Devizový zákon

(1) V případech, kdy podle zvláštních předpisů20) platí osvobození od celní prohlídky, nevykonává se ani kontrola podle tohoto zákona.

(2) Orgány celní správy jsou povinny na požádání písemně potvrdit dovoz devizových hodnot, jejichž vývoz bez devizového povolení je podmíněn podle § 30 odst. 2 a § 31 jejich předchozím dovozem.

Devizového přestupku se dopouští ten, kdo v rozporu s ustanovením tohoto zákona

a) nesplní ohlašovací povinnost (§ 9, § 10),

b) nesplní své povinnosti stanovené pro péči o ochranu pohledávek a ostatních hodnot vůči devizovým cizozemcům (§ 11 odst. 1),

c) nesplní povinnost převést do tuzemska částku zaplacenou v zahraničí na úhradu jeho pohledávek (§ 11 odst. 2),

d) nesplní nabídkovou povinnost (§ 12),

e) obchoduje s devizovými hodnotami (§ 21),

f) smluvně převezme závazek vůči devizovému cizozemci (§ 23),

g) nakládá s pohledávkou vůči devizovému cizozemci, s nemovitostmi v zahraničí, se zahraničními cennými papíry a s cennými papíry uloženými v zahraničí, jakož i s majetkovými nároky vůči devizovým cizozemcům (§ 26, § 27),

h) převádí na devizové cizozemce své nemovitosti a cenné papíry [§ 26 odst. 1 písm. e)],

i) platí devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch (§ 24, § 25),

j) účastní se majetkově na podnikání v zahraničí nebo převede svůj majetkový podíl na tuzemské nebo zahraniční právnické osobě na devizového cizozemce (§ 34),

k) vyváží devizové hodnoty (§ 30, § 32),

l) dováží nebo vyváží československou měnu nebo vkladní knížky znějící na československou měnu (§ 33),

m) nepřihlásí nebo nepředloží devizové hodnoty na výzvu orgánů celní správy (§ 44, odst. 2),

nejedná-li se o přečin nebo trestný čin.

Devizové přestupky projednávají národní výbory a jedná-li se o devizové přestupky podle § 48 písm. k), l), m), orgány celní správy. Tyto orgány rozhodují o devizových přestupcích podle zvláštních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Orgány uvedené v § 49 mohou s přihlédnutím ke společenské nebezpečnosti uložit:

a) důtku za devizové přestupky uvedené v § 48,

b) pokutu až do výše 10 000 Kčs za devizové přestupky uvedené v § 48 písm. k), l), m) s přihlédnutím k výši vyvážených, dovážených, nepřihlášených nebo nepodložených devizových hodnot,

c) pokutu až do výše 10 000 Kčs, jestliže porušením povinnosti podle § 48 písm. a) až j) vznikla československému devizovému hospodářství škoda, a stanovit výši pokuty s přihlédnutím k jejímu rozsahu,

d) propadnutí věci za devizové přestupky uvedené v § 48 písm. e), k), l), m).

(2) Trest propadnutí věci lze za devizový přestupek uložit samostatně nebo s jiným trestem. Tento trest může být uložen jen tehdy, náleží-li věc, které bylo ke spáchání přestupku použito nebo která byla přestupkem získána, tomu, kdo se přestupku dopustil.

(3) Trest propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci neúměrná závažnosti přestupku.

(1) Věc, která byla použita ke spáchání devizového přestupku nebo která byla devizovým přestupkem získána, může být zabrána, jestliže nenáleží osobě, která se přestupku dopustila, nebo jestliže nelze tuto osobu volat k odpovědnosti, nebo jestliže je tato osoba neznámá.

(2) Zabrat nelze věc, jejíž hodnota je neúměrná závažnosti přestupku.

(1) Méně závažný devizový přestupek, který byl spolehlivě zjištěn, a nestačí-li domluva osobě, která se přestupku dopustila, mohou orgány uvedené v § 49 se souhlasem této osoby projednat v blokovém řízení a uložit blokovou pokutu až do výše 1000 Kčs.

(2) Při blokovém řízení lze uložit vedle pokuty i propadnutí věci, které bylo ke spáchání devizového přestupku použito nebo devizovým přestupkem získáno.

(3) Nesouhlasí-li osoba, která se přestupku dopustila, s projednáním přestupku v blokovém řízení nebo odepře-li zaplatit pokutu nebo podrobit se vyslovení propadnutí věci, projednají orgány devizový přestupek podle ustanovení § 49 až 51.

(4) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

(1) Při plnění povinnosti k náhradě devizové škody, kterou způsobil devizový tuzemec jinému devizovému tuzemci porušením smlouvy, lze požadovat náhradu místo v československé měně v devizových prostředcích, v nichž škoda vznikla. Devizovou škodou k tomuto účelu se rozumí majetková újma spočívající ve vynaložení devizových prostředků, jež bylo způsobeno porušením smluvního závazku.

(2) Ke splnění povinnosti k náhradě devizové škody lze použít převodu práva na zpětnou koupi devizových prostředků podle § 13 spolu se zaplacením náhrady škody v československé měně nebo devizových prostředků na devizovém účtu.

Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána.

Na rozhodování o devizovém povolení podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení.21)

Prováděcí předpisy k tomuto zákonu vydávají v rámci jeho jednotlivých ustanovení společně federální ministerstvo financí a Státní banka československá, pokud tato ustanovení nestanoví jinak.

(1) Devizové povolení udělené devizovému tuzemci nebo devizovému cizozemci podle dosavadních devizových předpisů se považuje za devizové povolení podle tohoto zákona, jestliže se i podle jeho ustanovení nadále vyžaduje.

(2) Všeobecná devizová povolení vydaná podle dosavadních devizových předpisů pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(1) Devizové účty zřízené podle dosavadních předpisů, jakož i právo na zpětnou koupi deviz od devizového peněžního ústavu (§ 13 odst. 3), vzniklé před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány a po nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí jeho ustanoveními.

(2) Lhůty stanovené devizovému tuzemci ke splnění povinnosti podat hlášení do devizové evidence (§ 9) a ke splnění nabídkové povinnosti (§ 12), jež počnou běžet podle dosavadních devizových předpisů a neskončí před nabytím účinnosti tohoto zákona, nadále běží a skončí teprve uplynutím 30 dnů od počátku jejich běhu.

Zrušují se:

a) zákon č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství,

b) vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 143/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství, ve znění vyhlášky č. 74/1978 Sb. a vyhlášky č. 91/1987 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.

Čalfa v. r.

též na místě prezidenta republiky podle čl. 64 ústavního zákona o československé federaci

Kukrál v. r.

1) § 10 odst. 2 písm. e) zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

2) § 10 odst. 2 písm. d) zákona č. 158/1989 Sb.

3) § 15 zákona č. 158/1989 Sb.

4) Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice.

5) § 7 zákona č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé.

6) § 10 písm. a) zákona č. 130/1989 Sb.

6a) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.

7) Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění zákon č. 184/1988 Sb.).

8) § 14 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění pozdějších předpisů.

9) Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu a federálního ministerstva financí č. 8/1981 Sb., o odběrních poukazech PZO Tuzex.

10) Viz poznámka č. 9.

11) Zákon č. 130/1989 Sb.

12) Viz poznámka č. 2.

13) Zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon).

14) Zákon č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu).

15) Viz poznámka č. 7.

16) Viz poznámka č. 7.

17) Viz poznámka č. 7.

18) § 24 zákona č. 158/1989 Sb.

19) § 384 odst. 1 písm. b) hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

20) Celní zákon č. 44/1974 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).