§ 4 zákon o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce – Na zaopatření a výhody mají nárok
Zákon o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce · 164/1946 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 4 stanovuje, že nárok na zaopatření a výhody podle tohoto zákona mají primárně českoslovenští státní občané a dále osoby, které sloužily v československé armádě, pokud nemohly prokázat jinou státní příslušnost. Udělení československého občanství samo o sobě nárok nezakládá, ale ministerstvo sociální péče může v odůvodněných případech udělit výjimku. (§ 4 zákona č. 164/1946 Sb., zákon o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: ministerstvo
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 164/1946 Sb.
(1) Na zaopatření a výhody mají nárok, pokud tento zákon nestanoví výjimku, jen českoslovenští státní občané a osoby, které konaly vojenskou službu v československé armádě, poněvadž nemohly prokázati cizí státní příslušnost.
(2) Udělením československého státního občanství nevzniká nárok na zaopatření podle tohoto zákona. V případech zřetele hodných může povoliti výjimky ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nárok na zaopatření a výhody je vázán především na československé státní občanství.
- Výjimku tvoří osoby, které sloužily v československé armádě a nemohly prokázat jinou státní příslušnost – ty mají nárok také.
- Pokud někdo získá československé občanství, automaticky mu to nezakládá nárok na zaopatření podle tohoto zákona.
- Ministerstvo sociální péče, po dohodě s ministerstvem financí, může v odůvodněných případech povolit výjimku z pravidla o udělení občanství.
Na co si dát pozor
- Udělení československého státního občanství poškozenému nebo oběti války neznamená automaticky nárok na zaopatření podle tohoto zákona.
- Pro udělení výjimky je nutná dohoda dvou ministerstev (sociální péče a financí) a musí jít o „případy zřetele hodné“.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.