Vyhláška ministerstva financí o řízení ve věcech daní a poplatků

(1) Peněžní ústav uhradí daňový nedoplatek najednou, je-li na účtě státní hospodářské organizace dostatek prostředků, jinak postupně,***) jak budou docházet prostředky na účet, a to v časovém pořadí plateb až do úplného zaplacení daňového nedoplatku.

(2) Prokáže-li státní hospodářská organizace, že podala návrh na úplné nebo částečné zrušení výkonu rozhodnutí, sečká peněžní ústav s úhradou až do doby, kdy mu zašle národní výbor rozhodnutí o návrhu s uvedením, zda a v jakém rozsahu má být daňový nedoplatek uhražen.

Nelze-li vybrat daňový nedoplatek z účtu u peněžního ústavu, vyzve národní výbor orgán nadřízený státní hospodářské organizaci, aby zajistil zaplacení nedoplatku nebo sdělil do třiceti dnů, jakým způsobem má být vymáhán.

Nezaplatí-li rozpočtová, družstevní nebo společenská organizace daňový nedoplatek, požádá národní výbor orgán nadřízený organizaci, aby zajistil zaplacení nedoplatku. Nezajistí-li tento orgán zaplacení, požádá národní výbor o pomoc národní výbor vyššího stupně.

(1) Nebyl-li zaplacen daňový nedoplatek, může národní výbor vydat příkaz†) podniku, jiné organizaci nebo osobě (dále jen „plátce“), který vyplácí dlužníkovi mzdu, jinou odměnu za práci nebo náhradu za pracovní příjem (důchod, nemocenské dávky, stipendia apod. - dále jen „mzda“), aby prováděl srážky ze mzdy dlužníka k uhrazení daňového nedoplatku; opis příkazu zašle národní výbor dlužníkovi. Dnem doručení příkazu plátci ztrácí dlužník nárok na vyplacení části mzdy podléhající srážkám.

(2) Z pracovní odměny členů jednotných zemědělských družstev, jež je vyplácena v pracovních jednotkách, provádějí se srážky ze záloh vyplácených družstevníkům během roku; konečná výše srážek stanoví se při vyúčtování za uplynulý rok.

(3) V příkazu je nutno upozornit plátce, že je povinen srážet ode dne doručení příkazu příslušné částky z dlužníkovy mzdy a sražené částky odvádět národnímu výboru, jakmile bude vyrozuměn, že příkaz nabyl právní moci.

(4) Byl-li povolen odklad výkonu rozhodnutí (§ 26), provádí plátce srážky ze mzdy, ale neodvede sražené částky, pokud nebude odklad zrušen.

(1) Plátce, který přijímá občana do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení plátce, u něhož občan dosud pracoval, o tom, zda byl vydán příkaz provádět srážky ze mzdy a kterým orgánem. Zjištěné skutečnosti je povinen oznámit neprodleně národnímu výboru, který vydal příkaz ke srážkám ze mzdy. Plátce, u něhož dlužník přestal pracovat, je rovněž povinen oznámit nejdéle do jednoho týdne tuto skutečnost národnímu výboru, který vydal příkaz ke srážkám ze mzdy, a oznámit mu adresu nového plátce, u něhož dlužník nyní pracuje, je-li mu známa.

(2) Rovněž dlužník je povinen oznámit národnímu výboru, který vydal příkaz ke srážkám ze mzdy, nejpozději do jednoho týdne, že přestal pracovat u dosavadního plátce; nejpozději do jednoho týdne po nástupu práce u nového plátce je povinen oznámit jeho adresu národnímu výboru.

(3) Jakmile je národnímu výboru znám plátce, u něhož dlužník nyní pracuje, zašle mu příkaz k provádění srážek s uvedením výše daňového nedoplatku.

(1) Má-li dlužník peněžitou pohledávku vůči peněžnímu ústavu, jiné organizaci, občanu (dále jen „poddlužník“), oznámí národní výbor poddlužníkovi výši daňového nedoplatku a přikáže mu,*) aby zaplatil pohledávku po její splatnosti a po právní moci příkazu do výše daňového nedoplatku národnímu výboru. Jde-li o pohledávku na účtu u peněžního ústavu, sdělí ústavu i označení a číslo účtu, z něhož má být daňový nedoplatek zaplacen, a číslo účtu národního výboru, na nějž má být převeden. Národní výbor zakáže současně dlužníku nakládat s pohledávkou do výše daňového nedoplatku, zejména ji vybrat. Doručením tohoto zákazu pozbývá dlužník právo nakládat s pohledávkou do výše daňového nedoplatku.

(2) Jakmile bude poddlužník vyrozuměn, že příkaz nabyl právní moci, je povinen vyplatit pohledávku národnímu výboru - je-li již splatná; není-li dosud splatná, vyplatí ji, jakmile pohledávka stane se splatnou. Ustanovení § 28 odst. 1 platí zde obdobně.

(3) Nezaplatí-li poddlužník pohledávku, může se na něm národní výbor domáhat jejího zaplacení u soudu nebo arbitráže vlastním jménem. Obdobně lze se domáhat odvodu srážek ze mzdy.

(1) Srážky ze mzdy a přikázání pohledávky lze provést podle této vyhlášky jen v rozsahu a pořadí stanoveném pro výkon rozhodnutí soudem.

(2) Nařídil-li též soud výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo přikázáním pohledávky, může plátce, popř. poddlužník zaslat sraženou částku soudu, který určí, na který dluh má být použita.

(1) Na úhradu daňového nedoplatku mohou být prodány movité věci dlužníka, které sepíše do protokolu pracovník určený národním výborem (vykonavatel); movité věci, které má dlužník u jiné osoby, lze sepsat jen, je-li ochotna je vydat. V protokolu se popíší věci tak, aby byla vyloučena jejich záměna. Uvedou se v něm i oznámená práva třetích osob k věcem, zda věci byly již dříve sepsány národním výborem nebo soudem, zda má dlužník ještě jiné věci, které nebyly sepsány, popřípadě, kolik dlužník na svůj nedoplatek při sepsání zaplatil. Není-li při sepsání přítomen ani člen dlužníkovy domácnosti, přibere se k němu nezúčastněná zletilá osoba. Protokol podepíší osoby přítomné při sepsání.

(2) Sepsat nelze věci osobní potřeby a věci, jejichž sepsání by bylo v rozporu s ustanoveními občanského soudního řádu. Pro daňový nedoplatek jednoho z manželů mohou být postiženy též věci, které jsou v zákonném majetkovém společenství manželů.

(3) Vykonavatel upozorní dlužníka osobně, a nebyl-li při sepsání přítomen, v zaslaném mu opise protokolu, že sepsané věci nesmějí být poškozeny, odstraněny ani zcizeny. Sepsané věci mohou být však také dlužníku odebrány a uschovány, zejména je-li obava, že by je dlužník odstranil. V protokole nebo v dodatku k němu připojeném musí být vyznačeny věci, které byly dlužníkovi odebrány a jak s nimi bylo naloženo.

(1) Odebrané peníze československé měny odešle vykonavatel národnímu výboru ke zúčtování; cizozemské peníze, mince, nezpracované zlato, stříbro, jiné drahé kovy a drahé kameny převezme a odevzdá je národnímu výboru. Národní výbor nabídne platné cizozemské peníze neprodleně Státní bance československé k odkupu. Provádí-li výkon rozhodnutí místní národní výbor, vyrozumí o převzetí cizozemských peněz, mincí, drahých kovů a drahých kamenů neprodleně okresní národní výbor, aby posoudil, byla-li dodržena ustanovení devizových předpisů.

(2) Sepsané věci, pro něž není stanovena maloobchodní cena, musí být odhadnuty.

(3) Bylo-li podáno odvolání, žádost za odklad nebo návrh na zrušení výkonu rozhodnutí pro nepřípustnost, nelze prodat sepsané věci před rozhodnutím o odvolání, žádosti nebo návrhu.

(1) Věci, s nimiž obchodují socialistické podniky (národní podniky, družstva apod.) nebo jichž tyto podniky používají ve výrobě nebo k provozu, nabídne národní výbor po uplynutí tří týdnů od jejich sepsání příslušnému podniku, aby je převzal za stanovenou maloobchodní cenu, zmenšenou o obchodní srážku nebo za cenu odhadní, jde-li o věci, pro které není stanovena maloobchodní cena.

(2) Věci, jež příslušný podnik nepřevezme do 30 dnů, mohou být prodány za stanovenou maloobchodní cenu nebo za cenu odhadní jiným zájemcům. Je-li více zájemců o některou věc, přihlédne národní výbor k osobním poměrům zájemců. Pracovníkům a funkcionářům národních výborů, osobám, které se zúčastnily daňového řízení, a členům jejich rodin nesmějí být věci prodány. Věci, které může nabýt, jen kdo má k tomu oprávnění, mohou být prodány jen takové osobě.

(3) O převzetí a prodeji věcí je třeba vyrozumět dlužníka.

(4) O převzetí a prodeji věcí se sepíše protokol a uvedou se v něm osoby a podniky, které věci převzaly nebo koupily, a zaplacená cena. Tyto osoby také protokol podepíší.

(1) Národní výbory jsou povinny přesvědčit se při sepisování movitých věcí a před jejich nabídkou k převzetí, popř. před jejich prodejem, zda věci nebyly postiženy též při soudním výkonu rozhodnutí; v kladném případě vyrozumí o výkonu rozhodnutí příslušný soud a neprovádějí další úkony.

(2) Pro pořadí, v němž bude v soudním řízení uhrazen daňový nedoplatek, je rozhodný den sepsání movitých věcí podle § 35 odst. 1.

(1) Z výtěžků převzetí nebo prodeje věcí uhradí se daňový nedoplatek, včetně náhrady nákladů sepsání, převzetí nebo prodeje (náklady výkonu rozhodnutí) a hotových výloh. Případný přebytek se vrátí dlužníkovi.

(2) Náklady sepsání činí 2 % z nedoplatku; náklady převzetí nebo prodeje činí 2 % z dosaženého výtěžku. Náklady se počítají z částky nedoplatku nebo z dosaženého výtěžku zaokrouhlené na 10,- Kčs dolů; náklady se nevyberou, nedosahují-li 5,- Kčs.

(3) Věci, které nebyly převzaty a nemohly být prodány, vrátí se dlužníkovi.

Vkladní knížky, životní pojistky a jiné cenné papíry (dále jen „cenné papíry“) sepsané u dlužníka nebo třetí osoby ochotné je vydat převezme vykonavatel a odevzdá je spolu s protokolem národnímu výboru, který zařídí vše, čeho je třeba k zachování a k výkonu práv ze sepsaných cenných papírů. Národní výbor předloží cenné papíry příslušnému peněžnímu ústavu, pojišťovně, jiné organizaci nebo osobě k výplatě, popř. odkupu. Výplata do výše daňového nedoplatku musí být provedena bez zřetele na heslo, průkazní lístek nebo jinou skutečnost, na níž je vázána. Národní výbor potvrdí poddlužníkovi, že výplata byla provedena podle výkonu rozhodnutí k vymožení daňového nedoplatku.

(1) Vykonavatel je povinen vykázat se před provedením výkonu osobním průkazem a písemným příkazem národního výboru o tom, že je pověřen vykonat rozhodnutí.

(2) Není-li v písemném příkaze k výkonu rozhodnutí jinak uvedeno, je vykonavatel oprávněn přijmout platby, jež mají být vymoženy. Na přijatou platbu je povinen vydat stvrzenku.

(3) Vykonavatel upustí od výkonu rozhodnutí, prokáže-li dlužník, že zaplatil nedoplatek nebo že příslušný národní výbor povolil posečkání, splátky nebo odklad výkonu anebo zaplatí-li mu dlužník nedoplatek.

(1) Národní výbor, který nařídil výkon rozhodnutí, může jej zcela nebo zčásti zrušit, jestliže zjistí z vlastního podnětu nebo k námitce dlužníka, že výkon rozhodnutí je zcela nebo zčásti nepřípustný, zejména z těchto důvodů:

a) byl nařízen proti někomu, kdo není dlužníkem ani ručitelem,

b) daňový nedoplatek byl zaplacen nebo prominut,

c) výkon rozhodnutí vztahuje se na věci, které dlužníku nepatří nebo nemohou být sepsány,

d) výtěžek, kterého by se dosáhlo výkonem rozhodnutí, nestačil by ani na úhradu jeho nákladů,

e) je dán jiný závažný důvod, který činí výkon rozhodnutí nepřípustným.

(2) Navrhnout zrušení výkonu rozhodnutí může i plátce, který má provádět srážky ze mzdy dlužníka nebo poddlužník, který má uhradit dlužníkův daňový nedoplatek a jeho pohledávky, anebo ten, jehož věci byly neprávem postiženy výkonem rozhodnutí; tyto osoby musí být vyrozuměny o zrušení výkonu rozhodnutí.

(1) Je-li obava, že nesplatná nebo nepředepsaná daň bude nedobytná v době, kdy ji bude možno vymáhat, nebo, že v té době bude spojeno její vybrání se značnými obtížemi, zajistí národní výbor na úhradu takové daně poplatníkovy peněžité pohledávky nebo jeho movité věci až do částky, kterou podle pomůcek, jež má národní výbor po ruce, bude povinen zaplatit poplatník, až daň stane se splatnou nebo až bude stanovena a předepsána.

(2) V rozhodnutí o zajištění úhrady na nesplatnou nebo nepředepsanou daň národní výbor uvede částku daně, jež má být zajištěna, jakým způsobem má být úhrada zajištěna, jakož i důvody nařízeného zajištění.

(3) Ustanovení části třetí této vyhlášky platí obdobně s tím rozdílem, že hotové peníze nebo podle příkazu odvedené pohledávky se složí na zvláštní účet u Státní spořitelny v sídle národního výboru; movité věci se pouze sepíší v protokole.

(4) Složí-li poplatník u národního výboru dostatečnou jistotu, neprovede se zajištění; již provedené výkony národní výbor zruší.

(1) Na daně, jež jsou povinni platit devizoví cizozemci, zadrží se z platů vykonaných jim nebo v jejich prospěch dlužníky, kteří mají bydliště nebo sídlo v tuzemsku (dále jen „tuzemští plátci“):

a) 15 % z platů za licenční a jim podobné poplatky a z platů za technickou pomoc;

b) 25 % z platů za autorské nebo provozovací právo, nejsou-li podrobeny dani z literární a umělecké činnosti;

c) 40 % z ostatních platů, jestliže podléhají některé tuzemské dani a není-li dále vysloveno jinak.

(2) Zadržené částky odvedou tuzemští plátci na účet národního výboru příslušného podle ustanovení § 45 odst. 2.

(3) Nepodá-li poplatník - devizový cizozemec - přiznání k dani a nelze-li zjistit základ daně a stanovit daň způsobem uvedeným v § 7 odst. 4 této vyhlášky, považuje se daň za vyrovnanou srážkou provedenou podle odstavce 1.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 nevztahuje se na

a) příjmy plynoucí devizovým cizozemcům z tuzemských nemovitostí a na příjmy devizových cizozemců, kteří provozují v ČSSR výdělečné podniky nebo výdělečná zaměstnání a mají bydliště nebo sídlo v tuzemsku,

b) platy uvedené v § 45 odst. 3 této vyhlášky.

(1) Tuzemští plátci jsou povinni oznámit příslušnému národnímu výboru (odstavec 2) před provedením platu devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch komukoliv jinému:

a) příjmení a jméno (firmu) a přesnou adresu devizového cizozemce, jemuž je plat určen, popřípadě též jméno a příjmení (firmu) a přesnou adresu toho, komu má být placeno ve prospěch devizového cizozemce;

b) právní důvod nároku devizového cizozemce na plat a celkovou výši jeho nároku;

c) částku, jež má být placena devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch, jakož i dobu její splatnosti.

(2) Má-li tuzemský plátce sídlo nebo bydliště v českých krajích, je příslušným podle odstavce 1 Obvodní národní výbor v Praze 1, má-li plátce sídlo nebo bydliště na Slovensku, Městský národní výbor v Bratislavě.

(3) Tuzemský plátce není povinen podat oznámení podle odstavce 1, jde-li o

a) mzdy zaměstnancům za práci vykonávanou v tuzemsku nebo jiné platy podléhající dani ze mzdy;

b) platy za zboží, není-li zahrnut v ceně zboží plat za přenechání užívání majetkových předmětů a práv;

c) výtěžek z realizace kapitálových hodnot;

d) úroky ze vkladů na vkladních knížkách nebo vkladních listech;

e) odměny právním a patentním zástupcům bydlícím v cizině za zastupování před cizozemskými soudy nebo úřady;

f) platy ve prospěch devizového cizozemce komukoliv v tuzemsku, není-li k nim třeba povolení podle devizových předpisů.

(4) Příslušný národní výbor (odstavec 2) stanoví na podkladě oznámení podle odstavce 1, jakou částku má srazit tuzemský plátce z platů konaných devizovým cizozemcům nebo v jejich prospěch a odvést na účet národního výboru.

(5) Tuzemský plátce může proplatit svůj závazek oznámený podle odstavce 1 bez srážky na daň, nedoručí-li mu příslušný národní výbor rozhodnutí podle odstavce 4 nebo příkaz podle § 33 nejdéle do 30 dnů po dni podání oznámení. Devizové předpisy zůstávají nedotčeny. Je-li třeba k provedení platu devizové povolení, tuzemský plátce je povinen prokázat v žádosti za udělení tohoto povolení, že podal oznámení podle odstavce 1, popřípadě jakou částku z platu srazil a odvedl na účet příslušného národního výboru.

(6) Koná-li tuzemský plátce témuž devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch opětující se platy podléhající oznámení podle odstavce 1, může příslušný národní výbor stanovit, jakou poměrnou část je povinen tuzemský plátce zadržet a odvést z každého platu. V takovém případě národní výbor může zároveň povolit, že až do vydání jiného rozhodnutí tuzemský plátce není povinen oznamovat jednotlivé platy konané témuž devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch.

Tato vyhláška platí i pro řízení zahájená před její účinností. Právní účinky procesních úkonů, které nastaly před účinnosti této vyhlášky, zůstávají však zachovány.

(1) Zrušuje se vyhláška ministra financí ze dne 2. června 1953, č. 162 Ú. l., kterou se upravuje řízení ve věcech daňových a vydávají se společné předpisy k provedení daňových zákonů.

(2) Odstavec 4 vyhlášky ministerstva financí č. 144/1961 Sb., kterou se provádí zákon o domovní dani, se upravuje takto:

a) poslední věta zní: „Tyto budovy nepodléhají dani bez zřetele na to, k jakým účelům slouží a jakým způsobem se jich používá. To platí i o budovách církví a náboženských společností“.

b) v písmenu b) se škrtají slova „církví a náboženských společností“.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Náměstek ministra:

Dvořák v. r.

*) § 6 odst. 1, a § 8 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 14 zákona č. 59/1950 Sb., o dani z literární a umělecké činnosti,

§ 12 odst. 1 a 2 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu,

§ 15 odst. 1, § 19 odst. 1 a § 20 odst. 1 zákona č. 76/1952 Sb.,o dani ze mzdy,

§ 11 odst. 2 vyhlášky č. 128/1960 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani družstev a jiných organizací,

§ 13 odst. 2 zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani,

§ 17 odst. 1 zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.

*) Vládní nařízení č. 31/1951 Sb., o styku státních úřadů a jiných orgánů s úřady a orgány cizích států.

*) § 26 vl. nař. č. 91/1960 Sb.

**) Vyhláška ministra financí č. 372/1953 Ú. l., o příkazech k vybrání.

***) Směrnice Státní banky československé č. 170/1956 Ú. l., o platebním a zúčtovacím styku.

†) Na tiskopise vydaném ministerstvem financí.

*) Na tiskopise vydaném ministerstvem financí.