Vyhláška federálního ministerstva financí o inventarizacích hospodářských prostředků

(1) Inventarizační rozdíly se písemně zachycují v inventurních soupisech, popř. v inventarizačních zápisech, ve zvláštních přehledech nebo při průběžných inventarizacích přímo v účetních dokladech, na jejichž podkladě se inventarizační rozdíly vyúčtují.

(2) Inventarizační rozdíly zjištěné u hospodářských prostředků vedených v účetnictví, pokud je nelze ihned po zjištění vyúčtovat s konečnou platností, se zachytí v příslušné analytické evidenci na zvláštním analytickém účtě nevypořádaných inventarizačních rozdílů, na němž se ponechají až do rozhodnutí o jejich vypořádání.

(1) Inventarizační rozdíly se vyjadřují v cenách použitých k ocenění hospodářských prostředků ke dni inventarizace v účetnictví nebo v operativní evidenci; nesmí být zkreslovány změnami v ocenění těchto prostředků.

(2) Inventarizační rozdíly nelze slučovat s rozdíly, které vyplývají ze snížení nebo odepsání ceny poškozených nebo znehodnocených zásob.

(1) Vznik inventarizačních rozdílů mohou způsobit buď manka (schodky), tj. chybějící hospodářské prostředky, nebo přebytky, tj. zjištěné hospodářské prostředky, které měly být, avšak nejsou evidovány.

(2) U všech mank a přebytků se musí pracovníci odpovědní za hospodářské prostředky vyjádřit k jejich vzniku. V návrzích na vypořádání inventarizačních rozdílů je třeba u zjištěných mank uvést, zda jsou zaviněná nebo nezaviněná; u zjištěných mank zásob je třeba dále uvést, zda jde o manka do norem přirozených úbytků zásob stanovených pro organizaci nebo nad tyto normy. Nejsou-li stanoveny normy přirozených úbytků zásob, posuzuje se celé zjištěné manko jako manko převyšující stanovené normy.

Manka a přebytky zásob lze vzájemně vyrovnávat jen s povolením vedoucího organizace a jen v organizacích (v jejich útvarech), v nichž se zásoby evidují podle jednotlivých druhů a jde o manka a přebytky zásob, které se týkají téhož odpovědného pracovníka a vznikly ve stejném inventarizačním období neúmyslnou záměnou jejich jednotlivých druhů (např. v důsledku jejich podobného balení). Převyšuje-li při tomto vyrovnání částka mank částku přebytků, je třeba rozdíl posuzovat jako výsledné manko; převyšuje-li částka přebytků částku mank, posuzuje se rozdíl jako výsledný přebytek.

(1) Po ukončení každé inventury, u průběžných inventarizací po ukončení každé fyzické inventury, musí inventarizační komise vyhotovit inventarizační zápis.

(2) V inventarizačním zápise, který podepíší všichni členové inventarizační komise, se uvede zejména

a) druh inventarizace (§ 4), označení inventarizovaných hospodářských prostředků, jejich umístění a jména pracovníků odpovědných za hospodářské prostředky,

b) den, k němuž byla inventarizace provedena,

c) den zahájení a den ukončení inventury,

d) způsob zjišťování skutečných stavů hospodářských prostředků, pokud není poznamenán v inventurních soupisech,

e) přehled vyhotovených inventurních soupisů, popř. účetních dokladů určených k vyúčtování inventarizačních rozdílů,

f) úhrn zjištěných inventarizačních rozdílů, jejich příčiny a alespoň souborný výčet, z něhož vyplývá, že uvedený úhrn obsahuje všechny inventarizační rozdíly,

g) návrh na vypořádání inventarizačních rozdílů a vyjádření pracovníků odpovědných za hospodářské prostředky,

h) zjištění a návrhy opatření podle § 13 odst. 2 a 3,

i) jména členů inventarizační komise,

j) datum vyhotovení inventarizačního zápisu.

(3) K inventarizačnímu zápisu se připojí doklady souvisící s inventarizací (např. prohlášení odpovědného pracovníka podle § 26, přehled o přírůstcích a úbytcích hospodářských prostředků, o něž se podle § 6 odst. 2 zjištěné skutečné stavy těchto prostředků upravují). V přílohách k inventarizačním zápisu lze uvést i jednotlivé údaje podle odstavce 2.

(4) Nebyla-li k provedení dokladové inventury ustanovena inventarizační komise (§ 16), vyhotoví pracovník, který inventuru provedl, inventarizační zápis přiměřeně podle odstavce 2 a podepíše jej.

(1) O návrhu na vypořádání inventarizačních rozdílů musí rozhodnout vedoucí organizace v takové lhůtě, aby bylo zabezpečeno jejich vyúčtování, popř. zapsání v operativní evidenci s konečnou platností nejpozději do kalendářního měsíce, do něhož spadá 30. kalendářní den po ukončení fyzické (dokladové) inventury a po zjištění účetního stavu, vždy však ještě do kalendářního roku, do něhož spadá den, ke kterému byla inventarizace provedena. Vyhotovují-li se inventurní soupisy formou sestav, považuje se za ukončení fyzické inventury vyhotovení sestavy.

(2) O dalších návrzích učiněných v inventarizačním zápise [§ 13 odst. 2 písm. a) až d)] musí být rozhodnuto do deseti kalendářních dnů po ukončení inventarizace; za ukončení inventarizace se považuje den rozhodnutí o vypořádání inventarizačních rozdílů podle předchozího odstavce.

(3) Účetní zápisy podle § 13 odst. 2 písm. e) a f) je třeba provést nejpozději ve lhůtě, v níž se vyúčtují inventarizační rozdíly podle odstavce 1.

Pro opravy v inventurních soupisech a v inventarizačních zápisech platí přiměřeně předpisy o opravách zápisů v účetních písemnostech.*) Týká-li se oprava skutečných stavů hospodářských prostředků, musí být poznámka o provedení opravy podepsána těmi členy inventarizační komise a pracovníky odpovědnými za hospodářské prostředky, kteří podepsali opravovanou písemnost. Poznámku o provedení opravy cen a výpočtu celkového ocenění inventarizovaných hospodářských prostředků (údajů vznikajících vynásobením cen a množství) podpisuje pracovník, který opravu provedl. Dodatečné opravy v inventurních soupisech, týkající se zjištěných skutečných stavů hospodářských prostředků, musí být písemně zdůvodněny.

Federální ministerstvo financí může organizacím — pokud to vyžaduje jejich zvláštní povaha - stanovit nebo povolit výjimky a odchylky z ustanovení této vyhlášky.

1. výnos ministerstva financí čj. 182/175.000/1958 ze dne 24. listopadu 1958, o inventarizaci hospodářských prostředků u národních výborů a jim podřízených organizací (částka 23 poř. č. 128/1958 Sbírky instrukcí pro výkonné orgány národních výborů),

2. výnos ministerstva financí čj. 182/73.454/1960 ze dne 19. prosince 1960, o provádění inventarizací v podnicích řízených národními výbory (částka 22/1960 Věstníku ministerstva financí), uvedený v oznámení v částce 47 Sbírky zákonů ČSSR z roku 1967 pod položkou III/3.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.

Ministr:

Doc. Ing. Rohlíček, CSc. v. r.

*) Místní národní výbory v malých obcích postupují při inventarizacích svých hospodářských prostředků zatím podle pokynu obsaženého ve směrnicích býv. Státního statistického úřadu č. 15/1968 Ú. v. pro účtování a evidenci o majetku v malých obcích.

**) Malé příspěvkové organizace postupují při inventarizacích svých hospodářských prostředků podle směrnic Federálního statistického úřadu pro účtování a evidenci o majetku malých příspěvkových organizací, uveřejněných v č. 15/1969 Zpravodaje FSÚ, ČSÚ a SŠÚ.

*) § 46 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění

vl. nař. č. 60/1970 Sb.

*) § 50 až 52 vyhlášky č. 154/1971 Sb., o účetnictví.