Vyhláška federálního ministerstva financí o inventarizacích hospodářských prostředků

U předmětů zapůjčených zaměstnancům k používání se provádí v zásadě fyzická inventura; vedoucí organizace může u zapůjčených předmětů dovolit dokladovou inventuru jen za předpokladu, že bude přitom plně zajištěna ochrana národního majetku.

Fyzické inventury se musí zúčastnit pracovník odpovědný za hospodářské prostředky. Jde-li o inventuru při změně odpovědného pracovníka, musí se jí zúčastnit pracovník funkci odevzdávající i přejímající. Pokud se fyzické inventury nemůže odpovědný pracovník zúčastnit a nikoho za sebe před stanoveným zahájením inventury neurčil, popř. ani nemohl určit (např. pro onemocnění, úmrtí), provede se inventura za účasti pracovníka, kterého určí vedoucí organizace.

Pracovník odpovědný za hospodářské prostředky musí před zahájením inventury odevzdat inventarizační komisi písemné prohlášení o tom,

a) že všechny doklady, týkající se stavu a pohybu hospodářských prostředků jím spravovaných, odevzdal k zaúčtování, popř. inventarizační komisi,

b) že všechny příjmy a výdeje těchto prostředků do zahájení inventury jsou zachyceny v účetnictví nebo v operativní evidenci, jestliže je odpovědným i za evidenci inventarizovaných hospodářských prostředků (např. za analytickou evidenci zásob).

(1) Skutečné stavy hospodářských prostředků, u nichž se provádí fyzická inventura, se zachytí — s výjimkou uvedenou v § 32 — v inventurních soupisech.

(2) Hospodářské prostředky se uvádějí v inventurních soupisech s označením podle používaných číselníků, ceníků, jednotných klasifikací apod., v jednotkách množství a podle potřeby i v ocenění, a to v souladu se způsobem vedení těchto prostředků v účetnictví nebo v operativní evidenci.

(3) Inventurní soupisy se vyhotovují odděleně podle pracovníků odpovědných za hospodářské prostředky a podle míst, kde prostředky jsou. Hospodářské prostředky, které jsou ve správě (vlastnictví) jiné organizace (§ 2 odst. 3), se zapíší do zvláštních inventurních soupisů odděleně podle jednotlivých organizací, jimž se zašle jedno vyhotovení inventurního soupisu.

(4) Při dokladových inventurách se zachycují v inventurních soupisech alespoň skutečné stavy pozemků, materiálu a zboží na cestě, nákladů příštích období, výdajů příštích období, výnosů příštích období a u pohledávek sporné, nedobytné, popř. zaniklé pohledávky.

(1) Inventurní soupisy se vyhotovují buď současně při provádění fyzických inventur nebo bezprostředně po jejich ukončení, a to ze záznamů při nich pořízených. K těmto záznamům lze použít i magnetofonových pásek.

(2) Jestliže se inventurní soupisy vyhotovují ze záznamů pořízených při fyzických inventurách, je třeba zajistit, aby v těchto záznamech nemohlo docházet dodatečně ke změnám a aby jejich údaje byly do inventurních soupisů správně převzaty.

(1) Inventurní soupisy se musí uspořádat tak, aby jejich zápisy umožňovaly snadné porovnání skutečných stavů hospodářských prostředků se zápisy o stavech těchto prostředků v účetnictví (v operativní evidenci).

(2) Inventurní soupisy lze upravit tak, aby se jich mohlo použít při více inventurách; mohou být též spojeny s jinými písemnostmi. Jako inventurních soupisů lze používat také různých přehledů (sestav) předem opatřených označeními, jednotkami množství a cenami za jednotku množství, popř. jinými údaji potřebnými k provedení inventury.

(3) Inventurní soupisy lze vyhotovovat pomocí prostředků výpočetní techniky (formou sestav apod.).

V inventurních soupisech základních prostředků a předmětů postupné spotřeby v používání je nutno uvádět i ocenění těchto předmětů nebo jejich souborů, jestliže se inventurních soupisů použije jako kontrolních soupisek k přezkoušení číselné shody údajů syntetických účtů základních prostředků a předmětů postupné spotřeby v používání s údaji jejich analytických účtů.

(1) Porovnávají-li se skutečné stavy základních prostředků, zjištěné fyzickou inventurou, na místě s údaji v sestavách, na inventárních kartách nebo v inventární knize, postačí zapsat do inventurního soupisu jen inventární čísla, popř. jen ta inventární čísla, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti (rozdíly). Stejnorodé základní prostředky (podle typu, konstrukce apod.) se mohou v inventurních soupisech zapisovat a popisovat podle skupin s uvedením počtu těchto předmětů a jejich inventárních čísel.

(2) U předmětů postupné spotřeby v používání, pokud jsou opatřeny čísly a jsou o nich vedeny spolehlivé záznamy podle těchto čísel, lze postupovat podle předchozího odstavce.

(1) Při průběžných inventarizacích se zjištěné skutečné stavy materiálu, polotovarů, výrobků a zboží porovnávají na místě s účetními stavy na skladních kartách, popř. v záznamech nahrazujících skladní karty, a v inventurních soupisech se zachycují jen ty zjištěné skutečné stavy uvedených zásob, které se liší od stavů účetních.

(2) Odchylně od ustanovení předchozího odstavce není třeba vyhotovovat inventurní soupisy, jestliže se zjištěné skutečné stavy materiálu, polotovarů, výrobků a zboží, které se liší od stavů účetních, zaznamenají spolu s těmito účetními stavy přímo v účetních dokladech, na jejichž podkladě se vyúčtují rozdíly vyplývající z porovnání skutečných stavů se stavy účetními. Tyto účetní doklady podpisuje vedoucí inventarizační komise a musí se z nich vyhotovit přehled nebo sestava.

(3) Na skladní kartě (popř. v záznamu nahrazujícím skladní kartu) inventarizovaného druhu materiálu, polotovarů, výrobků a zboží, potvrdí pracovník odpovědný za analytickou evidenci těchto zásob ke dni provedení inventury v rámci průběžné inventarizace svým podpisem, že jde o poslední správný účetní stav. Vedoucí inventarizační komise nebo jiný člen této komise poznamená u posledního účetního stavu příslušného druhu zásob, ke kterému dni byla provedena jeho fyzická inventura, a současně potvrdí provedení inventury svým podpisem; u účetního stavu uvede správný skutečný stav zjištěný inventurou jen tehdy, liší-li se skutečný stav od stavu účetního.

(1) Inventurní soupisy podpisuje vedoucí inventarizační komise, která inventuru provedla. Jednotlivé části inventurních soupisů podpisují vždy ti členové inventarizační komise, kteří zjistili v nich uvedené skutečné stavy hospodářských prostředků.

(2) Pracovník odpovědný za hospodářské prostředky potvrdí v jejich inventurním soupise (nebo v příslušném inventarizačním zápise), že fyzická inventura všech hospodářských prostředků, za které je odpovědný, byla provedena za jeho účasti a že žádné hospodářské prostředky nezatajil.

(1) Inventurní soupisy, pokud se nevyhotovují pomocí prostředků výpočetní techniky, se vyplňují čitelně inkoustem, inkoustovou tužkou, propisovací tužkou nebo strojem.

(2) Jednotlivé stránky inventurních soupisů, a kde je to potřebné i jednotlivé řádky těchto soupisů, se pořadově číslují. Vyžaduje-li vyhotovení inventurního soupisu o provedené inventuře zásob více stránek, je třeba na každé stránce sečíst a zapsat číselné údaje o zjištěných stavech a tyto úhrny běžně převádět narůstajícím způsobem na další stránky inventurního soupisu, popř. provést jejich rekapitulaci na samostatné stránce inventurního soupisu.

(3) Počet vyhotovení inventurních soupisů stanoví vedoucí inventarizační komise; inventurní soupisy se vyhotovují nejméně dvojmo průpisem, z toho jedno vyhotovení pro potřeby účetnictví.

Skutečné stavy hospodářských prostředků se musí po zachycení v inventurních soupisech porovnat se zápisy o stavech těchto prostředků v účetnictví nebo v operativní evidenci. Jestliže se při tomto porovnání zjistí rozdíly, je třeba je vyčíslit v jednotkách množství a v peněžních jednotkách (inventarizační rozdíly); nevyjadřují-li se stavy hospodářských prostředků v jednotkách množství, vyčíslují se inventarizační rozdíly jen v peněžních jednotkách.

(1) Inventarizační rozdíly se písemně zachycují v inventurních soupisech, popř. v inventarizačních zápisech, ve zvláštních přehledech nebo při průběžných inventarizacích přímo v účetních dokladech, na jejichž podkladě se inventarizační rozdíly vyúčtují.

(2) Inventarizační rozdíly zjištěné u hospodářských prostředků vedených v účetnictví, pokud je nelze ihned po zjištění vyúčtovat s konečnou platností, se zachytí v příslušné analytické evidenci na zvláštním analytickém účtě nevypořádaných inventarizačních rozdílů, na němž se ponechají až do rozhodnutí o jejich vypořádání.

(1) Inventarizační rozdíly se vyjadřují v cenách použitých k ocenění hospodářských prostředků ke dni inventarizace v účetnictví nebo v operativní evidenci; nesmí být zkreslovány změnami v ocenění těchto prostředků.

(2) Inventarizační rozdíly nelze slučovat s rozdíly, které vyplývají ze snížení nebo odepsání ceny poškozených nebo znehodnocených zásob.

(1) Vznik inventarizačních rozdílů mohou způsobit buď manka (schodky), tj. chybějící hospodářské prostředky, nebo přebytky, tj. zjištěné hospodářské prostředky, které měly být, avšak nejsou evidovány.

(2) U všech mank a přebytků se musí pracovníci odpovědní za hospodářské prostředky vyjádřit k jejich vzniku. V návrzích na vypořádání inventarizačních rozdílů je třeba u zjištěných mank uvést, zda jsou zaviněná nebo nezaviněná; u zjištěných mank zásob je třeba dále uvést, zda jde o manka do norem přirozených úbytků zásob stanovených pro organizaci nebo nad tyto normy. Nejsou-li stanoveny normy přirozených úbytků zásob, posuzuje se celé zjištěné manko jako manko převyšující stanovené normy.

Manka a přebytky zásob lze vzájemně vyrovnávat jen s povolením vedoucího organizace a jen v organizacích (v jejich útvarech), v nichž se zásoby evidují podle jednotlivých druhů a jde o manka a přebytky zásob, které se týkají téhož odpovědného pracovníka a vznikly ve stejném inventarizačním období neúmyslnou záměnou jejich jednotlivých druhů (např. v důsledku jejich podobného balení). Převyšuje-li při tomto vyrovnání částka mank částku přebytků, je třeba rozdíl posuzovat jako výsledné manko; převyšuje-li částka přebytků částku mank, posuzuje se rozdíl jako výsledný přebytek.

(1) Po ukončení každé inventury, u průběžných inventarizací po ukončení každé fyzické inventury, musí inventarizační komise vyhotovit inventarizační zápis.

(2) V inventarizačním zápise, který podepíší všichni členové inventarizační komise, se uvede zejména

a) druh inventarizace (§ 4), označení inventarizovaných hospodářských prostředků, jejich umístění a jména pracovníků odpovědných za hospodářské prostředky,

b) den, k němuž byla inventarizace provedena,

c) den zahájení a den ukončení inventury,

d) způsob zjišťování skutečných stavů hospodářských prostředků, pokud není poznamenán v inventurních soupisech,

e) přehled vyhotovených inventurních soupisů, popř. účetních dokladů určených k vyúčtování inventarizačních rozdílů,

f) úhrn zjištěných inventarizačních rozdílů, jejich příčiny a alespoň souborný výčet, z něhož vyplývá, že uvedený úhrn obsahuje všechny inventarizační rozdíly,

g) návrh na vypořádání inventarizačních rozdílů a vyjádření pracovníků odpovědných za hospodářské prostředky,

h) zjištění a návrhy opatření podle § 13 odst. 2 a 3,

i) jména členů inventarizační komise,

j) datum vyhotovení inventarizačního zápisu.

(3) K inventarizačnímu zápisu se připojí doklady souvisící s inventarizací (např. prohlášení odpovědného pracovníka podle § 26, přehled o přírůstcích a úbytcích hospodářských prostředků, o něž se podle § 6 odst. 2 zjištěné skutečné stavy těchto prostředků upravují). V přílohách k inventarizačním zápisu lze uvést i jednotlivé údaje podle odstavce 2.

(4) Nebyla-li k provedení dokladové inventury ustanovena inventarizační komise (§ 16), vyhotoví pracovník, který inventuru provedl, inventarizační zápis přiměřeně podle odstavce 2 a podepíše jej.

(1) O návrhu na vypořádání inventarizačních rozdílů musí rozhodnout vedoucí organizace v takové lhůtě, aby bylo zabezpečeno jejich vyúčtování, popř. zapsání v operativní evidenci s konečnou platností nejpozději do kalendářního měsíce, do něhož spadá 30. kalendářní den po ukončení fyzické (dokladové) inventury a po zjištění účetního stavu, vždy však ještě do kalendářního roku, do něhož spadá den, ke kterému byla inventarizace provedena. Vyhotovují-li se inventurní soupisy formou sestav, považuje se za ukončení fyzické inventury vyhotovení sestavy.

(2) O dalších návrzích učiněných v inventarizačním zápise [§ 13 odst. 2 písm. a) až d)] musí být rozhodnuto do deseti kalendářních dnů po ukončení inventarizace; za ukončení inventarizace se považuje den rozhodnutí o vypořádání inventarizačních rozdílů podle předchozího odstavce.

(3) Účetní zápisy podle § 13 odst. 2 písm. e) a f) je třeba provést nejpozději ve lhůtě, v níž se vyúčtují inventarizační rozdíly podle odstavce 1.

Pro opravy v inventurních soupisech a v inventarizačních zápisech platí přiměřeně předpisy o opravách zápisů v účetních písemnostech.*) Týká-li se oprava skutečných stavů hospodářských prostředků, musí být poznámka o provedení opravy podepsána těmi členy inventarizační komise a pracovníky odpovědnými za hospodářské prostředky, kteří podepsali opravovanou písemnost. Poznámku o provedení opravy cen a výpočtu celkového ocenění inventarizovaných hospodářských prostředků (údajů vznikajících vynásobením cen a množství) podpisuje pracovník, který opravu provedl. Dodatečné opravy v inventurních soupisech, týkající se zjištěných skutečných stavů hospodářských prostředků, musí být písemně zdůvodněny.

Federální ministerstvo financí může organizacím — pokud to vyžaduje jejich zvláštní povaha - stanovit nebo povolit výjimky a odchylky z ustanovení této vyhlášky.

1. výnos ministerstva financí čj. 182/175.000/1958 ze dne 24. listopadu 1958, o inventarizaci hospodářských prostředků u národních výborů a jim podřízených organizací (částka 23 poř. č. 128/1958 Sbírky instrukcí pro výkonné orgány národních výborů),

2. výnos ministerstva financí čj. 182/73.454/1960 ze dne 19. prosince 1960, o provádění inventarizací v podnicích řízených národními výbory (částka 22/1960 Věstníku ministerstva financí), uvedený v oznámení v částce 47 Sbírky zákonů ČSSR z roku 1967 pod položkou III/3.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.

Ministr:

Doc. Ing. Rohlíček, CSc. v. r.

*) Místní národní výbory v malých obcích postupují při inventarizacích svých hospodářských prostředků zatím podle pokynu obsaženého ve směrnicích býv. Státního statistického úřadu č. 15/1968 Ú. v. pro účtování a evidenci o majetku v malých obcích.

**) Malé příspěvkové organizace postupují při inventarizacích svých hospodářských prostředků podle směrnic Federálního statistického úřadu pro účtování a evidenci o majetku malých příspěvkových organizací, uveřejněných v č. 15/1969 Zpravodaje FSÚ, ČSÚ a SŠÚ.

*) § 46 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění

vl. nař. č. 60/1970 Sb.

*) § 50 až 52 vyhlášky č. 154/1971 Sb., o účetnictví.