Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(1) Policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle § 119 a 120 je povinna si vyžádat závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179).

(2) Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizince po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyhoštění, policie vydá nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu5d) po vyžádání závazného stanoviska ministerstva podle odstavce 1.

(3) Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně.

(4) Není-li vycestování cizince podle odstavce 1 nebo 2 možné, policie tuto skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštění a cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 33 odst. 3).

(5) Pominou-li důvody znemožňující cizinci vycestování, policie vydá nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu5d). Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného podle § 33 odst. 3; policie cizinci udělí výjezdní příkaz a stanoví lhůtu, ve které je povinen vycestovat z území.

(6) Cizinec, jehož vycestování podle odstavce 1 nebo 2 není možné, je oprávněn neprodleně po vydání rozhodnutí o správním vyhoštění požádat ministerstvo o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2). Nepožádá-li cizinec podle věty první nejpozději do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění, oprávnění požádat o mezinárodní ochranu zaniká. Oprávnění požádat nezaniká, pokud podání žádosti zabránily důvody na vůli cizince nezávislé a cizinec žádost podá do 3 dnů po pominutí takových důvodů.

(7) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl nebo doplňková ochrana, platné po dobu

a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo b), anebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b),

b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c).

(8) Doba stanovená v odstavci 7 počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění.“.

38. Za § 124 se vkládá nový § 124a, který zní:

Policie je oprávněna za účelem správního vyhoštění zajistit cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo podal žádost o mezinárodní ochranu, jestliže již bylo o jeho vyhoštění pravomocně rozhodnuto nebo je řízení o správním vyhoštění zahájeno z důvodů podle § 119 odst. 1 písm. a), anebo § 119 odst. 1 písm. b) bodu 6 nebo 7.“.

39. V § 125 odst. 2 větě druhé se slova „o ochranu formou azylu“ nahrazují slovy „o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu2)“.

40. V § 127 odst. 1 písm. c) se za slovo „azyl“ vkládají slova „nebo doplňková ochrana“.

41. V § 127 odst. 2 se slova „o azyl“ nahrazují slovy „o udělení mezinárodní ochrany“.

42. V § 159 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Zpravodajské služby mohou při plnění úkolů podle zvláštních právních předpisů23a) využívat údaje uchovávané v evidencích, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup.“.

Poznámka pod čarou č. 23a zní:

„23a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.“.

43. V § 163 písm. g) bod 3 zní:

„3. vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné,“.

44. V § 164 odst. 1 písm. e) se slova „§ 7 odst. 1 písm. a) a“ zrušují.

45. V § 164 odst. 1 písm. t) se slova „a o zániku překážky vycestování podle § 120a odst. 2“ zrušují.

46. V § 164 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné.“.

47. V § 164 odst. 4 větě druhé se slova „§ 7 odst. 1 písm. a) a podle“ zrušují.

48. V § 168 se číslo „7,“ a slova „a 3“ zrušují.

49. V § 176 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „o azyl nebo je žadatelem o udělení azylu“ nahrazují slovy „o mezinárodní ochranu nebo je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany“.

50. V nadpisu § 176a se slova „azylového řízení“ nahrazují slovy „řízení o udělení mezinárodní ochrany“.

51. § 179 včetně nadpisu zní:

(1) Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

(2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje

a) uložení nebo vykonání trestu smrti,

b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání,

c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo

d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec

a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,

b) spáchal zvlášť závažný trestný čin,

c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo

d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.

(4) Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec

a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo

b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody.

(5) V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].“.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VI

Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, se mění takto:

1. V § 11 písm. c) se za slova „udělením azylu“ vkládají slova „nebo doplňkové ochrany“.

2. V § 25 a 57 se slova „udělení azylu“ nahrazují slovy „udělení mezinárodní ochrany“.

3. Za § 58 se vkládá nový § 58a, který včetně nadpisu zní:

(1) Vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území (dále jen „vízum za účelem strpění pobytu“) udělí policie na žádost cizinci, který předloží doklad o podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany a návrhu na přiznání odkladného účinku nebo kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany a návrhu na přiznání odkladného účinku; to neplatí, pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu5).

(2) Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu stanoví policie na dobu nezbytně nutnou, nejdéle na dobu 1 roku. Na žádost cizince, není-li řízení o žalobě nebo kasační stížnosti ukončeno, může být doba platnosti víza za účelem strpění pobytu prodloužena, a to i opakovaně.

(3) Platnost víza za účelem strpění pobytu zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě nebo kasační stížnosti, nepřiznáním odkladného účinku této žalobě nebo kasační stížnosti nebo zrušením usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě nebo kasační stížnosti; policie vyznačí zánik platnosti víza za účelem strpění pobytu uděleného cizinci a udělí mu výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce.

(4) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem,

b) doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza,

c) 3 fotografie; fotografie nepředkládá při podání žádosti o prodloužení doby platnosti, nedošlo-li k podstatné změně jeho podoby.

(5) O udělení víza za účelem strpění pobytu, prodloužení doby jeho platnosti nebo o vyznačení zániku jeho platnosti a udělení výjezdního příkazu policie neprodleně informuje ministerstvo.

(6) Právní postavení cizince pobývajícího na území na základě víza za účelem strpění pobytu se řídí zvláštním právním předpisem5), nestanoví-li tento zákon jinak.“.

ČÁST PÁTÁ

Čl. VII

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:

„c) cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany3).

3) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 3 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „a o cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky3),“ nahrazují slovy „a o cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany3),“.

3. V § 3 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Ministerstvo je pro zpracování údajů vedených o cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany3), původcem těchto údajů.“.

4. V § 7 písm. e) se slova „a průkazu povolení k pobytu azylanta na území České republiky2),3)“ zrušují.

5. V § 7 písm. e) bodě 4 se slova „nebo azylant“ zrušují.

6. V § 14 písm. c) se slova „a dále cizincům, kterým byl udělen azyl na území České republiky3)“ zrušují.

7. V § 14 písmeno d) včetně poznámek pod čarou č. 14b až 14d zní:

„d) ministerstvo, které přiděluje rodná čísla

1. obyvatelům, kteří nejsou uvedeni v písmenech a) až c),

2. cizincům, kteří o přidělení rodného čísla požádají pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů14b),

3. fyzickým osobám, pro které o přidělení rodného čísla požádá Česká správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14c),

4. cizincům, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany3),

5. pro potřeby policie, celní správy a zpravodajských služeb podle zvláštních právních předpisů14d).

14b) Například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

14c) § 11a odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb.

14d) Například zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.

8. V § 15 písmeno f) zní:

„f) průkaz povolení k pobytu azylanta nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany.“.

9. V § 16 písmeno d) zní:

„d) cizinci, kterému byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany3),“.

ČÁST SEDMÁ

Čl. IX

V § 5 odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 428/2005 Sb., se za slovo „azyl“ vkládají slova „nebo doplňková ochrana“.

ČÁST OSMÁ

Čl. X

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb. a zákona č. 381/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 2 písm. c) a § 21 odst. 2 písm. b) se slovo „azylu“ nahrazuje slovy „mezinárodní ochrany“.

2. V § 35 odst. 2 písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 34a zní:

„j) pomáhá pátrat po rodinných příslušnících dítěte, které podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu a na území České republiky se nachází bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě svého posledního bydliště34a).

34a) Článek 19 odst. 3 směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.“.

ČÁST DEVÁTÁ

Čl. XI

V § 16 odst. 2 písm. b), § 31 odst. 2, § 35 odst. 5, § 56 odst. 2 a § 104a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 350/2005 Sb., se slovo „azylu“ nahrazuje slovy „mezinárodní ochrany“.

ČÁST DESÁTÁ

Čl. XII

V § 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 21a zní:

„(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany21a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením.

21a) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Čl. XIII

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 16 odst. 4 písm. c) se za slovo „azylanta“ vkládají slova „, osoby požívající doplňkové ochrany“ a slova „udělení azylu“ se nahrazují slovy „udělení mezinárodní ochrany“.

2. V § 36 odst. 2 se za slovo „azylanty“ vkládají slova „, osoby požívající doplňkové ochrany“ a slova „udělení azylu“ se nahrazují slovy „udělení mezinárodní ochrany“.

3. V § 108 odst. 5 větě druhé se slova „v odstavci 3“ nahrazují slovy „v odstavci 3 nebo 4“.

4. V § 108 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 26a zní:

„(9) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany26a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavcích 1 až 3 a ověření pravosti podle odstavce 4 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením. V případě pochybností o dosaženém vzdělání nařídí krajský úřad žadateli nostrifikační zkoušku.

26a) Zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Čl. XIV

V § 16 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „udělení azylu“ nahrazují slovy „udělení mezinárodní ochrany“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Čl. XV

V § 7 odst. 1 písm. p) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 350/2005 Sb., se slova „udělení azylu“ nahrazují slovy „udělení mezinárodní ochrany“.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Čl. XVI

V § 8 písm. c) zákona č. 629/2004 Sb., o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie, se za slovo „azyl“ vkládají slova „nebo doplňková ochrana“.

ČÁST PATNÁCTÁ

Čl. XVII

V § 18 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), písmena c) a d) včetně poznámky pod čarou č. 12 znějí:

„c) průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany12), jde-li o osobu, která podala žádost o udělení mezinárodní ochrany,

d) průkaz povolení k pobytu azylanta12), jde-li o osobu, které byl udělen azyl, nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany12), jde-li o osobu požívající doplňkové ochrany,

12) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Čl. XVIII

V § 5 odst. 1 písm. b), § 52 odst. 1 písm. b) a § 52 odst. 3 písm. b) bodě 20 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, se za slovo „azyl“ vkládají slova „nebo doplňková ochrana“.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Čl. XX

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 350b odst. 4 se slovo „azylu“ nahrazuje slovy „mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu4)“.

Poznámka pod čarou č. 4 zní:

„4) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 350b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Byla-li odsouzenému k trestu vyhoštění udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu4), předseda senátu odloží výkon trestu vyhoštění na dobu jejího udělení. O odložení výkonu trestu vyhoštění z tohoto důvodu předseda senátu vyrozumí orgán příslušný k udělení doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu4) a zároveň jej požádá, aby mu neprodleně oznámil skutečnost, že doplňková ochrana odsouzenému zanikla nebo mu byla odňata.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Čl. XXI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2006, s výjimkou ustanovení čl. V bodu 34, pokud jde o § 115 odst. 3 písm. b), které nabývá účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice, a čl. XVIII, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.