nutné.

(3) Národní výbor může bez prodlení učiniti na účet a nebezpečí povinného potřebná opatření i bez jeho předchozího vyrozumění, je-li bezprostředně ohrožena bezpečnost vodních staveb, vodních zařízení nebo plavidel, nebo je-li tu jiný naléhavý veřejný zájem.

(1) Provozovatelé plavby jsou povinni bezplatně přepravovati plavební orgány při výkonu jejich služby, jakož i zavěšovati a vléci jejich služební plavidla.

(2) Provozovatelé plavby jsou povinni za náhradu provozních nákladů a skutečné škody dáti k použití národnímu výboru svá plavidla i s osazenstvem při povodních nebo při jiné živelní pohromě k záchraně lidských životů a majetku nebo vůbec za výjimečných poměrů.

(1) Ministerstvo dopravy stanoví v dohodě s ministerstvem národní obrany pro plavidla a zařízení vojenské správy výjimky z ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.

(2) O cvičení nebo opatřeních, jimiž by mohl býti dočasně rušen nebo ohrožen provoz plavby, dohodne se vojenská správa s příslušným národním výborem, který učiní další potřebná opatření.

(3) Ustanovení § 11 odst. 2 a 3 a § 12 se nevztahují na vojenskou správu.

(4) Vojenská správa odpovídá za škodu způsobenou osobami, kterých používá při provozování plavby.

Působnost ministerstva národní bezpečnosti, jakož i působnost orgánů národní bezpečnosti zůstává nedotčena.

(1) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, které odporují tomuto zákonu; zejména se zrušuje vládní nařízení č. 198/1940 Sb., o vydávání plavebněpolicejních řádů a jiných předpisů pro vnitrozemní plavbu.

(2) Pokud nebudou vydány prováděcí předpisy podle tohoto zákona, postupuje se přiměřeně podle dosavadních předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Plojhar v. r.

za ministra Petra