Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se provádí zákon o dani ze mzdy

(1) Plátcem jsou organizace, jakož i občané, kteří vyplácejí poplatníkům mzdu.

(2) Plátcem jsou též subjekty se sídlem v cizině, které mají v tuzemsku k výkonu svých činností zařízení (např. kancelář, provozovnu); u stavebních a montážních činností, jen pokud jde o zařízení trvající déle než 183 kalendářních dnů.

(3) Plátce srazí daň při každé výplatě z celé dani podrobené částky. Ze záloh vyplácených během měsíčního mzdového období se daň nesráží, srazí se až z úhrnu při konečném vyúčtování.

(4) Zašle-li druhý nebo další plátce na žádost poplatníka jeho hrubou mzdu k výplatě organizaci, k níž je poplatník v pracovním poměru, zdaní ji tato organizace spolu se mzdou, kterou poplatníkovi vyplácí.

(1) Jednorázová mzda ve smyslu § 13 odst. 1 zákona je zejména náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, roční odměny vedoucích pracovníků a zálohy na tyto odměny, jednorázové prémie, doplatky mzdy připadající na dřívější kalendářní léta, jiné druhy odměn vyplácených nepravidelně vedle běžné mzdy, pokud nejsou od daně osvobozeny nebo pokud pro ně není stanoven jiný způsob výpočtu daně.

(2) Kolísá-li mzda v jednotlivých měsících, vypočte se při zdaňování jednorázové mzdy pravděpodobná celoroční mzda tak, že se zjistí průměrná měsíční mzda až dosud v běžném roce vyplacená a vynásobí dvanácti. Ví-li však plátce v době výplaty jednorázové mzdy, že se poplatníkova mzda během roku změní, přihlédne k očekávané změně.

(3) Není-li poplatník v pracovním poměru k plátci po celý rok, nebo nebyla-li v některých měsíčních mzdových obdobích jeho mzda zdaněna (např. z důvodu daněprostého minima), rozvrhne se jednorázová mzda jen na ta mzdová období, za něž bude nebo byla vyplacená mzda zdaněna.

(4) Vyplácí-li plátce mzdu (odměnu) za minulá léta poplatníkovi, který v roce, v němž k této výplatě dojde, již k němu není v pracovním poměru, srazí daň podle roční tabulky s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 2.

(5) Doplatky mzdy za mzdová období běžného kalendářního roku rozvrhnou se na jednotlivá měsíční období a takto zjištěné částky se připočtou k jednotlivým měsíčním mzdám. Za každý měsíc se vypočte z tohoto součtu daň a odečte se daň již sražená; zbytek daně se pak srazí při výplatě doplatku. Doplatky mzdy připadající na dřívější kalendářní léta se zdaní jako jednorázová mzda (odstavec 1 až 4).

(6) Plátce upustí od způsobu zdanění podle předchozích odstavců a zdaní jednorázovou mzdu nebo doplatky mzdy v měsíci výplaty, je-li to pro poplatníka výhodnější.

(7) Přepočet daně podle § 13 odst. 3 zákona - tzv. zúčtování - provede plátce, jen požádá-li o to poplatník (ústně nebo písemně) nebo výbor odborové organizace za všechny poplatníky, a to nejpozději při vyúčtování mzdy za prosinec. Zmeškanou lhůtu může prominout okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny (§ 12 odst. 2).

(9) Nastoupil-li poplatník do pracovního poměru k plátci během roku, provede plátce zúčtování jen za měsíce, za které od něho pobíral zdaněnou mzdu. Za dobu, kdy poplatník pobíral v témže roce zdaněnou mzdu od jiného plátce, může plátce provést zúčtování jen na základě potvrzení předchozího plátce o tom, kolik činila v jednotlivých měsících vyplacená mzda a sražená daň a podle kterého sloupce tabulek daně byla daň srážena. Rozvázal-li poplatník před koncem roku pracovní poměr, provede plátce zúčtování rovněž jen za měsíce, za které od něho pobíral poplatník zdaněnou mzdu, a to za předpokladu, že poplatník v témže roce nevstoupil do nového pracovního poměru.

(10) Provádí-li plátce zúčtování u poplatníků, kteří sice k němu byli po celý rok v pracovním poměru, ale nepobírali ve všech mzdových obdobích mzdu (např. pro nemoc, mateřskou dovolenou nebo neplacenou dovolenou), nebo jim mzda nebyla zdaněna (např. z důvodu daněprostého minima), přihlíží jen k těm mzdovým obdobím, za něž byla mzda zdaněna.

(11) V případech uvedených v odstavci 8 druhé větě a v odstavcích 9 a 10 provede plátce zúčtování tak, že úhrn mezd během roku vyplacených dělí počtem měsíčních mzdových období, za která byla mzda zdaněna. Na takto vypočtenou mzdu stanoví pro každé měsíční mzdové období daň podle okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně na začátku období. Součet takto vypočtených daňových částek tvoří celkovou daňovou povinnost, kterou plátce porovná se sraženou daní.

(12) Pobíral-li poplatník, jemuž byla povolena sleva podle § 9 zákona, v některých měsících mzdu přesahující 2400 Kčs, takže v těchto měsících nebylo k uvedené slevě přihlédnuto, poskytne se při zúčtování sleva i za tyto měsíce, jestliže průměrná měsíční mzda za zúčtovanou dobu nepřesáhne 2400 Kčs.

(13) Při zúčtování daně se nepřihlíží k odděleně zdaňovaným mzdám a ke mzdám, z nichž se daň sráží ve výši paušální sazby.

(14) Podle odstavců 7 až 13 provede plátce zúčtování daně též u poplatníků, kteří jsou k němu v poměru podobném poměru pracovnímu (§ 2 odst. 3).

(15) Zúčtování lze provést jen ve prospěch poplatníka. Vyplynula-li by ze zúčtování vyšší daň, než jaká byla správně sražena, nelze zúčtování provést. Plátce odvede při nejbližším odvodu daně méně o částku, kterou poplatníkům v důsledku zúčtování vrátí a vyznačí ji na hlášení o dani ze mzdy [§ 14 odst. 6 písm. c)]. Zúčtování daně nutno provést do konce února po uplynutí každého roku. Tuto lhůtu může prodloužit okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny (§ 12 odst. 2).

(1) Daň, kterou plátce nesrazil, předepíše okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny v platebním výměru úhrnnou částkou plátci bez ohledu na to, zda plátce nesprávnou srážku daně zavinil či nikoli.14)

(2) Sídlem plátcovy pokladny se rozumí místo, ve kterém se provádí výpočet mzdy a v němž plátce sestavuje a vede mzdové listy. U subjektů se sídlem v cizině (§ 10 odst. 2) je sídlem plátcovy pokladny sídlo zařízení k výkonu jejich činností v tuzemsku.

(3) Poplatníkům pobírajícím mzdu plynoucí z ciziny, tj. od jiných plátců, než jsou uvedeni v § 10 odst. 1 a 2, jakož i poplatníkům, jimž plyne mzda od cizích zastupitelských úřadů v tuzemsku, vyměří daň na podkladě přiznání okresní finanční správa, v jejímž obvodu měli bydliště k 31. prosinci roku, za který se daň vyměřuje.

(4) Zjistí-li se, že bylo poplatníkovi na dani sraženo více, než mělo být, vrátí se mu přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce měsíčního mzdového období, v němž došlo k výplatě mzdy, z níž byla daň nesprávně sražena.

(5) Přeplatek na dani vrátí poplatníkovi plátce. O vrácený přeplatek daně odvede plátce při nejbližším odvodu daně méně a vyznačí toto vrácení na mzdových listech nebo seznamech je nahrazujících (§ 14 odst. 3) a ve výplatních listinách a jejich rekapitulacích.

ČÁST ČTVRTÁ

(K § 15 až 21 zákona)

(1) Organizace provádějící srážku daně jsou povinny předložit peněžnímu ústavu při výběru doplatku mezd vyúčtovaných za minulý měsíc příkaz k odvodu sražené daně ze mzdy.

(2) Daň doměřená podle § 14 odst. 2 zákona je splatna do tří dnů po doručení platebního výměru. Penále se počítá teprve počínaje dnem následujícím po dni splatnosti doměřené daně.

(3) Plátci, kteří provádějí měsíční vyúčtování mezd, odvedou daň sráženou v průběhu měsíčního mzdového období současně s daní z vyúčtovaných mezd. Ostatní plátci odvedou daň sráženou v průběhu měsíčního mzdového období do tří dnů po jeho uplynutí.

(4) Penále se nepředepíše, nečiní-li alespoň 100 Kčs ročně.

(5) Výsledná částka penále se zaokrouhluje podle stejných zásad jako daň (§ 6 odst. 14).

(6) Okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny (§ 12 odst. 2) může v odůvodněných případech na žádost plátce předepsané penále prominout, pokud nepřesahuje částku 50 000 Kčs.

(7) V odůvodněných případech může povolovat odchylky týkající se místa odvodu daně finanční nebo daňové ředitelství a odchylky týkající se způsobu a doby odvodu daně finanční nebo daňový úřad, a to pokud se tyto odchylky týkají plátcových pokladen v jejich obvodu.

(1) Plátci (§ 10 odst. 1 a 2) oznámí písemně do 30 dnů po svém vzniku okresní finanční správě, v jejímž obvodu mají své sídlo, den svého vzniku, název, sídlo, jakož i sídla svých pokladen (§ 12 odst. 2). Sídla svých pokladen mimo obvod této finanční správy oznámí též místně příslušným okresním finančním správám. Případné změny v uvedených údajích oznámí do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala. Subjekty se sídlem v cizině, pokud jsou plátci (§ 10 odst. 2), oznámí navíc jméno, příjmení a adresu zmocněnce v tuzemsku pro doručování.

(2) Každý plátce je povinen uvádět ve mzdových listech vedle základních údajů (poplatníkovo jméno, příjmení, povolání, datum narození, bydliště, rodinný stav, jména osob, které poplatník vyživuje, data jejich narození, počet osob uznávaných navíc podle § 8 odst. 2 a § 9 zákona a pro každé mzdové období jeho označení) tyto další údaje:

a) dobu trvání pracovního poměru a odpracovanou dobu ve mzdovém období,

b) hrubou částku vyúčtované mzdy v hotovosti se všemi příplatky, prémiemi a odměnami i se mzdou, která byla zaslána k výplatě pro poplatníka od jiných plátců (§ 10 odst. 4),

c) hodnotu naturálních požitků, která podléhá dani,

d) částku náhrad služebních výdajů, která podléhá dani,

e) částky osvobozené od daně,

f) základ pro výpočet srážky daně a u odděleně zdaňovaných mezd jednotlivé základy,

g) srážku daně podle jednotlivých základů,

h) úhrnné částky základů a sražené daně [písmena f) a g)] za celý rok podle jednotlivých základů.

(3) Pokud plátce pro osoby, které nejsou k němu v pracovním poměru, nýbrž pracují pro něj v poměru podobném poměru pracovnímu (§ 2 odst. 3), nevede mzdové listy, musí vést alespoň seznam obsahující poplatníkovo jméno, příjmení a bydliště, datum narození, rodinný stav, číslo občanského průkazu, údaj o trvání pracovní činnosti, datum výplaty, výše vyplacené mzdy a sražené daně.

(4) Při mechanizovaném nebo automatizovaném zpracování mzdové evidence mohou být údaje a náležitosti mzdového listu podle odstavce 2 nebo seznamu podle odstavce 3 rozmístěny do více písemností při dodržení těchto podmínek:

a) spojitost mezi písemnostmi musí být zajištěna alespoň evidenčním číslem poplatníka a údajem období, jehož se týkají,

b) všechny údaje o poplatníkovi, které jsou rozhodné pro snížení nebo zvýšení daně, je nutno vést pouze na jedné písemnosti,

c) údaje o poplatníkovi lze vést na téže písemnosti i po více roků, přičemž z úpravy nebo způsobu záznamu musí být zřejmé, kdy byly provedeny první záznamy a kdy došlo k jejich změnám,

d) po uplynutí kalendářního roku je třeba u každého poplatníka buď

- nahradit údaje za jednotlivé měsíce jednou písemností, v níž se uvedou rozhodující údaje za jednotlivé měsíce a jejich úhrn za celý rok, nebo

- seřadit údaje za jednotlivá mzdová období chronologicky podle jednotlivých měsíců a doplnit součty.

(5) Plátci jsou dále povinni:

a) předkládat každoročně do konce března následujícího roku příslušné okresní finanční správě vyúčtování sražené a odvedené daně ze mzdy za uplynulý rok na předepsaných tiskopisech,

b) předkládat okresní finanční správě ve lhůtě jí stanovené výkaz o počtu pracovníků podle výše mzdy, o počtu závodů, mzdách a dani,

d) po uplynutí kalendářního roku, při skončení pracovního poměru nebo při zániku povinnosti vyplácet mzdu potvrdit poplatníkovi na jeho žádost, kolik činila v uplynulém roce, popř. do dne skončení pracovního poměru, jeho hrubá mzda a jaká daň a podle kterého sloupce tabulek daně mu z ní byla sražena.

(1) Poplatník je povinen do 30 dnů po vstupu do pracovního poměru pro běžný kalendářní rok a každoročně v průběhu čtvrtého čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději však do 31. prosince, prokázat plátci pro příští rok počet vyživovaných osob, pokud nejde o průkazy, které podle § 17 odst. 1 platí déle než jeden rok nebo trvale.

(2) Pokud poplatník nepředloží průkaz o počtu vyživovaných osob nebo o výplatě invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo pokud nepodepíše prohlášení podle odstavce 4, je plátce povinen srážet daň tak, jako by poplatník nevyživoval žádnou osobu (tedy se zvýšením podle § 7 zákona).

(3) K předloženému průkazu přihlédne plátce počínaje měsíčním mzdovým obdobím následujícím po období, v němž bude průkaz plátci předložen. Narodí-li se však poplatníkovi dítě, přihlédne se k němu již pro to měsíční mzdové období, v němž se narodilo, předloží-li poplatník průkaz o jeho narození plátci alespoň do 30 dnů po narození dítěte. Nepředloží-li poplatník průkaz v této lhůtě, přihlédne se k průkazu až v měsíčním mzdovém období následujícím po období, v němž byl průkaz předložen. Předloží-li však poplatník po vstupu do pracovního poměru průkazy plátci do 30 dnů ode dne vstupu do pracovního poměru, platí průkazy již od tohoto dne. Při změně plátce prokáže poplatník uplatňující nárok na snížení daně na základě potvrzení okresní finanční správy o počtu vyživovaných osob uznání tohoto nároku předložením nově vystaveného potvrzení nebo úředně ověřeného opisu dosud platného původního potvrzení novému plátci.

(4) Plátce přihlédne k předloženým průkazům pro srážku daně podle základní sazby nebo základní sazby snížené podle § 8 a 9 zákona, jen podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do pracovního poměru pro běžný kalendářní rok a každoročně v průběhu čtvrtého čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději však do 31. prosince, pro příští kalendářní rok písemné prohlášení o tom:

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání základní sazby, pro její snížení, popř. kdy a jak se změnily,

b) pobírá-li mzdu též od jiného plátce, či nikoli; v kladném případě, že

1. nárok na uznání vyživovaných osob podle § 8 zákona a nárok na uznání vyživovaných osob navíc podle § 9 zákona neuplatnil za stejné zdaňovací období sám poplatník nebo jiná osoba u jiného plátce ani u jiné daně;

2. mzda pobíraná od dalších plátců nepřesahuje u žádného z nich 200 Kčs měsíčně a že u žádného z nich poplatník neuplatňuje osvobození podle § 11 odst. 1 zákona (daněprosté minimum),

c) že osoba jím vyživovaná (kromě manželky žijící s ním ve společné domácnosti, družky, manžela, druha a nezletilých dětí) nemá celkový vlastní příjem přesahující částku 780 Kčs měsíčně,

d) že základ daně u osoby jím vyživované (manžel, manželka, druh, družka, nezletilé děti), na niž uplatňuje slevu podle § 9 zákona, nepřesahuje měsíčně 2400 Kčs (§ 8 odst. 6),

e) že na děti, které se u něho uznávají podle § 7 odst. 1 písm. a) a b) za vyživované osoby (vyjma jednoho dítěte a dětí, na které náleží přídavky na děti nebo výchovné ve výši stanovené na jedno dítě), nenáleží přídavky na děti nebo výchovné.

(5) Dojde-li během roku ke změnám skutečností rozhodných pro zvýšení a snížení daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci nejpozději poslední den mzdového období, v němž změna nastala. Plátce poznamená změnu na poplatníkově mzdovém listě.

Nárok na snížení daně prokazuje poplatník plátci:

1. platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o

a) věk,

b) rodinný stav,

c) nezletilé děti, vnuky nebo jiné nezletilé děti v péči nahrazující péči rodičů, žijí-li s ním ve společné domácnosti,

d) skutečnost, že je poplatník svobodný, ovdovělý, rozvedený a vyživuje alespoň jedno dítě, které s ním žije ve společné domácnosti.

Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem;

2. potvrzením školy a u učňů potvrzením organizace, že zletilé dítě, žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, studuje nebo je v učebním poměru s uvedením, jaký má od školy nebo organizace příjem;

3. soudním rozhodnutím o povinnosti platit výživné na děti a manželku (rozvedenou, nežijící s ním ve společné domácnosti), jestliže plátce sráží výživné ve stanovené výši z jeho mzdy a zasílá je oprávněným osobám;

4. rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o vyplácení důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na slevu podle § 9 zákona z důvodu, že on sám, jeho manželka nebo nezletilé děti pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod.

V případech uvedených pod č. 3 a 4 poznamená plátce potřebné údaje (číslo a datum soudního rozhodnutí, výši stanoveného výživného na jednotlivé děti a manželku, druh přiznaného důchodu a číslo a datum rozhodnutí, jímž byl přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod) na mzdovém listě a doklad o výplatě důchodu uschová;

5. potvrzením okresní finanční správy o tom, že

a) žije ve společné domácnosti s družkou (poplatnice s druhem); toto potvrzení vydá okresní finanční správa na základě písemného prohlášení druha a družky, že spolu takto žijí ve společné domácnosti, a ověření zápisu v občanském průkazu nebo v dokladu jej nahrazujícím o přihlášení k trvalému pobytu ve společném bydlišti,

b) vyživuje jiné osoby než manželku (družku) a děti (například rodiče, prarodiče, tchána, tchyni, sourozence), pokud mohou být uznány za vyživované poplatníkem [§ 7 odst. 1 písm. b)],

c) platí výživné na děti z rozvedeného manželství, na děti, s nimiž nežije ve společné domácnosti, na děti zrozené mimo manželství, rozvedené manželce nebo manželce, s níž nežije ve společné domácnosti (s výjimkou uvedenou pod č. 3),

d) vyživuje alespoň jedno dítě a nežije s manželkou (manželem) ve společné domácnosti,

e) poskytuje měsíčně podporu nejméně 100 Kčs nezletilým dětem, které s ním nežijí ve společné domácnosti [§ 7 odst. 1 písm. a)],

f) vyživuje zletilé děti, vnuky nebo jiné zletilé děti v péči nahrazující péči rodičů, s výjimkou uvedenou pod č. 2,

g) byla povolena výměna slevy mezi manžely (druhy) podle § 8 odst. 4 zákona,

h) poplatníkovi nebo osobám poplatníkem vyživovaným přísluší sleva podle § 9 zákona (s výjimkou uvedenou pod č. 4).

(1) Průkazy uvedené v § 16 č. 1, 3, 4 a 5 písm. f) až h) platí pro prokázání nároku na snížení daně trvale, nebyla-li jejich platnost pro tento účel časově omezena. Platnost průkazů uvedených v § 16 č. 4 a 5 písm. h), pokud osoby tam uvedené pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod, je podmíněna tím, že poplatník předloží doklad o výplatě důchodu každoročně v průběhu čtvrtého čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději však do 31. prosince, pro uplatnění nároku na následující kalendářní rok. Průkazy uvedené v § 16 č. 2 platí vždy na rok, pro který byly vydány. Průkazy uvedené v § 16 č. 5 písm. a) až e) platí do konce kalendářního roku, pro který byly vydány, a po jeho uplynutí na další bezprostředně následující dva kalendářní roky, pokud časová platnost těchto průkazů nebyla omezena na kratší dobu. Průkazy platí za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob se nezměnily skutečnosti rozhodné pro snížení nebo zvýšení daně.

(2) U zletilých dětí platí potvrzení vydané školou podle § 16 č. 2 po dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, jsou-li pro jejich uznání za vyživované osoby splněny stanovené podmínky a trvá soustavná příprava na budoucí povolání, zejména dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou výdělečnou činnost, a nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. U zletilých studujících vysokých škol začíná pro účely této vyhlášky soustavná příprava na budoucí povolání počínaje měsíčním mzdovým obdobím, v němž byl proveden zápis na vysokou školu. K potvrzení školy o studiu se v těchto případech přihlédne již počínaje tímto měsíčním mzdovým obdobím, pokud je poplatník předloží plátci do třiceti dnů po zápisu.

(3) Za ukončení studia se pokládá u žáků škol poskytujících střední odborné vzdělání vysvědčení na odchodnou, popřípadě vysvědčení téže povahy, u žáků škol poskytujících úplné střední vzdělání, kteří nepokračují ve studiích, maturitní zkouška a u studentů vysokých škol státní závěrečná zkouška.

(4) Potvrzení o vyživovaných osobách a slevě podle § 9 zákona (§ 16 č. 5) vydává okresní finanční správa příslušná podle poplatníkova bydliště, kde je přihlášen k trvalému pobytu, nebo sídla plátcovy pokladny.

(5) K prominutí zmeškané lhůty pro uplatnění nároku na snížení daně, jedná-li se o případy uvedené v § 16 č. 5, je příslušná pouze ta okresní finanční správa, která poplatníkovi potvrzení vydává. V ostatních případech je příslušná okresní finanční správa podle sídla plátcovy pokladny.

Okresní finanční správa upustí od předepsání daně, i když není promlčena, jestliže k nesprávné srážce daně došlo vinou poplatníka a jestliže ode dne výplaty mzdy, při níž došlo k nesprávné srážce daně, uplynuly alespoň tři roky, takže by plátce vzhledem k ustanovení § 16 zákona nesměl již poplatníkovi daň dodatečně srazit.

(1) Plátci, kteří sráželi a odváděli daň před 1. lednem 1977, oznámí údaje podle § 14 odst. 1 první a druhá věta jen na výzvu okresní finanční správy.

(2) Platnost potvrzení okresních finančních správ (§ 16 č. 5) vydaných před 1. lednem 1977 zůstává nedotčena.

Vyhláška ministerstva financí č. 96/1968 Sb., o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem, se mění takto:

a) v § 1 odst. 1 se vypouštějí slova „daně ze mzdy,“;

b) § 5 odst. 2 zní:

„(2) K příjmům uvedeným v § 7 odst. 8 pod písm. a) až g) vyhlášky ministerstva financí č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, se nepřihlíží též při stanovení výše vlastního příjmu osob, které lze uznat za vyživované poplatníkem, u daně z příjmů z literární a umělecké činnosti a u daně z příjmů obyvatelstva.“.

Zrušují se

1. vyhláška ministerstva financí č. 24/1967 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 96/1968 Sb., vyhlášky č. 125/1968 Sb. a vyhlášky č. 110/1971 Sb.,

2. ustanovení § 1 odst. 3 a § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky ministerstva financí č. 96/1968 Sb., o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem,

3. výnos ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/32 218/69 o zdaňování odměn za zemědělské brigády a česání chmele u učňů, registrovaný v částce 36/1969 Sb.,

4. výnos ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/7575/69 o zdaňování podílů na hospodářských výsledcích organizace vyplácených dodatečně pracovníkům, kteří změnili zaměstnání, registrovaný v částce 39/1969 Sb.,

5. výnos ministerstva financí Slovenské socialistické republiky čj. 8/18 507/1969 o zdaňování podílů na hospodářských výsledcích druhým plátcem při změně zaměstnání pracovníka, registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

6. výnos ministerstva financí Slovenské socialistické republiky čj. 8/17 899/1969 o zdaňování odměn za zemědělské brigády a česání chmele u učňů, registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

7. výnos ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/34 660/71, kterým bylo prohlášeno za daněprostou náhradu služebních výdajů 20 % zahraničního platu vypláceného pracovníkům zábavních a technických zařízení parků kultury a oddechu a Čs. cirkusů a varieté, registrovaný v částce 39/1971 Sb.,

8. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-24 237/72, kterým prodloužilo počínaje rokem 1973 platnost potvrzení okresních finančních správ, jimiž poplatníci prokazují skutečnosti pro snížení daně ze mzdy, registrovaný v částce 28/1972 Sb.,

9. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-2459/73 - Výtěžek pracovních směn (hodin apod.) věnovaný na pomoc Vietnamu - daň ze mzdy, registrovaný v částce 8/1973 Sb.,

10. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-7387/73, kterým byly osvobozeny od daně ze mzdy peněžní i nepeněžní prostředky (tj. příspěvky, odměny, apod.) z fondu kulturních a sociálních potřeb, registrovaný v částce 22/1973 Sb.,

11. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-15 468/73, kterým se stanoví způsob zdaňování pracovních příjmů studující mládeže přijaté k dennímu studiu na školách poskytujících střední a vyšší vzdělání a na školách vysokých, registrovaný v částce 26/1973 Sb.,

12. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-21 220/73, kterým se osvobozují od daně ze mzdy odměny do výše 2000 Kčs ročně, jež organizace poskytuje řidičům motorových vozidel při splnění podmínek stanovených pro soutěž „Jezdím bez nehody“, registrovaný v částce 32/1973 Sb.,

13. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-3220/74, kterým se stanoví, že se z úhrnu jednorázových příspěvků a věcných pomocí započítává pouze jedna dvanáctina do vlastního příjmu vyživované osoby u daně ze mzdy v případě, že je to pro poplatníka výhodnější, registrovaný v částce 3/1974 Sb.,

14. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-2501/75, kterým se povoluje, aby byly od daně ze mzdy osvobozeny odměny vyplácené za lesní brigády, kterých se v rámci školní výuky zúčastňují žáci a učni lesnických škol a odborných učilišť, registrovaný v částce 11/1975 Sb.,

15. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-5611/75, kterým se osvobozují od daně ze mzdy mimořádné odměny poskytované při udělení odznaků „Průkopník socialistické práce“, registrovaný v částce 20/1975 Sb.,

16. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-19 868/75, který stanoví způsob zdaňování mezd za dobrovolné pracovní směny, registrovaný v částce 29/1975 Sb.,

17. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-29 329/75, kterým se stanoví způsob, jakým má být ověřována výše vlastního příjmu osob (důchodců) uznávaných za vyživované pro účely daně ze mzdy v r. 1976, případně v dalších letech, registrovaný v částce 37/1975 Sb.,

18. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-2625/76, který stanoví způsob zdaňování odměn vyplácených z fondu vedoucích, registrovaný v částce 19/1976 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1977.

Ministr financí ČSSR:

Ing. Lér, CSc. v. r.

Ministr financí ČSR:

Ing. Tlapák v. r.

Ministr financí SSR:

Ing. Mišeje v. r.

1) Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 96/1976 Sb. a vyhlášky č. 77/1988 Sb.

2) § 9 odst. 4, § 44 odst. 4 a § 74 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

3) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

4) Např. vyhláška min. dopravy č. 41/1965 Sb., o používání vlastních osobních vozidel pracovníky při vnějších výkonech, ve znění vyhl. č. 34/1974 Sb.

5) Např. výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 2 ze dne 6. 5. 1974 čj. 033/184/73, o poskytování ochranných nápojů pracovníkům ve zvlášť ztížených pracovních podmínkách, registrovaný v částce 11/1974 Sb.

6) Např. vyhláška č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích, včetně výjimek z této vyhlášky udělených příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí.

6) Viz čl. I odst. 3 a odst. 4 písm. a) a b).

7) Zákon č. 62/1962 Sb., o propůjčování vyznamenání, a předpisy podle něho vydané.

8) Osvobození se vztahuje na odměny vyplácené při příležitosti udělení uvedených titulů, jsou-li udělovány i ostatními příslušnými ústředními orgány.

9) Vyhláška č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

13) Srov. ustanovení § 11 odst. 12.

14) Pod ustanovení § 20 odst. 1 zákona nespadají spory o tom, zda má plátce oproti pracovníkovi nárok na vrácení daně, kterou podle § 15 odst. 3 zákona zaplatil.

15) § 61 vyhlášky č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

16) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.

Vyhláška č. 149/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.

17) § 14 nařízení vlády ČSFR č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání.

18) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.

19) Čl. I bod č. 30 zákona č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení.

x) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění zákona č. 162/1990 Sb. a vyhlášky č. 312/1990 Sb.