Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o smírčím řízení v jednotných zemědělských družstvech

(1) Komise může jednat o uzavření a schválení smíru, jsou-li přítomni oba účastníci nebo jejich zástupci.

(2) Nedostaví-li se navrhovatel bez omluvy k jednání, ač k němu byl řádně pozván, má se za to, že vzal svůj návrh zpět (§ 6).

(3) Nedostaví-li se odpůrce bez omluvy k jednání, ač k němu byl řádně pozván, má se za to, že odmítá jednat o smíru. V takovém případě končí smírčí řízení dnem, kdy se tak stalo; komise o tom vydá usnesení, které doručí účastníkům, a vyznačí skončení smírčího řízení v seznamu došlých návrhů.

(4) Jednání komise je přístupné všem členům a pracovníkům družstva, pracovníkům nebo zástupcům orgánů státního hospodářského řízení zemědělství, státních orgánů a společenských organizací. Komise může vyloučit jejich přítomnost, pokud by veřejným projednáváním bylo ohroženo státní, hospodářské nebo služební tajemství, anebo důležitý zájem účastníků. Vyloučit nelze přítomnost zákonného zástupce mladistvého člena (pracovníka) družstva, opatrovníka a - pokud byli pověřeni účastnit se jednání - zástupců orgánů státního hospodářského řízení zemědělství, státních orgánů a orgánů svazů družstevních rolníků. Komise je však upozorní na trestní následky porušení takového tajemství. Schválení smíru se vyhlašuje vždy veřejně.

(1) Komise zahájí jednání na základě zprávy, kterou podá předseda.

(2) Komise musí dbát, aby byl skutečný stav věci zjištěn co nejúplněji, nejúčelněji a nejrychleji. K objasnění sporného nároku vyslechne stanoviska účastníků, prozkoumá jejich správnost na základě jimi předložených dokladů, popřípadě i dalších dokladů, jež si opatří, a podle potřeby vyslechne i další osoby, které mohou přispět k objasnění věci; tyto osoby upozorní, že jsou povinny vypovídat pravdu a nic nezamlčovat.

(3) Je-li to k objasnění věci nutné, může komise jednání odložit na dobu co možná nejkratší, aby i v tomto případě mohlo smírčí řízení skončit zpravidla do 30 dnů od jeho zahájení.

(1) Při uzavírání smíru dbá komise, aby účastníci neutrpěli újmu z neznalosti práva a aby byl uzavřený smír v souladu s právními předpisy. Předseda je povinen účastníkům přečíst znění navrhovaného smíru a vysvětlit jim jeho dosah dříve, než jim předloží k podpisu zápis o jednání (§ 14).

(2) Dojde-li k uzavření smíru, komise jej schválí, neodporuje-li právním předpisům. Schváleným smírem je komise vázána.

(3) Po schválení uzavřeného smíru doručí komise stejnopis zápisu o jednání, popřípadě té jeho části, ve které je uvedeno znění smíru, účastníkům do vlastních rukou a vyznačí schválení smíru v seznamu došlých návrhů.

(4) Smír schválený komisí nabývá právní moci. Nebyla-li splněna povinnost převzatá schváleným smírem ve stanovené lhůtě, potvrdí komise na žádost účastníka jeho vykonatelnost.

Nedošlo-li při jednání k uzavření smíru nebo k jeho schválení, komise usnesením smírčí řízení skončí; o skončení smírčího řízení vyrozumí přítomné účastníky a vyznačí je v seznamu došlých návrhů.

(1) Nedošlo-li do 30 dnů od zahájení smírčího řízení ke schválení smíru a neuplatnil-li účastník svůj nárok přímo u soudu, může písemně nebo ústně do zápisu navrhnout, aby byl spor postoupen soudu. V takovém případě odešle komise neprodleně návrh na postoupení sporu a spisový materiál o sporu okresnímu soudu, v jehož obvodu je sídlo komise, a uvědomí o tom účastníky.

(2) Návrh na postoupení sporu, jakož i odeslání tohoto návrhu a spisového materiálu o sporu okresnímu soudu, zaznamená komise v seznamu došlých návrhů.

(3) Ve sporu uvedeném v § 1 odst. 1 písm. b) se může účastník obrátit na soud, aby o sporu rozhodl, kdykoli před schválením uzavřeného smíru. Stane-li se tak, komise usnesením smírčí řízení skončí; o skončení smírčího řízení vyrozumí účastníky a vyznačí je v seznamu došlých návrhů.

(1) Jestliže dodatečně vyšly najevo závažné okolnosti, které nemohl účastník bez své viny použít v původním jednání a které odůvodňují podstatně příznivější výsledek v jeho prospěch (§ 88 odst. 1 zákona), může účastník navrhnout komisi zrušení schválení smíru; návrh lze podat do tří měsíců ode dne, kdy se účastník dověděl o takových okolnostech, nejpozději však do tří let od právní moci schváleného smíru (§ 88 odst. 2 zákona).

(2) Pro podání návrhu na zrušení schválení smíru a pro jeho projednání komisí platí přiměřeně ustanovení o podání a projednání návrhu na zahájení smírčího řízení.

(3) Shledá-li komise, že návrh podle odstavce 1 je důvodný, zruší usnesením schválení smíru a jedná znovu s účastníky o urovnání sporu smírem.

(4) Shledá-li komise, že návrh podle odstavce 1 není důvodný, zamítne jej usnesením, jež doručí účastníkovi, který navrhl zrušení schválení smíru; podal-li účastník návrh na přezkoumání tohoto usnesení soudem (§ 88 odst. 3 zákona), postupuje komise přiměřeně podle § 12 odst. 1 a 2.

(1) O jednání komise se sepíše zápis, v němž se uvede:

a) označení komise, jména a příjmení předsedy, dalších členů komise přítomných na jednání a zapisovatele;

b) místo, čas a předmět jednání;

c) jména a příjmení (název) účastníků a jejich zástupců (u družstva se uvede vedle jeho názvu i jméno a příjmení vedoucího funkcionáře nebo vedoucího odborného pracovníka, který za ně jedná);

d) záznam o případném vyloučení veřejnosti;

e) stručné vylíčení průběhu jednání a obsahu výpovědí účastníků, popřípadě přizvaných osob;

f) úplné znění uzavřeného smíru s usnesením o jeho schválení, popřípadě usnesení o skončení smírčího řízení, nedošlo-li při jednání k uzavření smíru nebo k jeho schválení;

g) záznam o poučení účastníků.

(2) Zápis o jednání podepisuje předseda a zapisovatel; došlo-li k uzavření smíru, podepíší jej též účastníci.

(3) O odloženém jednání sepíše komise zvláštní zápis s vyznačením, že jde o pokračování v jednání.

Chyby v psaní nebo v počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti, pokud se vyskytly ve znění uzavřeného smíru, opraví komise usnesením kdykoliv na žádost kteréhokoli účastníka; usnesení o opravě doručí účastníkům do vlastních rukou.

Skončí-li jednání před komisí schválením smíru, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů smírčího řízení, nebylo-li ve smíru ujednáno něco jiného.

(1) Písemnosti komise, které musí být členovi nebo pracovníkovi družstva doručeny do vlastních rukou, se mu doručují na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen, popřípadě - není-li to možné - poštou. Písemnosti doručované poštou zasílá komise na poslední adresu člena nebo pracovníka družstva, která je jí známa, jako doporučenou zásilku s poznámkou „do vlastních rukou“.

(2) Povinnost komise doručit písemnost je splněna, jakmile člen nebo pracovník družstva písemnost převezme nebo jakmile byla poštou vrácena komisi jako nedoručitelná a člen nebo pracovník družstva svým jednáním doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže člen nebo pracovník družstva přijetí písemnosti odmítne.

(1) Družstvo je povinno

a) zajistit, aby spisy týkající se smírčího řízení, zejména seznam došlých návrhů a zápisy o jednání, byly řádně uschovány nejméně po dobu 10 let od skončení smírčího řízení;

b) včas a bezplatně provádět potřebné administrativní práce související se smírčím řízením, poskytovat bezplatně komisi pro jednání vhodnou místnost a nutné technické potřeby, zejména dát k dispozici texty právních předpisů, a hradit vzniklé náklady, zejména hradit osobám, které byly přizvány k jednání a nebyly účastníky, výdaje, které jim vznikly účastí na řízení, a poskytovat jim náhradu odměny (mzdy).

(2) Členům komise, kteří výjimečně vykonávají svou funkci v pracovní době, přísluší pracovní volno s náhradou odměny.

Ve své činnosti podléhají komise metodickému řízení orgánů svazů družstevních rolníků.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Ministr:

Dr. Večeřa v. r.

1) Srov. čl. 32 přílohy nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 137/1975 Sb., kterým se vydávají Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev a upravuje postup při vypracování a schvalování stanov družstva, jejich změn a doplňků.