159/1999 Sb. · 46 paragrafů
Cestovní kancelář sjednávající pojištění záruky pro případ úpadku u služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb a které zákazník uhradil cestovní kanceláři, postupuje při sjednávání pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře obdobně jako při pojištění zájezdů podle § 7b.
Pojištění záruky pro případ úpadku se vztahuje na zákazníky bez ohledu na jejich bydliště, místo odjezdu nebo místo, kde byl zájezd prodán, a bez ohledu na stát usazení pojišťovny sjednávající pojištění záruky pro případ úpadku.
(1) Cestovní kancelář je povinna
a) před uzavřením smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku předložit pojišťovně údaje týkající se hospodaření cestovní kanceláře, typu a počtu zájezdů, počtu případů zprostředkování spojených cestovních služeb a další údaje související s pojištěním zájezdů nebo pojištěním spojených cestovních služeb, které si pojišťovna vyžádá, a podat k nim na žádost pojišťovny vysvětlení,
b) v průběhu trvání pojištění bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně změnu pojistného rizika, zejména zvýšení tržeb z prodeje zájezdů nebo zvýšení tržeb za spojené cestovní služby nad výši, kterou cestovní kancelář sdělila pojišťovně před uzavřením smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku.
(2) Cestovní kancelář předloží ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy a do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese nebo ve stejné lhůtě ode dne vzniku práva provozovat živnost platnou pojistku. Obdobně cestovní kancelář postupuje při každé změně smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, která má vliv na změnu limitu pojistného plnění. Ministerstvo bez zbytečného odkladu tuto pojistku uveřejní na svých internetových stránkách.
(3) Pojišťovna je povinna
a) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů o změně pojištění podle § 6, ke kterému došlo na základě nárůstu tržeb za zájezdy oproti plánovaným tržbám uváděným cestovní kanceláří při sjednání původního pojištění,
b) na výzvu ministerstva do 5 pracovních dnů předložit kopii smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku uzavřené s cestovní kanceláří,
c) do 3 pracovních dnů informovat ministerstvo o vzniku pojistné události a bez zbytečného odkladu o rozsahu poskytnutého pojistného plnění,
d) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů o tom, že cestovní kancelář odmítla návrh na změnu pojištění,
e) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne obdržení výpovědi smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo ode dne odeslání pojišťovnou cestovní kanceláři výpovědi této smlouvy, včetně údaje o dni, ke kterému dojde k zániku pojištění výpovědí.
(4) Cestovní kancelář i pojišťovna jsou povinny do 5 pracovních dnů ode dne zániku pojištění informovat o této skutečnosti ministerstvo.
(5) Cestovní kancelář je povinna v souladu s rozsahem předmětu podnikání udělené koncese předávat pojišťovně měsíčně, nejpozději do 25. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce, údaje o počtu cestujících, počtu prodaných zájezdů a zprostředkovaných spojených cestovních služeb, souhrnné ceně za prodané zájezdy a souhrnné částce plateb od zákazníků za spojené cestovní služby, výši záloh za zájezdy, výši tržeb za zájezdy nebo tržeb za spojené cestovní služby a výši tržeb za prodané poukazy na zájezd. Na vyžádání je cestovní kancelář povinna sdělit tyto údaje bez zbytečného odkladu ministerstvu.
(1) Na banku nebo zahraniční banku, která vystavila bankovní záruku pro případ úpadku cestovní kanceláře, a na bankovní záruku pro případ úpadku cestovní kanceláře a na její použití se obdobně použijí požadavky kladené na pojišťovnu podle § 6 odst. 4 až 8, § 7, § 7a odst. 1 až 3, § 7b odst. 2 až 5, § 7d a 8a. Ustanovení § 7a odst. 4 se použije přiměřeně.
(2) Bankovní záruku pro případ úpadku lze sjednat pouze u banky nebo u zahraniční banky, která je oprávněná působit na území České republiky.
(3) Sjedná-li banka nebo zahraniční banka s cestovní kanceláří lhůtu podle § 2038 občanského zákoníku, nesmí být kratší než 3 měsíce a delší než 6 měsíců.
(1) Cestovní kancelář
a) je povinna, nejde-li o cestovní kancelář splňující podmínky ochrany pro případ úpadku podle odstavce 4, mít po celou dobu provozování živnosti provozování cestovní kanceláře
1. uhrazen roční příspěvek do garančního fondu a
2. sjednáno pojištění záruky pro případ úpadku nebo sjednánu bankovní záruku pro případ úpadku,
b) je povinna udržovat v průběhu trvání pojištění limit pojistného plnění v takové výši, aby v případě pojistné události byly uspokojeny veškeré nároky zákazníků podle § 6,
c) nesmí zprostředkovat prodej zájezdu podle § 2 odst. 3 písm. d) pro osobu, která není cestovní kanceláří,
d) je povinna upravit v obchodních podmínkách vybírání záloh na zájezdy a termíny doplatků ceny před zahájením zájezdu pro jednotlivá místa určení cesty nebo pobytu,
e) je povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy „cestovní kancelář“, pokud toto označení neobsahuje již její obchodní firma; názvy „cestovní kancelář“ nebo „CK“ může používat pouze podnikatel, který je držitelem platné koncese pro provozování cestovní kanceláře4), nebo cestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2.
(2) Cestovní kancelář je dále povinna
a) předložit před uzavřením smlouvy o zájezdu nebo smlouvy vedoucí ke sjednání spojených cestovních služeb zájemci na jeho žádost doklad o pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruce pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo doklad podle odstavce 4,
b) při zprostředkování prodeje zájezdu pro jinou cestovní kancelář dodržet povinnosti cestovní agentury uvedené v § 3 odst. 4.
(3) Cestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2, která nezřizuje v České republice pobočku, je povinna před zahájením prodeje zájezdů nebo zprostředkováním spojených cestovních služeb na území České republiky bezodkladně informovat o této skutečnosti ministerstvo, a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky nebo bankovní záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů.
(4) Doklad o ochraně pro případ úpadku vydaný osobou k tomu oprávněnou ve státě usazení cestovní kanceláře uvedené v § 2 odst. 2 se uznává jako rovnocenný s dokladem o ochraně pro případ úpadku podle tohoto zákona.
(5) Člen statutárního orgánu cestovní kanceláře je povinen zajistit, aby cestovní kancelář udržovala výši limitu pojistného plnění podle odstavce 1 písm. b).
(1) Cestovní kancelář a osoba zprostředkovávající podle tohoto zákona prodej zájezdu (dále jen „prodejce zájezdu“) jsou povinni poskytnout zákazníkovi před tím, než učiní závaznou objednávku, nebo před uzavřením smlouvy o zájezdu informace na příslušném formuláři; vzory formulářů včetně informací v nich uvedených podle jednotlivých typů zájezdů stanoví ministerstvo vyhláškou; vzory formulářů musí obsahovat informaci, zda se jedná o zájezd nebo spojené cestovní služby, a informaci o způsobu právní ochrany zákazníka.
(2) Prodejce zájezdu, je-li to pro daný zájezd relevantní, poskytne zákazníkovi kromě informací podle odstavce 1 také informace o
a) hlavních náležitostech služeb cestovního ruchu, a to o
1. místě určení cesty nebo pobytu, trase a délce pobytu včetně termínů a, je-li součástí ubytování, i počet nocí,
2. dopravních prostředcích, jejich vlastnostech a kategorii, místech, datech a časech odjezdu a příjezdu, trvání a místech zastávek a dopravního spojení; není-li přesný čas ještě stanoven, informuje prodejce zájezdu o přibližném čase odjezdu a příjezdu,
3. umístění, hlavních znacích a případné turistické kategorii, do níž je podle pravidel státu místa určení cesty nebo pobytu ubytování zařazeno,
4. stravování,
5. návštěvě, výletech nebo jiných službách zahrnutých v celkové ceně zájezdu,
6. tom, zda některá ze služeb cestovního ruchu bude zákazníkovi poskytována v rámci skupiny, a je-li tomu tak a je-li to možné, o přibližné velikosti skupiny, pokud to není zřejmé ze souvislostí,
7. jazyku, v němž se budou poskytovat další služby cestovního ruchu, závisí-li využití těchto služeb zákazníkem na ústní komunikaci, a
8. tom, zda jsou cesta nebo pobyt obecně vhodné pro osoby s omezenou schopností pohybu, a na žádost zákazníka přesné informace o vhodnosti cesty nebo pobytu s ohledem na potřeby konkrétního zákazníka,
b) identifikačních údajích a adrese sídla toho, kdo zájezd organizuje, a toho, kdo zájezd zákazníkovi prodává, jejich telefonních číslech a elektronických adresách,
c) celkové ceně za zájezd včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých případných dalších nákladů nebo, nelze-li tyto náklady přiměřeným způsobem vyčíslit před uzavřením smlouvy, uvede druh dalších nákladů, jež mohou zákazníkovi ještě vzniknout,
d) způsobu platby, včetně částky nebo procenta z ceny, jež mají být zaplaceny jako záloha, a o časovém rozvrhu pro zaplacení zbývající části ceny nebo peněžité jistoty, které musí zákazník uhradit nebo poskytnout,
e) minimálním počtu osob nutném k uskutečnění zájezdu a lhůtě, během níž může cestovní kancelář před zahájením zájezdu odstoupit od smlouvy podle § 2536 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku,
f) pasových a vízových požadavcích včetně přibližných lhůt pro vyřízení víz a o zdravotních formalitách státu určení,
g) tom, že zákazník může odstoupit od smlouvy o zájezdu kdykoli před zahájením zájezdu proti zaplacení přiměřeného odstupného za předčasné ukončení závazku ze smlouvy, případně odstupného za předčasné ukončení závazku ze smlouvy stanoveného cestovní kanceláří v souladu s občanským zákoníkem včetně informace o výši odstupného,
h) pojištění pro případ krytí nákladů spojených s ukončením závazku ze smlouvy zákazníkem nebo nákladů na pomoc zahrnujících repatriaci v případě úrazu, nemoci nebo smrti.
(3) U smluv o zájezdu uzavřených po telefonu je prodejce zájezdu povinen poskytnout zákazníkovi informace podle odstavců 1 a 2.
(4) Cestovní kancelář, která uzavře první smlouvu o službě cestovního ruchu podle § 1b odst. 1 písm. b) bodu 5 a předá údaje o zákazníkovi dalšímu podnikateli nebo podnikatelům k uzavření smlouvy do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby, je povinna před uzavřením další smlouvy poskytnout zákazníkovi informace podle odstavců 1 a 2. Cestovní kancelář současně poskytne zákazníkovi informace o zájezdu a odpovídající právní ochraně na příslušném formuláři. Obdobnou povinnost týkající se služby cestovního ruchu, kterou nabízí, má i podnikatel, který uzavře další smlouvu do 24 hodin od uzavření první smlouvy.
(5) Další podnikatel, jemuž jsou cestovní kanceláří podle odstavce 4 poskytnuty údaje o zákazníkovi, je povinen informovat cestovní kancelář, která uzavřela první smlouvu, o uzavření smlouvy vedoucí k vytvoření souboru služeb odpovídajícího zájezdu a poskytnout cestovní kanceláři informace nezbytné pro splnění povinností cestovní kanceláře souvisejících s prodejem zájezdu. Jakmile je cestovní kancelář informována o vytvoření souboru služeb odpovídajícím zájezdu, je povinna poskytnout zákazníkovi v textové podobě informace podle odstavce 2.
(6) Informace podle odstavců 1 a 2 musí být poskytnuty jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem. Jsou-li poskytovány písemně, musí být čitelné.
(7) Před uzavřením smlouvy o zájezdu mohou být informace uvedené v odstavci 2 písm. a), c) až e) a g) změněny jen v případě, že se prodejce zájezdu na změně se zákazníkem dohodl. Prodejce zájezdu sdělí zákazníkovi před uzavřením smlouvy o zájezdu všechny změny týkající se informací podle odstavce 2 jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem.
(8) Prodejce zájezdu odpovídá za chyby v důsledku technických závad rezervačního systému, které mu lze přičíst. Pokud provádí rezervaci zájezdu nebo služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, odpovídá za chyby, k nimž došlo během rezervace. Odpovědnosti se zprostí, pokud prokáže, že chyby při rezervaci lze přičíst zákazníkovi nebo byly způsobeny nevyhnutelnými a mimořádnými okolnostmi.
(1) Na prodejce usazeného v České republice se při zprostředkování prodeje zájezdu pro pořadatele usazeného mimo Evropský hospodářský prostor obdobně použijí
a) ustanovení § 2537 až 2549a občanského zákoníku a ustanovení o zajištění ochrany pro případ úpadku cestovní kanceláře podle tohoto zákona a
b) ustanovení upravující povinnosti cestovní agentury uvedené v § 3 odst. 4.
(2) Ustanovení odstavce 1 se na prodejce zájezdu nevztahuje, pokud prokáže, že pořadatel usazený mimo Evropský hospodářský prostor splňuje povinnosti podle odstavce 1.
(1) Cestovní kancelář před uzavřením smlouvy na službu, která je součástí spojených cestovních služeb, jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem informuje zákazníka o tom, že na něj se
a) nevztahuje žádné z práv, která se vztahují výhradně na zájezdy, a že za řádné poskytování jednotlivých služeb cestovního ruchu odpovídá výlučně jejich poskytovatel, a
b) vztahuje ochrana pro případ úpadku cestovní kanceláře podle § 6 odst. 2.
(2) Informace podle odstavce 1 poskytne cestovní kancelář zprostředkovávající spojené cestovní služby zákazníkovi na příslušném formuláři. Pokud se na konkrétní typ spojené cestovní služby žádný z formulářů uvedených ve vyhlášce nevztahuje, poskytne cestovní kancelář informace v nich obsažené. Vzory formulářů včetně informací v nich uvedených podle jednotlivých typů spojených cestovních služeb stanoví ministerstvo vyhláškou. Vzory formulářů musí obsahovat informaci, zda se jedná o zájezd nebo spojené cestovní služby, a informaci o způsobu právní ochrany zákazníka.
(3) Pokud cestovní kancelář zprostředkovávající spojené cestovní služby nesplní povinnosti podle odstavce 1, platí ve vztahu k jednotlivým službám cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, práva a povinnosti stanovené v § 2532 až 2544a občanského zákoníku pro zájezd.
(4) Podnikatel, který uzavřel se zákazníkem smlouvu o poskytnutí služby cestovního ruchu, která je součástí spojených cestovních služeb, informuje o tom cestovní kancelář, která pro zákazníka zprostředkovává spojené cestovní služby.
Prohlášení cestovní kanceláře, že vystupuje výlučně jako poskytovatel služby cestovního ruchu, prostředník nebo jiná osoba nebo že zájezd nebo spojené cestovní služby nejsou zájezdem nebo spojenými cestovními službami, nezbavuje tuto cestovní kancelář povinností, které jí tento zákon nebo jiné právní předpisy ukládají.
(1) Kdo zprostředkuje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontakt poskytovatele služeb cestovního ruchu se zákazníkem za účelem uzavření smlouvy o službě cestovního ruchu podle § 1a, je povinen sdělit obecnímu živnostenskému úřadu do 30 dnů od doručení jeho výzvy
a) počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě,
b) celkovou cenu za služby cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě,
c) adresu místa, na které jsou služby cestovního ruchu poskytovány, a
d) označení poskytovatele služby, se kterým zákazníkovi zprostředkoval uzavření smlouvy související s poskytováním služeb cestovního ruchu, a to
1. u fyzické osoby její jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého bydliště,
2. u podnikající fyzické osoby její jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby,
3. u právnické osoby její obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo osoby a
4. další kontaktní údaje osob uvedených v bodech 1 až 3, pokud jsou zprostředkovateli známy.
(2) Obecní živnostenský úřad může předat jinému orgánu vykonávajícímu veřejnou moc na základě jeho žádosti údaje získané podle odstavce 1.
(1) Kontrolu vykonávají
a) obecní živnostenské úřady, nebo
b) ministerstvo u povinností stanovených v § 3 odst. 4 písm. c), § 8a odst. 1 písm. b), § 8a odst. 2, § 8a odst. 4, pokud jde o cestovní kancelář, § 8a odst. 5, § 9 odst. 1 písm. a) a b) a v § 9 odst. 3 a 4; při výkonu kontroly ministerstvo zejména dozírá, zda cestovní kancelář splňuje podmínky ochrany pro případ úpadku stanovené v tomto zákoně.
(2) Zjistí-li ministerstvo při výkonu kontroly, že cestovní kancelář nesplnila vůči pojišťovně, s níž uzavřela smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku, nebo vůči bance, která vystavila bankovní záruku pro případ úpadku, některou z povinností uložených jí tímto zákonem nebo že cestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 1 nemá uhrazený příspěvek do garančního fondu, stanoví cestovní kanceláři přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti a, vyžaduje-li to ochrana zájmů zákazníků cestovní kanceláře, do splnění této povinnosti zakáže cestovní kanceláři uzavírat smlouvy o zájezdu nebo smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, a rozšiřovat předmět smluv již uzavřených.
(3) Cestovní kancelář oznámí bez odkladu ministerstvu, že nesplněné povinnosti zjištěné při výkonu kontroly podle odstavce 2 již splnila; ministerstvo o tom na žádost cestovní kanceláře vydá osvědčení.
(4) Vydání rozhodnutí podle odstavce 2 může být prvním úkonem v řízení; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Pro dohled nad plněním povinností tímto zákonem uložených pojišťovně se použije zákon upravující oblast pojišťovnictví. Pro dohled nad plněním povinností uložených tímto zákonem bance se použije zákon upravující bankovnictví.
(6) Ministerstvo je za Českou republiku kontaktním místem pro spolupráci správních orgánů členských států Evropské unie a dohled nad pořadateli zájezdů, kteří působí v členských státech Evropské unie.
(7) V případě pochybností o ochraně pro případ úpadku pořadatele zájezdu z jiného členského státu Evropské unie požádá ministerstvo o potřebné údaje nebo informace členský stát Evropské unie, v němž je pořadatel zájezdu usazen. Na žádost kontaktního místa z jiného členského státu Evropské unie ministerstvo odpovídá co nejrychleji s ohledem na naléhavost a složitost případu. První odpověď ministerstvo zašle vždy do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti.
(1) Podnikatel, který uzavře se zákazníkem smlouvu o poskytnutí služby cestovního ruchu, která je součástí spojených cestovních služeb, se dopustí přestupku tím, že neinformuje cestovní kancelář podle § 9c odst. 4.
(2) Cestovní agentura se dopustí přestupku tím, že
a) neoznačí provozovnu nebo propagační a jiné materiály určené zákazníkovi podle § 3 odst. 3,
b) nesplní některou z povinností podle § 3 odst. 4,
c) neinformuje zákazníka podle § 9a odst. 1 nebo 4, nebo
d) nesplní některou z povinností stanovených pro prodejce zájezdu podle § 9b.
(3) Cestovní kancelář se dopustí přestupku tím, že
a) poruší povinnost podle § 6 odst. 7 v části věty za středníkem,
b) nevede evidenci podle § 7b odst. 4,
c) neinformuje pojišťovnu podle § 8a odst. 1 písm. b) nebo podle § 8a odst. 5 nebo neinformuje banku nebo zahraniční banku podle § 8b odst. 1,
d) nepředloží ministerstvu smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku nebo platnou pojistku podle § 8a odst. 2, nebo bankovní záruku pro případ úpadku podle § 8b,
e) neinformuje ministerstvo podle § 8a odst. 4 nebo 5,
f) nezaplatí příspěvek do garančního fondu podle § 9 odst. 1 písm. a) bodu 1,
g) nesplní povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b),
h) neupraví v obchodních podmínkách vybírání záloh na zájezdy a termíny doplatků podle § 9 odst. 1 písm. d),
i) neoznačí provozovnu nebo propagační a jiné materiály určené zákazníkovi podle § 9 odst. 1 písm. e),
j) před uzavřením smlouvy o zájezdu nebo smlouvy o spojených cestovních službách na žádost zájemce nepředloží doklad o pojištění záruky pro případ úpadku nebo doklad o bankovní záruce pro případ úpadku podle § 9 odst. 2 písm. a),
k) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 2 písm. b),
l) neinformuje zákazníka před uzavřením smlouvy o zájezdu podle § 9a,
m) nesplní některou z povinností stanovených pro prodejce zájezdu podle § 9b,
n) nesplní některou z povinností podle § 9c odst. 1 nebo 2, nebo
o) v rozporu s rozhodnutím ministerstva podle § 10a odst. 2 uzavírá smlouvy o zájezdu nebo smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, nebo rozšiřuje předmět smluv již uzavřených.
(4) Cestovní kancelář se dále dopustí přestupku tím, že
a) nevydá zákazníkovi bezprostředně po uzavření smlouvy o zájezdu potvrzení o zájezdu podle § 2525 odst. 1 nebo 2 občanského zákoníku,
b) nedoručí zákazníkovi ve stanoveném termínu před zahájením zájezdu údaje o plánovaných časech odjezdu, popřípadě o lhůtách pro odbavení, plánovaných časech zastávek, dopravním spojení a příjezdu nebo mu nepředá nezbytné stvrzenky, poukázky a přepravní doklady podle § 2529 občanského zákoníku, nebo
c) nevrátí zákazníkovi platby podle § 2536a občanského zákoníku.
(5) Cestovní kancelář podle § 2 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že před zahájením prodeje zájezdů neinformuje ministerstvo podle § 9 odst. 3.
(6) Právnická osoba se jako člen statutárního orgánu cestovní kanceláře dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 5 nezajistí, aby cestovní kancelář splnila povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b).
(7) Právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 12 nezajistí, aby
a) činnost průvodce cestovního ruchu (dále jen „průvodce“) vykonávala pouze osoba, které byl vydán český národní průkaz průvodce (dále jen „průkaz“), nebo
b) průvodce měl po celou dobu výkonu činnosti na území České republiky průkaz na viditelném místě svého oděvu.
(8) Osoba uvedená v § 12d odst. 1 nebo 2 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s
a) § 12d odst. 3 před prvním poskytnutím služby na území České republiky nesplní povinnost písemně oznámit tuto skutečnost ministerstvu, nebo
b) § 12d odst. 4 nezajistí, aby osoba, která pro něj vykonává činnost průvodce, byla schopna se při kontrole prokázat dokladem osvědčujícím jejich smluvní vztah, nebo dokladem prokazujícím její oprávnění k výkonu činnosti průvodce v zemi svého usazení.
(9) Zprostředkovatel podle § 10 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že živnostenskému úřadu na výzvu a ve stanovené lhůtě nesdělí údaje podle § 10 odst. 1.
(10) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 3 písm. a), c), e), h), i), j), k) nebo m) nebo odstavce 5, odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 8 písm. a),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), d), f), g), l), n) nebo o) nebo odstavce 4, 6 nebo 9,
c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) nebo odstavce 8 písm. b).
(11) Za přestupek podle odstavce 9 lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(1) Fyzická osoba se jako člen statutárního orgánu cestovní kanceláře dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 5 nezajistí, aby cestovní kancelář splnila povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní živnostenský úřad.
(2) Přestupky podle § 10b odst. 2 písm. b), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 3 písm. c), d), e), f), g), § 10b odst. 3 písm. k), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 9 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 5 a 6 a § 10c odst. 1 projednává ministerstvo.
(3) Obecní živnostenský úřad zašle ministerstvu stejnopis pravomocného rozhodnutí, kterým byla uznána vina.
Za závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem se pro účely živnostenského zákona13) vždy považuje porušení povinnosti podle § 3 odst. 2 nebo § 9 odst. 1 písm. a) nebo c).
(1) Garanční fond je účelovým sdružením peněžních prostředků. Garanční fond tvoří peněžní prostředky z příspěvků cestovních kanceláří podle § 10g odst. 1 až 4, pokuty vybrané za přestupky podle § 10b odst. 3 písm. g), § 10b odst. 6 a § 10c odst. 1 a peněžní prostředky obstarané Státním fondem podpory investic podle § 10g odst. 5. Prostředky sdružené v garančním fondu jsou vlastnictvím České republiky, hospodaření s těmito prostředky přísluší Státnímu fondu podpory investic.
(2) Výběr příspěvků od cestovních kanceláří do garančního fondu a vyplácení peněžních prostředků garančního fondu v souladu s tímto zákonem zajišťuje Státní fond podpory investic15).
(3) Státní fond podpory investic ukládá peněžní prostředky sdružené v garančním fondu na odděleném účtu.
(1) Základem pro výpočet ročního příspěvku cestovní kanceláře do garančního fondu jsou roční plánované tržby cestovní kanceláře z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb; pokud tyto tržby mají být nižší než tržby dosažené cestovní kanceláří v předchozím roce, pak jsou základnou pro výpočet ročního příspěvku tržby z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb v předchozím roce.
(2) Základem pro výpočet ročního příspěvku nově vzniklé cestovní kanceláře jsou plánované tržby cestovní kanceláře z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb za období od jejího vzniku do konce kalendářního roku, ve kterém vznikla.
(3) Výše ročního příspěvku cestovní kanceláře činí nejvýše 0,1 % ze základu pro výpočet ročního příspěvku do garančního fondu. Výši ročního příspěvku cestovní kanceláře platnou vždy od 1. ledna následujícího kalendářního roku stanoví ministerstvo vyhláškou, a to do 30. září běžného kalendářního roku. Nebude-li do tohoto data vyhláška pro následující kalendářní rok vydána, bude výše ročního příspěvku cestovní kanceláře na následující kalendářní rok shodná s jeho výší v předchozím roce. Konkrétní výši ročního příspěvku stanoví ministerstvo s ohledem na počet cestovních kanceláří, celkovou výši tržeb za zájezdy a za spojené cestovní služby, počet úpadků cestovních kanceláří, výši ročního plnění z garančního fondu a výši prostředků sdružených v garančním fondu.
(4) Roční příspěvek je splatný do 31. prosince předchozího běžného kalendářního roku. V případech podle odstavce 2 musí být roční příspěvek uhrazen před podáním žádosti o koncesi. Pokud nebude žadateli koncese udělena, vrátí Státní fond podpory investic zaplacený příspěvek bez zbytečného odkladu poté, co mu bude předloženo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o koncesi nebo o zastavení řízení o udělení koncese.
(5) V případě, že prostředky v garančním fondu nepostačují k vyplacení peněžních prostředků z garančního fondu, obstará si Státní fond podpory investic potřebné peněžní prostředky na finančním trhu. Státní fond podpory investic dbá, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky do garančního fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud si Státní fond podpory investic peněžní prostředky na finančním trhu neobstará, může mu být na jeho žádost z důvodů zvláštního zřetele hodných poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly ministerstva.
(1) Neprodleně po uplynutí lhůty splatnosti ročního příspěvku do garančního fondu Státní fond podpory investic ověří, zda došlo k úhradě tohoto ročního příspěvku. O výsledku ověření informuje ministerstvo.
(2) Státní fond podpory investic při ověřování, zda došlo k úhradě ročního příspěvku do garančního fondu, spolupracuje s ministerstvem.
(1) V případě, že pojišťovna po ukončení šetření pojistné události zjistí, že finanční částka na úhrady zákazníkům v celém rozsahu překročí sjednaný limit pojistného plnění, předloží do 14 dnů od tohoto zjištění garančnímu fondu seznam zákazníků včetně jejich zákonných nároků přesahujících limit pojistného plnění a pojistnou smlouvu, na základě které je plněno. Seznam musí obsahovat jména a příjmení zákazníků, jejich adresy, požadovanou částku nároku u každého zákazníka a celkovou částku přesahující limit pojistného plnění.
(2) Státní fond podpory investic nejpozději do 14 dnů od obdržení podkladů od pojišťovny podle odstavce 1 zašle pojišťovně celkovou částku přesahující limit pojistného plnění. Po obdržení platby pojišťovna vyplatí zákazníkům jejich zákonné nároky podle § 6 v plném rozsahu.
(3) V případě sjednání bankovní záruky pro případ úpadku cestovní kanceláří s bankou podle § 8b se postupuje při vyplácení peněžních prostředků z garančního fondu nad stanovený limit bankovní záruky pro případ úpadku obdobně jako při vyplácení peněžních prostředků z garančního fondu nad stanovený limit pojistného plnění při pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře.
Obsahem základní činnosti horské služby je
a) organizování a provádění záchranných a pátracích akcí v horském terénu, kterými se rozumí vyhledávání a pomoc osobám v tísni, v případě potřeby poskytování první pomoci těmto osobám a zajištění jejich přepravy k nejbližšímu zdravotnickému zařízení nebo dopravnímu prostředku zdravotnického zařízení, včetně zajištění pohotovostní služby,
b) vytváření podmínek pro bezpečnost návštěvníků hor,
c) zajišťování provozu záchranných a ohlašovacích stanic horské služby,
d) provádění instalace a údržby výstražných a informačních zařízení mimo lyžařské areály podle § 11c,
e) spolupráce při vydávání a rozšiřování preventivně-bezpečnostních materiálů mezi návštěvníky hor,
f) informování návštěvníků hor o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních k zajištění jejich bezpečnosti na horách,
g) spolupráce s orgány veřejné správy, orgány ochrany přírody a životního prostředí, orgány obcí a krajů a jinými orgány a organizacemi působícími v horách,
h) sledování úrazovosti a provádění rozborů příčin úrazů na horách, navrhování a realizace opatření k jejímu snížení,
i) provádění lavinových pozorování,
j) příprava a školení členů a čekatelů vykonávajících horskou službu,
k) spolupráce s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému13a).
(1) Výkon základní činnosti horské služby zajišťuje v rámci své územní působnosti samostatně nebo jako složka Integrovaného záchranného systému13a) obecně prospěšná společnost založená za tímto účelem podle jiného právního předpisu13b) ministerstvem.
(2) Základní činnost horské služby zajišťuje výhradně obecně prospěšná společnost založená v souladu s odstavcem 1. Výkonem této činnosti není nijak dotčen výkon činnosti základních a ostatních složek Integrovaného záchranného systému13c).
(3) Obecně prospěšná společnost založená podle odstavce 1 může zajišťovat činnosti uvedené v § 11a smluvně v lyžařských areálech podle § 11c při dodržení podmínky, že má zajišťování této smluvní činnosti uvedeno v zakládací listině nebo ve statutu a nebudou ohroženy ostatní činnosti uvedené v § 11a.
Lyžařským areálem se rozumí lyžařská oblast vytvořená za účelem provozování zimních sportů, vybavená dopravními zařízeními, sjezdovými tratěmi, běžeckými tratěmi, lyžařskými cestami nebo ostatními specifickými tratěmi, značená podle českých technických norem určených pro značení, zabezpečení a pohyb v lyžařském areálu13d).
(1) Finanční prostředky státního rozpočtu určené k zajištění financování základní činnosti horské služby podle § 11a jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(2) Podkladem pro stanovení výše finančních prostředků k zajištění činnosti uvedené v odstavci 1 je žádost obecně prospěšné společnosti založené podle § 11b odst. 1 o poskytnutí dotace k zajištění této činnosti. Termín podání žádosti o dotaci je do konce měsíce dubna běžného roku. Žádost o poskytnutí dotace se podává vždy na následný rok.
(3) Žádost o poskytnutí dotace podle odstavce 2 musí kromě náležitostí uvedených v § 14 odst. 3 rozpočtových pravidel obsahovat
a) zprávu o využití prostředků státního rozpočtu na zajištění financování základní činnosti horské služby za předcházející rok,
b) finanční plán výdajů k zajištění financování
1. základní činnosti horské služby na následující rok s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek,
2. doplňkové činnosti na následující rok s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek,
c) střednědobý výhled výdajů k zajištění financování základních činností a doplňkových činností horské služby na další 2 roky.
(1) Průvodcem je fyzická osoba, která poskytuje skupině osob nebo jednotlivcům výklad o kulturním, historickém a přírodním dědictví země a současném životě v ní.
(2) Činnost průvodce může vykonávat pouze osoba, které byl vydán průkaz. Průvodce je povinen mít po celou dobu výkladu na území České republiky průkaz na viditelném místě svého oděvu; za splnění této povinnosti odpovídá osoba, která má právo provozovat průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu podle zvláštního právního předpisu16).
(3) Ustanovení části třetí (§ 12 až 12d) se nevztahují na průvodce v objektech nebo na průvodce vykonávající činnost v územích přístupných veřejnosti vymezených v zákoně o ochraně přírody a krajiny17).
Průkaz je veřejná listina, která osvědčuje, že průvodce splňuje podmínky podle tohoto zákona. Ministerstvo vydá průkaz
a) I. stupně žadateli, který má právo provozovat průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu podle zvláštního právního předpisu16) nebo prokáže, že je k osobě, která toto oprávnění má, ve smluvním vztahu, nebo
b) II. stupně, splní-li žadatel o vydání průkazu odbornou způsobilost podle § 12b odst. 3.
(1) Žádost o vydání průkazu musí obsahovat tyto údaje:
a) jméno a příjmení žadatele,
b) státní občanství žadatele,
c) místo trvalého pobytu žadatele,
d) rodné číslo žadatele, a nebylo-li přiděleno, datum jeho narození,
e) identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a
f) stupeň průkazu, o který je žádáno.
(2) Žadatel o vydání průkazu I. stupně připojí k žádosti doklad nebo doklady prokazující, že je ve smluvním vztahu k osobě podle § 12a písm. a); je-li žadatel sám touto osobou, doklad k žádosti nepřipojuje.
(3) Žadatel o vydání průkazu II. stupně připojí k žádosti doklad nebo doklady prokazující odbornou způsobilost, kterými jsou doklad nebo doklady o
a) vysokoškolském vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na historii nebo cestovní ruch,
b) vyšším odborném vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch,
c) středním vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch,
d) středním vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
e) profesní kvalifikaci pro průvodce cestovního ruchu, nebo
f) uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu18).
(4) K žádosti o vydání průkazu se přikládá fotografie podle § 20 odst. 5 zákona o cestovních dokladech.
(5) Splnil-li žadatel všechny podmínky stanovené zákonem, vydá ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení žádosti žadateli průkaz. Vzory průkazů včetně údajů v nich uvedených podle jednotlivých druhů průkazů stanoví ministerstvo vyhláškou. Průkaz je vydáván na dobu neurčitou.
(6) Při změně údajů zaznamenávaných v průkazu vydá ministerstvo průvodci na jeho žádost nový průkaz.
Ministerstvo vede seznam průvodců, kterým byl vydán průkaz. Seznam je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva a obsahuje tyto údaje o průvodci:
a) jméno a příjmení,
b) datum narození a
c) stupeň průkazu a datum jeho vydání.
(1) Občan členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat činnost průvodce, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie.
(2) Právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právem členského státu Evropské unie a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie a je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat činnost průvodce, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie.
(3) Před prvním poskytnutím služby na území České republiky je osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 povinna oznámit tuto skutečnost ministerstvu. Oznámení se podává elektronicky.
(4) Průvodce vykonávající tuto činnost pro osobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2 je povinen se při kontrole prokázat průkazem totožnosti, oznámením podle odstavce 3, dokladem osvědčujícím jeho smluvní vztah k osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2 a dokladem prokazujícím oprávnění osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 vykonávat činnost průvodce v zemi svého usazení.
(5) Občané dalších smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občané Švýcarské konfederace a právnické osoby se sídlem na území těchto států se považují pro účely odstavců 3 a 4 za osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 2 ve skupině 214 „Ostatní“ se doplňuje text
ve sloupci 1
„Provozování cestovní agentury“,
ve sloupci 2
„a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) úplné střední vzdělání a 3 roky praxe v oboru“.
2. V příloze č. 3 ve skupině 314 „Ostatní“ se doplňuje text
ve sloupci 1
„Provozování cestovní kanceláře“,
ve sloupci 2
„a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) minimálně vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) úplné střední odborné vzdělání a 6 roků praxe v oboru“,
ve sloupci 4
„Ministerstvo pro místní rozvoj“,
ve sloupci 5
„Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“.
(1) Živnostenská oprávnění, na jejichž základě byly dosud provozovány živnosti, které se tímto zákonem mění na živnost ohlašovací vázanou (provozování cestovní agentury) nebo na živnost koncesovanou (provozování cestovní kanceláře), pozbývají platnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Právnické a fyzické osoby, které hodlají po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nadále provozovat činnosti, jež jsou ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem ohlašovací vázané živnosti provozování cestovní agentury, musí nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 předložit živnostenskému úřadu doklady, kterými prokáží, že splňují podmínky odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem. Pokud živnostenský úřad zjistí, že předložené doklady jsou neúplné nebo dostatečně neprokazují odbornou způsobilost, vyzve právnickou nebo fyzickou osobu k doplnění nebo odstranění závad s tím, že pokud tak neučiní ve lhůtě stanovené v odstavci 1, její oprávnění k provozování činnosti, jež je ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem ohlašovací vázané živnosti provozování cestovní agentury, po uplynutí této lhůty zaniká.
(3) Právnické a fyzické osoby, které hodlají po lhůtě uvedené v odstavci 1 nadále provozovat činnosti, jež jsou ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem koncesované živnosti provozování cestovní kanceláře, musí nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 předložit živnostenskému úřadu doklady, kterými prokáží, že splňují podmínky odborné způsobilosti a doklady podle § 5 odst. 1 tohoto zákona. Za tohoto předpokladu mohou ve své činnosti pokračovat na základě původního živnostenského oprávnění do dne nabytí právní moci rozhodnutí o koncesi.
(4) Pokud není stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před účinností tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS.
4) Příloha č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) Příloha č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6) § 31 odst. 1 a 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb.
8) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) § 50 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10a) § 2758 až 2872 občanského zákoníku.
11) § 4 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
13) § 58 odst. 2 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb.
13a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13b) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13c) § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
13d) ČSN 01 8027.
14) § 503 občanského zákoníku.
15) Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.