Co § 2 znamená v praxi?

Organizace musí při plánování a financování rozlišovat mezi různými typy oběžných prostředků, jako jsou zásoby, pohledávky nebo peněžní prostředky. Definice oběžných prostředků je poměrně široká a zahrnuje nejen fyzické zásoby, ale i finanční položky jako pohledávky za odběrateli nebo peněžní účty. Členění oběžných prostředků na "zásoby" a "ostatní oběžné prostředky" naznačuje, že každá z těchto kategorií může mít odlišný režim financování nebo sledování. Podrobný výčet v odstavci 2 upřesňuje, co spadá pod "ostatní oběžné prostředky", což pomáhá organizacím správně klasifikovat své finanční položky.

§ 2

§ 2 vyhláška federálního ministerstva financí o financování oběžných prostředků – Oběžné prostředky

Vyhláška federálního ministerstva financí o financování oběžných prostředků · 164/1980 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 164/1980 definuje, co se pro účely plánování a financování považuje za oběžné prostředky organizací, a to včetně podrobného výčtu jejich jednotlivých složek. Organizace musí při plánování a financování rozlišovat mezi různými typy oběžných prostředků, jako jsou zásoby, pohledávky nebo peněžní prostředky. (§ 2 zákona č. 164/1980 Sb., vyhláška federálního ministerstva financí o financování oběžných prostředků, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

Předmět úpravy: Oběžné prostředky
Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k 7. 10. 2026
Zdroj: e-Sbírka, 164/1980 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Pro účely plánování a financování jsou oběžnými prostředky organizací:

a) zásoby, a to v členění

1. zásoby bez zařízení staveniště a nevyfakturovaných prací a dodávek,

2. zařízení staveniště,

3. nevyfakturované práce a dodávky,

b) náklady příštích období,

c) pohledávky za odběrateli,

d) ostatní oběžné prostředky.

(2) Ostatními oběžnými prostředky jsou

a) ostatní provozní pohledávky mimo pohledávky za odběrateli,

b) jiné oběžné prostředky, do nichž patří

1. platební prostředky a účasti,

2. vkladové a běžné účty,

3. peněžní a jiné prostředky v zahraniční měně,

4. vnitřní zúčtování v provozní oblasti.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

Organizace musí při plánování a financování rozlišovat mezi různými typy oběžných prostředků, jako jsou zásoby, pohledávky nebo peněžní prostředky.
Definice oběžných prostředků je poměrně široká a zahrnuje nejen fyzické zásoby, ale i finanční položky jako pohledávky za odběrateli nebo peněžní účty.
Členění oběžných prostředků na "zásoby" a "ostatní oběžné prostředky" naznačuje, že každá z těchto kategorií může mít odlišný režim financování nebo sledování.
Podrobný výčet v odstavci 2 upřesňuje, co spadá pod "ostatní oběžné prostředky", což pomáhá organizacím správně klasifikovat své finanční položky.

Na co si dát pozor

Je důležité správně zařadit všechny položky do příslušných kategorií oběžných prostředků, neboť to může ovlivnit jejich financování, jak naznačuje například § 4.
Rozlišení mezi "pohledávkami za odběrateli" a "ostatními provozními pohledávkami" je klíčové pro správné účetní a finanční vykazování.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 15 ÚVĚRY NA OBĚŽNÉ PROSTŘEDKY (Vyhláška o poskytování provozních úvěrů )§ 183 Použití vlastních investičních prostředků (Vyhláška o poskytování provozních úvěrů )§ 13 Úvěrování na úvěrových účtech při používání o (Vyhláška Státní banky československé o ú)§ 42 Financování oběžných prostředků (Vládní vyhláška o plánovitém řízení náro)§ 4 Zdroje krytí oběžných prostředků (Vyhláška federálního ministerstva financ)