§ 4 lázeňský zákon – Právní povaha přírodního léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody a výtěžků z nich
Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) · 164/2001 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 4 zákona č. 164/2001 Sb. stanoví, že přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod nejsou součástí pozemků, nejsou jejich příslušenstvím a nelze je vlastnit; předmětem vlastnictví se stane až výtěžek z těchto zdrojů, a to ve chvíli, kdy jej oprávněná osoba odejme. (§ 4 zákona č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Právní povaha přírodního léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody a výtěžků z nich
- Odkazuje na: § 2
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 164/2001 Sb.
(1) Přírodní léčivý zdroj podle § 2 odst. 1 a zdroj přírodní minerální vody podle § 2 odst. 2 (dále jen „zdroj“) nejsou součástí ani příslušenstvím pozemků a nejsou předmětem vlastnictví.
(2) Výtěžek ze zdroje se stane předmětem vlastnictví, jakmile jej osoba, která má podle tohoto zákona povolení k využívání zdroje, odejme ze zdroje.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Samotný přírodní léčivý zdroj nebo zdroj minerální vody (např. pramen) nelze koupit, prodat ani jinak vlastnit, protože není považován za součást pozemku, na kterém se nachází.
- Vlastnictví vzniká až k odebrané minerální vodě, plynu nebo peloidu, tedy k "výtěžku" ze zdroje.
- K odebrání výtěžku a vzniku vlastnictví je potřeba mít povolení k využívání zdroje podle tohoto zákona.
- Tento princip odděluje vlastnictví pozemku od vlastnictví samotného zdroje, který je považován za veřejný statek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.