Vyhláška federálního ministerstva financí o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy

(1) Dodávky elektřiny, topného plynu, tepla, vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalizacemi (stočné) se fakturují sběrnými fakturami; dohodnou-li se dodavatel s odběratelem, mohou být i jiné opakující se dodávky fakturovány sběrnou fakturou. Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, jsou organizace povinny dohodnout období pro sběrnou fakturu v trvání od dvou dnů do jednoho kalendářního měsíce; přitom nesmí sjednané období počínat v jednom a končit v následujícím kalendářním měsíci.

(2) Sběrná faktura za dodávky elektřiny, topných plynů, tepla, vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalizacemi musí obsahovat:

a) číslo faktury;

b) názvy a adresy dodavatele a odběratele, dodavatelovo spojení s peněžním ústavem, číslo jeho účtu u peněžního ústavu a dále jeho číselný kód dle sloupce A i B Jednotného číselníku organizací;

c) datum předcházejícího a konečného odečtu dodávky a stavy měřicího zařízení; vyhotovují-li se faktury na strojích a zařízení výpočetní techniky, je možno místo těchto údajů uvádět zúčtovací období s tím, že data odečtů jsou uvedena v evidenci odběratelů;

d) konstantu měřicího zařízení, je-li jiná než 1;

e) množství dodávky elektřiny, topných plynů, tepla nebo vody;

f) značku sazby, jakož i úhrnnou cenu;

g) náhradu za užívání měřicího zařízení, pokud není zahrnuta ve stálém platu;

h) doložku „Splatno inkasním příkazem číslo ...“, uhrazuje-li se faktura inkasním příkazem;

i) den odeslání faktury; tento den se musí shodovat - při doručení faktury poslem na potvrzení - se dnem převzetí faktury odběratelem;

j) den splatnosti úhrnné částky faktury, a je-li splatnost zkrácena, také důvod zkrácení. Uhrazuje-li se faktura inkasním příkazem bez splatnosti, uvede se místo splatnosti doložka „bez splatnosti“;

k) jiné údaje předepsané zvláštními předpisy nebo dohodnuté mezi dodavatelem a odběratelem;

l) razítko (předtisk) dodavatele a podpis osoby oprávněné podepisovat fakturu; faktury vyhotovené na strojích a zařízení výpočetní techniky nemusí být podepisovány.

(1) Dodávky elektřiny velkoodběratelům a středním odběratelům 16) se fakturují měsíčními sběrnými fakturami. U odběratelů, jejichž plánovaná hodnota měsíčního odběru činí nejméně 4000 Kčs, je závaznou formou placení plánované zúčtování.17)

(2) Dodávky elektřiny maloodběratelům se fakturují sběrnými fakturami nejdéle za období 12 měsíců. Sběrnou fakturu vystavuje dodavatel za všechna odběrná místa maloodběratele na území okresu, v nichž byl v průběhu měsíce proveden odečet elektroměrů. Nedílnou součástí sběrné faktury je vyčíslení spotřeby elektřiny v kWh i v Kčs jednotlivých odběrných míst. Na sběrných fakturách za elektřinu vystavovaných na samočinném počítači nemusí být uváděno datum předchozího a konečného odečtu za předpokladu, že přesná data odečtů a stav elektroměrů budou uvedena v evidenci odběratelů.

(3) Na úhradu odebrané, ale dosud nevyfakturované elektřiny je maloodběratel povinen platit dodavateli v průběhu fakturačního období podle písemné dohody:

a) měsíční nebo čtvrtletní splátky odpovídající výši průměrné nebo u nových odběrů výši předpokládané spotřeby, a to vždy nejpozději 8. den měsíce, za který se poskytuje splátka, nebo

b) jednu splátku ve výši 60 % předpokládané spotřeby za fakturační období, a to ve sjednaném termínu. Splátky podle písmene a) se odečítají ve sběrné faktuře. Splátky podle písmene b) se zúčtují jednou ročně, zpravidla ke konci roku zvláštním zúčtovacím dokladem. Vznikne-li přeplatek, je dodavatel povinen jej vrátit odběrateli do 10 dnů po odeslání sběrné faktury. Organizace se mohou dohodnout, že se o přeplatek sníží nejbližší splátka.

(4) Nemůže-li být u maloodběratele z důvodů na jeho straně proveden odpočet, vystaví dodavatel sběrnou fakturu podle výše odběru v předchozím období a rozdíly zúčtuje při nejbližším odečtu.

(1) Dodávky tepla se fakturují měsíčními sběrnými fakturami, přičemž fakturační období u sběrných faktur vystavovaných na samočinném počítači nemusí být shodné s kalendářním měsícem; v tomto případě je dodavatel povinen předem oznámit odběrateli, kdy začíná a končí fakturační období.

(2) U odběratelů, jejichž plánovaná hodnota měsíčního odběru činí nejméně 4000 Kčs, je závaznou formou placení plánované zúčtování.18)

(1) Dodávky topných plynů velkoodběratelům 19) z plynovodní sítě a dodávky topných plynů do plynovodní sítě se fakturují měsíčními sběrnými fakturami, a to v přepočtených objemových jednotkách;20) činí-li plánovaná měsíční dodávka alespoň 100 000 m3 topného plynu, je závaznou formou placení plánované zúčtování.

(2) Dodávky topných plynů maloodběratelům z plynovodní sítě se fakturují sběrnými fakturami nejdéle za období 12 měsíců. Sběrnou fakturu vystavuje dodavatel za všechna odběrní místa maloodběratele, v nichž byl v průběhu měsíce proveden odečet plynoměru. Nedílnou součástí faktury je vyčíslení spotřeby plynu v množství (m3) i v penězích (Kčs) za jednotlivá odběrní místa.

(3) Pokud je maloodběratelům dodané množství plynů měřeno před regulátorem tlaku plynu (při přímém odběru z vysokotlaké a středotlaké sítě), fakturuje se odběr měsíčními sběrnými fakturami v přepočtených objemových jednotkách.

(4) Na úhradu odebraného a dosud nevyfakturovaného plynu podle odstavce 2 je maloodběratel povinen zaplatit dodavateli v průběhu fakturačního období dle písemné dohody:

a) měsíční, čtvrtletní, nebo pololetní splátky, odpovídající výši průměrné nebo u nových odběratelů předpokládané spotřeby, a to vždy nejpozději 8. den období, za který se splátka poskytuje, nebo

b) jednu splátku ve výši 60 % předpokládané spotřeby za fakturační období, a to ve sjednaném termínu.

Splátky podle písmene a) nebo b) se odečítají ve sběrné faktuře. Vznikne-li přeplatek, je dodavatel povinen vrátit jej odběrateli do 10 dnů po odeslání příslušné sběrné faktury. Organizace se mohou dohodnout, že se o přeplatky sníží nejbližší splátka.

(5) Nemůže-li být u maloodběratele z důvodů na jeho straně proveden odečet, vystaví dodavatel sběrnou fakturu podle výše odběru v předchozím období a rozdíly zúčtuje při nejbližším odečtu.

(1) Dodávky vody (pitné i užitkové), odvádění vody veřejnými kanalizacemi, odvoz pevných domovních odpadů a podobných hmot a práce kominické se fakturují sběrnými fakturami za období až 3 měsíce.

(2) Je-li cena za dodávku vody nebo vybraných služeb uvedených v odstavci 1 stanovena paušálem, může činit období sběrné faktury až 1 rok. Dodavatel je povinen odběrateli předem oznámit, kdy začíná a kdy končí období pro sběrnou fakturu. Socialistickým organizacím, spravujícím bytový majetek většího rozsahu (např. obvodním podnikům bytového hospodářství) lze uvedené dodávky takto fakturovat i podle dohodnutých místních úseků. Sběrnou fakturu za práce oceněné paušálem lze vystavit za celé období najednou i během zvoleného období.

(3) Jestliže by dodavatel neprovedl některé dodávky (práce, odvoz), s nimiž bylo při stanovení paušálu počítáno, je povinen vrátit odběrateli částku odpovídající neprovedeným dodávkám do 10 pracovních dnů po skončení období sběrné faktury; může se však s odběratelem dohodnout, že částku odpovídající neprovedeným pracím odečte v nejblíže příští sběrné faktuře.

(1) U dodávek zemědělských výrobků dodávaných nákupním organizacím je dokladem nahrazujícím fakturu nákupní lístek s úhrnnou cenou dodávky, sběrný nákupní lístek nebo souhrnný nákupní list; tyto doklady vystavuje odběratel a odevzdává (odesílá) je dodavateli v jednom vyhotovení.

(2) Nákupní lístek s úhrnnou cenou dodávky se používá pro fakturování a placení dodávek zemědělských výrobků, pokud se podle odstavce 3 a 4 nepoužívá sběrného nákupního lístku nebo souhrnného nákupního listu.

(3) Sběrný nákupní lístek se používá pro fakturování a placení dodávek mléka, cukrovky a čekanky, a dohodnou-li se o tom organizace, i u opakujících se dodávek jiných zemědělských výrobků téhož druhu. Období pro sběrný nákupní lístek nesmí být delší než jeden kalendářní měsíc; přitom nesmí počínat v jednom a končit v dalším měsíci. U dodávek cukrovky a čekanky se vystavuje sběrný nákupní lístek na celé množství dodávky v příslušném sklizňovém období.

(4) Souhrnný nákupní list se používá při automatizovaném zpracování ekonomických informací pro fakturování a placení dodávek zemědělských výrobků téhož nebo různých druhů, uskutečněných mezi týmž dodavatelem a odběratelem v dekádním období; organizace se mohou dohodnout na kratším období.

(5) Pro účely fakturování a placení musí nákupní lístek s úhrnnou cenou dodávky, sběrný nákupní lístek a souhrnný nákupní list obsahovat obdobně náležitosti stanovené v § 4 odst. 2 písm. a), e), f), i), j), l), m), n) a o),22) dále název a adresy dodavatele a odběratele a provedení odpočtu poskytnutých splátek. Kromě těchto náležitostí musí

a) nákupní lístek s úhrnnou cenou dodávky obsahovat také údaj o místu, ze kterého jsou dodávky uskutečněny, a údaj, která provozovna odběratele dodávku převzala;

b) sběrný nákupní lístek obsahovat soupis lístků o převzetí dodávek a označení období, na které se vztahuje. U dodávek mléka též průměrnou třídu jakosti, průměrnou měsíční tučnost, množství mléka nakupovaného celkem a z toho množství, které podle zvláštních předpisů se započítává na plnění smlouvy;

c) souhrnný nákupní list obsahovat soupis nákupních lístků bez úhrnné ceny23) s těmito údaji: datum dodávky, číslo nákupního lístku bez úhrnné ceny, číselný znak srážky nebo přirážky a celkovou cenu jednotlivých dodávek.

(1) Právo a povinnost vystavit nákupní lístek s úhrnnou cenou dodávky vzniká:

a) dnem, ve kterém je nákupní organizace seznámena se zjištěním jakosti a množství podle zvláštních předpisů;

b) u traťových dodávek zemědělských výrobků dnem, v němž byly nákupní organizaci předány zemědělskou organizací doklady o splnění dodávky.

(2) Právo a povinnost vystavit sběrný nákupní lístek vzniká uplynutím posledního dne stanoveného nebo dohodnutého období, u cukrovky a čekanky vzniká dnem, v němž byl vystaven lístek o převzetí poslední dílčí dodávky.

(3) Právo a povinnost vystavit souhrnný nákupní list vzniká uplynutím posledního dne období, pro něž bylo používání souhrnného nákupního listu stanoveno nebo dohodnuto.

(4) Lhůta pro odevzdání (odeslání) nákupního lístku s úhrnnou cenou dodávky počíná běžet dnem následujícím po dni stanoveném v odstavci 1 a činí 2 pracovní dny; u dodávek osiva a sadby k úpravě a nákupu činí 3 pracovní dny, u dodávek léčivých rostlin činí 3 pracovní dny, jestliže dodávka byla plněna odevzdáním veřejnému dopravci, a 10 pracovních dnů u dodávek ze školního sběru.

(5) Lhůta pro odevzdání (odeslání) sběrného nákupního lístku nebo souhrnného nákupního listu počíná běžet dnem následujícím po dni stanoveném v odstavci 2 popř. 3 a činí 4 pracovní dny; u dodávek mléka činí 5 pracovních dnů; u dodávky cukrovky nebo čekanky činí 6 pracovních dnů.

(6) Lhůty uvedené v odstavci 4 a 5 se prodlužují, kromě lhůt dodávek mléka, cukrovky a čekanky, o 3 pracovní dny, jestliže dodávky byly splněny v jiném místě než je místo, kde se vystavuje nákupní lístek s úhrnnou cenou dodávky, sběrný nákupní lístek nebo souhrnný nákupní list.

(1) Za přírodní osivo a sadbu dodávané k úpravě a nákupu je odběratel povinen poskytnout zemědělské organizaci na její požádání jednu splátku nejvýše v hodnotě tržního zboží; u druhů, které nemají povahu tržního zboží, jednu splátku odpovídající posouzení jakosti dodaného osiva a sadby odběratelem, nejméně však polovinu předpokládané hodnoty osiva a sadby. Při dodávkách osiva a sadby podléhajících skleníkovým zkouškám je odběratel povinen poskytnout zemědělské organizaci splátku v ceně platné pro stupeň uznaný při poslední přehlídce porostu; dojde-li podle výsledku skleníkové zkoušky k sestupnění24) nebo zamítnutí partie, je zemědělská organizace povinna vrátit odběrateli nejpozději do 5 dnů cenový rozdíl.

(2) U dodávek cukrovky a čekanky je odběratel povinen buď na požádání zemědělské organizace nebo v dohodnutých lhůtách poskytnout splátku odpovídající množství dodané cukrovky a čekanky.

(3) U dodávek mléka je odběratel povinen vyplatit zemědělské organizaci do 20. dne běžného kalendářního měsíce splátku ve výši 2/3 předpokládané částky za celoměsíční dodávku.

Dodávky zemědělských výrobků je odběratel povinen zaplatit do 3 pracovních dnů ode dne odevzdání (odeslání) nákupního lístku s úhrnnou cenou dodávky, sběrného nákupního lístku nebo souhrnného nákupního listu. Jsou-li tyto doklady vystaveny v jiném místě než které dává příkaz k úhradě, prodlužuje se lhůta o 3 pracovní dny. Den odevzdání (odeslání) se do lhůty splatnosti nepočítá.

(1) U dodávek pro vývoz dodávaných za běžné kupní ceny se mohou organizace dohodnout, že dokladem nahrazujícím fakturu bude „výpočet kupní ceny“ a že jej bude vystavovat odběratel v případech, kdy jde o dodávky, které jsou splněny

a) přechodem čs. hranice při přepravě po železnici, říční lodí nebo silničním dopravním prostředkem, nebo

b) odevzdáním výrobků veřejnému dopravci při přepravě letadlem nebo odevzdáním poště k přepravě do místa určení.

(2) Pro účely fakturování a placení musí výpočet kupní ceny obsahovat alespoň tyto náležitosti:

kupní cenu - za jednotku množství dodávky, za dodávku v rozsahu zbožových specifikací, jakož i úhrnnou částku faktury, cenu fco čs. hranice - v rozsahu zbožových specifikací - i úhrnnou částku faktury, velkoobchodní cenu - v rozsahu zbožových specifikací - i úhrnnou částku faktury, dodavatelský závod, číslo zakázky, číslo přepravní dispozice, název a adresu zahraničního příjemce, datum splnění dodávky, datum, kdy byl odběratel o datu splnění dodávky vyrozuměn, a datum odeslání, razítko a podpis odpovědné osoby. S výjimkou cen lze tyto údaje uvádět v kódech, vzájemně mezi dodavatelem a odběratelem dohodnutých. Při strojním zpracování nemusí být doklad podepisován.

(3) Odběratel je povinen odeslat dodavateli výpočet kupní ceny do 15 pracovních dnů ode dne, kdy obdrží dodavatelovo oznámení o odeslání dodávky s podklady pro fakturaci zboží zahraničnímu odběrateli a hlášení o splnění takové dodávky.

(4) Vypočtenou kupní cenu je odběratel povinen uhradit dodavateli do 14 kalendářních dnů po odeslání výpočtu kupní ceny.

(1) Penále za opožděné odeslání faktury (dokladu ji nahrazujícího) činí 1 % z fakturované částky za každý započatý měsíc prodlení. Poplatek z prodlení za opožděné zaplacení faktury (dokladu ji nahrazujícího), jakož i poplatek z prodlení za opožděné zaslání podkladu pro fakturaci činí - pokud dodavatel a odběratel jsou socialistickými organizacemi - 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

(2) Nezaplatí-li občan správně fakturovanou cenu za službu, na kterou se vztahuje povinnost organizace k fakturování, je povinen zaplatit poplatek z prodlení dle zvláštního předpisu.25)

(3) Poplatek z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení zaplatí

a) jiná než socialistická organizace za opožděné zaplacení faktury;

b) odběratel, jestliže při plánovaném zúčtování26) neuhradí splátku ve stanoveném nebo sjednaném termínu.

(4) Penále za opožděné odeslání faktury (dokladu ji nahrazujícího) a poplatek z prodlení mohou požadovat jen socialistické organizace.

(5) Dodavatel nemusí účtovat ani vymáhat poplatek z prodlení, který v jednotlivém případě nepřesáhne částku 200 Kčs. Jestliže by částka vypočteného penále nebo poplatku z prodlení činila méně než 10 Kčs, účtuje se 10 Kčs.

(1) Dodávky, jejichž úhrnná cena nepřevyšuje 500 Kčs, nemusí být fakturovány a dodavatel může požadovat zaplacení v hotovosti.

(2) Maloobchodní prodejny, závody veřejného stravování a ubytování a cestovní kanceláře nemusí fakturovat občanům, prodávají-li za hotové. Pokud zvláštní předpisy27) nestanoví jinak, nemusí maloobchodní prodejny fakturovat socialistickým organizacím, prodávají-li za hotové.

Federální ministerstvo financí může v odůvodněných případech na žádost příslušného ústředního orgánu povolit pro jednotlivé organizace výjimky z ustanovení § 1 odst. 2, § 3, § 4, § 6 odst. 2, § 7 odst. 2, § 8 - 10, § 11 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3, § 18 - 23, § 24 odst. 5 a § 25 odst. 1. Pro organizace řízené orgány republiky povoluje výjimky z ustanovení uvedených v předcházející větě příslušné ministerstvo financí republiky v dohodě s federálním ministerstvem financí.

Zrušuje se vyhláška ministerstva financí č. 204/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy; všechny výjimky udělené z této vyhlášky pozbývají platnosti.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Ministr:

Ing. Lér, CSc. v. r.

1) Fakturování a placení dodávek hrazených z investičních prostředků, vyjmenovaných druhů poddodávek investiční povahy a fakturování a placení dodávek geologických prací upravuje vyhláška ministerstva financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací ve znění vyhlášky ministerstva financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 136/1970 Sb.

2) § 33 vyhlášky generálního ředitele Státní banky československé č. 85/1966 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací.

3) Vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 30/1966 Sb., o odprodeji některých zemědělských výrobků pracovníkům státních statků a ostatních státních organizací se zemědělskou výrobou ve znění vyhlášky č. 17/1969 Sb.

4) Vyhláška Ústřední správy energetiky č. 107/1965 Sb., o dodávce elektřiny pro obyvatelstvo; vyhláška ministerstva paliv č. 108/1965 Sb., o dodávce topných plynů pro obyvatelstvo a vyhláška ministerstva místního hospodářství č. 197/1957 Ú. l., o úplatě za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody.

5) Formulář faktury upravuje zvláštní předpis Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva financí.

6) § 31 až 33 vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách.

7) § 1 odst. 3 a § 9 vyhlášky Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví a § 4 odst. 2 vyhlášky Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů.

8) § 377 hospodářského zákoníku.

9) § 232 občanského zákona č. 40/1964 Sb.

10) Výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 30. 8. 1971, kterým se schvaluje a vyhlašuje ceník inženýrských činností.

11) Výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 30. 8. 1971, kterým se schvaluje a vyhlašuje ceník inženýrských činností.

12) § 30 vyhlášky č. 85/1966 Sb.

13) Vyhláška č. 85/1966 Sb.

14) Podle § 232 odst. 2 občanského zákoníku je občan povinen zaplatit fakturu do 7 dnů po jejím doručení, není-li zvláštním předpisem stanoveno jinak. V pochybnostech se má za to, že občanovi byla faktura doručena třetího dne po jejím odeslání. Na splatnost musí být občan ve faktuře upozorněn.

15) Podle § 232 odst. 1 občanského zákoníku může dodavatel (organizace) požadovat od občana zálohu nebo zaplacení ceny předem, jestliže je to odůvodněno povahou služby nebo stanoveno zvláštními předpisy.

16) § 3 vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla.

17) Vyhláška č. 85/1966 Sb.

18) Vyhláška č. 85/1966 Sb.

19) Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 176/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky topných plynů, rop a gazolinu.

20) ČSN 38 5510.

21) § 378 hospodářského zákoníku.

22) Rozumí se podpis odběratele.

23) Nákupní lístek bez úhrnné ceny není dokladem nahrazujícím fakturu.

24) ČSN 46 0311.

25) § 232 občanského zákoníku. Podle § 10 vyhlášky č. 45/1964 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku, činí poplatek z prodlení za každý den prodlení 1/2 promile dlužné částky.

26) Vyhláška č. 85/1966 Sb.

27) Vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 10/1966 Sb., o nákupu zboží socialistickými organizacemi ve vnitřním obchodě.