Zákon o ochraně označení původu výrobků

Právnické a fyzické osoby, které nemají na území Československé socialistické republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení před Úřadem zastoupeny členem organizace k tomu oprávněné.

(1) Cizinci mají za podmínek vzájemnosti stejná práva a povinnosti jako českoslovenští občané.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně pro právnické osoby.

(1) Tímto zákonem zůstává nedotčena ochrana označení původu poskytovaná podle jiných předpisů nebo podle mezinárodních dohod.

(2) Československá označení původu zapsaná podle Lisabonské dohody o ochraně označení původu a jejich mezinárodním zápisu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapíše Úřad do rejstříku. Takto zapsaná označení původu nabývají ochrany podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti.

(1) Podání (přihlášky, žádosti apod.) u Úřadu lze učinit jen písemně.

(2) Ustanovení § 19 odstavce 5, § 29 odstavce 2 a § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, se nepoužije.

(3) Jinak platí pro řízení před Úřadem obecné předpisy o správním řízení s odchylkami uvedenými v tomto zákoně.

Úřad upraví prováděcími předpisy:

a) náležitosti přihlášky označení původu a žádosti o zápis dalšího uživatele;

b) náležitosti návrhu na zrušení zápisu označení původu nebo zápisu uživatele;

c) skutečnosti, jež se zapisují do rejstříku označení původu vedeného u Úřadu;

d) údaje, jež se zapisují do osvědčení o zápisu označení původu;

e) vztahy k zahraničí a zastupování cizinců před Úřadem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1974.

Svoboda v. r.

Indra v. r.

Dr. Štrougal v. r.