(1) Československá označení původu mohou být přihlášena k zápisu do zahraničí až po svém přihlášení v Československé socialistické republice a jen se souhlasem Úřadu.
(2) Odvolání přihlášky označení původu podané v zahraničí a upuštění od udržování ochrany podléhá rovněž souhlasu Úřadu.
Zapsaní uživatelé označení původu jsou povinni bez zbytečného odkladu oznamovat Úřadu nově nastalé skutečnosti, které se zapisují do rejstříku označení původu, jakož i změny skutečností již zapsaných.
Právnické a fyzické osoby, které nemají na území Československé socialistické republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení před Úřadem zastoupeny členem organizace k tomu oprávněné.
(1) Tímto zákonem zůstává nedotčena ochrana označení původu poskytovaná podle jiných předpisů nebo podle mezinárodních dohod.
(2) Československá označení původu zapsaná podle Lisabonské dohody o ochraně označení původu a jejich mezinárodním zápisu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapíše Úřad do rejstříku. Takto zapsaná označení původu nabývají ochrany podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti.