Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 3

§ 3 zákon o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce – Nárok na zaopatření pozůstalých (odstavec 6) zakládá úmrtí…

Zákon o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce · 164/1946 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 3 zákona 164/1946 definuje podmínky, za kterých vzniká nárok na zaopatření pozůstalým po osobách, které zemřely nebo se staly nezvěstnými v souvislosti s válečnými událostmi, vojenskou službou nebo fašistickou persekucí, a také po invalidech, jejichž smrt souvisela s takovým poškozením. (§ 3 zákona č. 164/1946 Sb., zákon o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: rodič, ministerstvo, manžel, dítě
  • Lhůta nebo doba (odst. 4): „Rodinní příslušníci nezvěstných osob jsou povinni do jednoho roku od přiznání zaopatřovacích požitků podle tohoto zákona prokázati, že učinili návrh…“
  • Částka nebo sazba (odst. 3): „…schopnosti invalidovy stanoveno podle posledního zjištění před úmrtím aspoň 45 %“
  • Odkazuje na: § 2, § 56
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 164/1946 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Nárok na zaopatření pozůstalých (odstavec 6) zakládá úmrtí nebo nezvěstnost osoby, od níž nárok je odvozován, jestliže toto úmrtí nebo nezvěstnost nastaly bezprostředně v souvislosti s okolnostmi uvedenými v § 2, odst. 1.

(2) Pozůstalí (odstavec 6) po invalidech mají nárok na zaopatření, jestliže smrt invalidova je aspoň v pravděpodobné příčinné souvislosti s poškozením utrpěným za okolností uvedených v § 2, odst. 1.

(3) Není-li smrt invalidova aspoň v pravděpodobné příčinné souvislosti s poškozením (§ 2, odst. 1), přísluší pozůstalým nárok na zaopatření jen, bylo-li snížení výdělečné schopnosti invalidovy stanoveno podle posledního zjištění před úmrtím aspoň 45 %. Bylo-li toto snížení nižší, může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí přiznati pozůstalým zaopatření, jestliže nemají dostatečného příjmu k obživě a jestliže se jim nedostalo po zemřelém invalidovi zaopatřovacích požitků z prostředků veřejných nebo veřejnoprávního důchodového pojištění nebo není-li výživa pozůstalých zabezpečena jinak. Jsou-li požitky přiznané z prostředků veřejných nebo veřejnoprávních nižší než požitky podle tohoto zákona, možno přiznati požitky pouze ve výši rozdílu obou požitků.

(4) Rodinným příslušníkům osoby, která se za okolností uvedených v § 2, odst. 1 stala nezvěstnou, nebo byla zajata, přísluší zaopatření, pokud nezvěstnost trvá, nebo pokud osoba zajatá se k rodině nemůže vrátiti, zůstává v cizině a rodinu nemůže podporovati. Rodinní příslušníci nezvěstných osob jsou povinni do jednoho roku od přiznání zaopatřovacích požitků podle tohoto zákona prokázati, že učinili návrh na zahájení řízení k prohlášení oné osoby za mrtvou, od níž nárok na zaopatřovací požitky odvozují. Podle výsledku řízení budou zaopatřovací požitky buď zastaveny, nebo dále vypláceny. Nebyl-li návrh ve stanovené lhůtě podán, odpočívá nárok na zaopatřovací požitky do té doby, dokud tito rodinní příslušníci neprokáží, že nezvěstná osoba není na živu.

(5) Není-li rodičů, může býti přiznáno zaopatření prarodičům obdobně za podmínek platných pro nárok rodičů.

(6) Za pozůstalé nebo rodinné příslušníky podle tohoto zákona se pokládají: manželka, družka, děti manželské, nemanželské a osvojené a rodiče.

(7) Ministerstvo sociální péče může v dohodě s ministerstvem financí přiznati po osobě zemřelé za okolností uvedených v § 2, odst. 1:

a) zaopatření rodičů též jejím nevlastním rodičům, osvojitelům nebo pěstounům, není-li rodičů nebo prarodičů,

b) zaopatření sirotčí též jejím vnukům, kteří byli na ni výživou převážně odkázáni,

c) zaopatření jejím sourozencům za podmínek stanovených v § 56.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pozůstalí získají nárok na zaopatření, pokud úmrtí nebo nezvěstnost osoby nastaly přímo v souvislosti s okolnostmi uvedenými v § 2 odst. 1 (např. vojenská služba, válečné úkony, zajetí).
  • Pozůstalí po invalidech mají nárok na zaopatření, jestliže smrt invalidy je alespoň pravděpodobně v příčinné souvislosti s poškozením utrpěným za okolností dle § 2 odst. 1.
  • I když není přímá souvislost mezi smrtí invalidy a jeho poškozením, pozůstalí mohou získat zaopatření, pokud bylo snížení výdělečné schopnosti invalidy alespoň 45 %, nebo pokud ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí zaopatření přizná z důvodu nedostatku příjmu k obživě a absence jiného zabezpečení.
  • Rodinní příslušníci nezvěstných nebo zajatých osob mají nárok na zaopatření po dobu trvání nezvěstnosti nebo neschopnosti návratu zajaté osoby k rodině a její podpory. Musí však do jednoho roku od přiznání zaopatření podat návrh na prohlášení osoby za mrtvou.

Na co si dát pozor

  • Nárok na zaopatření pozůstalých je vázán na konkrétní okolnosti úmrtí nebo nezvěstnosti, které musí být v přímé souvislosti s událostmi uvedenými v § 2 odst. 1.
  • V případě nezvěstných osob je nutné do jednoho roku od přiznání zaopatření podat návrh na prohlášení osoby za mrtvou, jinak nárok na zaopatření odpočívá.
  • Definice pozůstalých a rodinných příslušníků je v odstavci 6 a zahrnuje manželku, družku, děti (manželské, nemanželské, osvojené) a rodiče. Odstavec 7 umožňuje rozšířit okruh příjemců zaopatření na nevlastní rodiče, osvojitele, pěstouny nebo vnoučata za určitých podmínek.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.