165/2024 Sb. · 19 paragrafů
Účastníky v soudní fázi řízení jsou dítě mladší patnácti let, kterému se navrhuje uložit opatření, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, státní zastupitelství a orgán sociálně-právní ochrany dětí, jakož i další osoby, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno.
(1) V soudní fázi řízení nemusí být dítě mladší patnácti let vyslechnuto, bylo-li jeho jednání, v němž je spatřován čin jinak trestný, spolehlivě prokázáno jiným způsobem; to neplatí, pokud dítě o výslech výslovně požádá. Jeho názor ve věci musí být vždy zjištěn.
(2) Nerozhodne-li soud pro mládež jinak, konají se jednání v soudní fázi řízení s vyloučením veřejnosti; ustanovení § 52 až 54 se použijí obdobně.
(3) Upustit od uložení opatření podle § 92a odst. 1 může soud pro mládež i bez jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a dítě mladší patnácti let a státní zastupitelství s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, popřípadě se práva účasti na projednání věci vzdali.
(4) V případech povinného právního zastoupení dítěte mladšího patnácti let nelze jednání konat bez účasti právního zástupce dítěte.“.
24. Za § 92 se vkládá nový § 92a, který včetně nadpisu zní:
(1) Soud pro mládež může rozhodnout o upuštění od uložení opatření, pokud
a) k dosažení účelu tohoto zákona postačuje dosavadní projednání činu dítěte mladšího patnácti let v řízení podle této hlavy, nebo
b) shledá, že je dán některý z důvodů uvedených v § 89j odst. 1.
(2) Soud pro mládež vyrozumí o upuštění od uložení opatření podle odstavce 1 pěstouna dítěte mladšího patnácti let, jinou osobu, které bylo dítě svěřeno do péče, a Probační a mediační službu, pokud byla ve věci činná.“.
25. V § 93 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „mládež“ vkládá slovo „rozsudkem“.
26. V § 93 odstavec 2 zní:
„(2) Ochrannou výchovu může soud pro mládež uložit dítěti mladšímu patnácti let, odůvodňuje-li to povaha spáchaného činu jinak trestného, je-li to nezbytně nutné k zajištění jeho řádné výchovy a nepostačuje-li uložení mírnějšího opatření. Soud pro mládež zpravidla uloží ochrannou výchovu dítěti mladšímu patnácti let, které spáchalo čin, za nějž trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu, a které v době spáchání činu dovršilo dvanáctý rok svého věku.“.
27. V § 93 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 3 až 10.
28. V § 93 odst. 3 úvodní části ustanovení se text „(§ 58)“ zrušuje.
29. V § 93 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; na vyšetření duševního stavu se § 58 použije obdobně“.
30. V § 93 odst. 7 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; přitom přihlíží i k výchovným prostředkům a výchovným opatřením, které byly vůči dítěti mladšímu patnácti let použity nebo mu byly uloženy osobami, institucemi nebo orgány uvedenými v § 89j odst. 1 písm. b) v souvislosti se spáchaným činem jinak trestným“.
31. V § 93 odstavec 9 zní:
„(9) Soud pro mládež o uložení opatření vyrozumí pěstouna dítěte mladšího patnácti let nebo jinou osobu, které bylo dítě svěřeno do péče.“.
32. V § 93 se odstavec 10 zrušuje.
33. Za § 93 se vkládá nový § 93a, který včetně nadpisu zní:
(1) Soud pro mládež může po právní moci rozhodnutí o uložení opatření na návrh dítěte mladšího patnácti let, jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka, státního zastupitelství, orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo probačního úředníka, pokud vykonává dohled nebo kontrolu uloženého opatření, anebo i bez takového návrhu rozhodnout o změně nebo zrušení opatření uloženého podle § 93 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e) anebo o nahrazení uloženého opatření jiným opatřením uvedeným v § 93 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e), jestliže vyjde najevo, že
a) plnění uloženého opatření je pro dítě mladší patnácti let nemožné nebo je nelze na něm spravedlivě požadovat, nebo
b) uložené opatření neplní svůj účel.
(2) Soud pro mládež může na návrh osob uvedených v odstavci 1 nebo i bez takového návrhu rozhodnout o zrušení opatření uvedeného v odstavci 1 též tehdy, jestliže dítě mladší patnácti let vede řádný život, plněním svých povinností prokázalo polepšení a lze očekávat, že povede řádný život i bez tohoto opatření; dohled probačního úředníka lze zrušit, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat chování dítěte mladšího patnácti let. O zrušení opatření podle věty první může soud pro mládež rozhodnout nejdříve po uplynutí 6 měsíců jeho trvání.
(3) Návrh podle odstavce 2 na zrušení dohledu nebo opatření, jehož kontrolu vykonává Probační a mediační služba, může dítě mladší patnácti let, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník podat, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko probačního úředníka, jinak soud pro mládež o takovém návrhu nerozhoduje a vrátí jej navrhovateli s poučením o nutnosti připojit k němu uvedené stanovisko.
(4) Byl-li návrh podle odstavce 2 zamítnut, může být další návrh podán až po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, podává-li tento další návrh státní zastupitelství, orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo probační úředník, který vykonává dohled nebo kontrolu uloženého opatření.
(5) Soud pro mládež může bez jednání
a) odmítnout návrh podle odstavce 2 z důvodu, že dosud neuplynula lhůta uvedená v odstavci 2 nebo 4, nebo
b) zrušit se souhlasem státního zastupitelství uložené opatření.
(6) V řízení o změně nebo zrušení uloženého opatření anebo o nahrazení uloženého opatření jiným opatřením soud pro mládež rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení.
(7) Soud pro mládež o změně nebo zrušení uloženého opatření vyrozumí pěstouna dítěte mladšího patnácti let nebo jinou osobu, které bylo dítě svěřeno do péče.“.
34. V § 94 odst. 1 se slova „než patnáct“ nahrazují slovem „patnácti“.
35. § 95 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 36 zrušuje.
36. V § 95a odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Spolu s nařízením výkonu ochranného léčení zašle soud pro mládež i opis rozhodnutí, kterým bylo ochranné léčení uloženo, a znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce nebo opis lékařské zprávy o zdravotním stavu dítěte mladšího patnácti let, pokud byly v průběhu řízení opatřeny. Je-li dítě mladší patnácti let, kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení, při pobytu na svobodě nebezpečné pro své okolí, zařídí soud pro mládež bezodkladně jeho dodání do zdravotnického zařízení; jinak je vyzve prostřednictvím jeho zákonného zástupce, opatrovníka, pěstouna nebo jiné osoby, které bylo dítě svěřeno do péče, k nástupu do výkonu ochranného léčení v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanoví.“.
37. V § 95a odst. 3 a v § 95a odst. 4 větě druhé se slova „státního zástupce“ nahrazují slovy „státního zastupitelství“.
38. § 96 se včetně nadpisu zrušuje.
Čl. II
1. Důkazy získané úkony provedenými přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve fázi řízení odpovídající objasňovací fázi řízení podle § 89 písm. a) zákona č. 218/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou použitelné v řízení před soudem, i když dítě mladší patnácti let při jejich provádění nebylo zastoupeno právním zástupcem.
2. Opatrovník ustanovený dítěti mladšímu patnácti let ve fázi řízení odpovídající soudní fázi řízení podle § 89 písm. c) zákona č. 218/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za právního zástupce podle části první hlavy III dílu 2 zákona č. 218/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Čl. III
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 326/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 29/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 151 odstavec 2 zní:
„(2) Obhájce, který byl obviněnému ustanoven, má vůči státu nárok na odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas podle právního předpisu upravujícího odměny a náhrady advokátů za poskytování právních služeb. Nárok je třeba uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká. Je-li obhájce plátcem daně z přidané hodnoty, jeho nárok se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je povinen z odměny za zastupování, z náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas odvést podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. Ustanovení věty třetí se použije i v případě, kdy obhájce je společníkem právnické osoby zřízené podle zákona upravujícího výkon advokacie a plátcem daně je tato právnická osoba, a v případě, kdy je právním zástupcem advokát, který je zaměstnancem jiného advokáta nebo právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zákona upravujícího výkon advokacie, a plátcem daně je tento zaměstnavatel advokáta.“.
Poznámky pod čarou č. 2, 3 a 3a se zrušují.
2. V § 151 odst. 3 větě první a v § 151 odst. 6 se slova „a náhradě hotových výdajů“ nahrazují slovy „ , náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas“.
3. V § 151 odst. 3 větě třetí a v § 151 odst. 5 se slova „a náhradu hotových výdajů“ nahrazují slovy „ , náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas“.
4. V § 152 odst. 1 písm. b) se slova „odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem“ nahrazují slovy „náklady, které stát vynaložil na úhradu odměny, náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas ustanovenému obhájci“.
5. V § 153 odst. 1 větě druhé se slova „odměnu a hotové výdaje“ nahrazují slovy „náklady vynaložené na odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas“.
6. V § 155 odst. 1 se slova „odměny a hotových výdajů uhrazených ustanovenému obhájci státem“ nahrazují slovy „nákladů vynaložených státem na úhradu odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas ustanovenému obhájci“.
ČÁST TŘETÍ
Čl. IV
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 130/2022 Sb., se mění takto:
1. V § 51 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) poskytuje právnímu zástupci dítěte činnému v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29) údaje potřebné pro takové řízení.“.
2. V § 51 odst. 5 písm. a) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní:
„3. orgánům činným v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29) údaje potřebné pro takové řízení,“.
Dosavadní body 3 až 9 se označují jako body 4 až 10.
3. V § 51 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a pro řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29)“.
ČÁST ČTVRTÁ
Čl. V
Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:
1. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:
(1) V řízení ve věcech dítěte mladšího patnácti let podle části první hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže Probační a mediační služba vytváří ve vhodných případech předpoklady k tomu, aby věc mohla být skončena před státním zastupitelstvím nebo v soudní fázi řízení mohlo být upuštěno od uložení opatření anebo aby bylo uloženo a vykonáno vhodné opatření. Za tím účelem poskytuje dítěti, které v době spáchání činu jinak trestného nedovršilo patnáctý rok věku (dále jen „dítě mladší patnácti let“) odborné vedení a pomoc a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém žije a pracuje. Při výkonu uloženého opatření také sleduje a kontroluje chování dítěte mladšího patnácti let v případech, kdy je k tomu oprávněna, s cílem, aby v budoucnu vedlo řádný život.
(2) Probační a mediační služba věnuje dětem mladším patnácti let zvláštní péči, přispívá k ochraně práv osob poškozených činem jinak trestným a pomáhá jim a dalším osobám dotčeným činem při odstraňování následků činu jinak trestného, a přispívá ke koordinaci sociálních a terapeutických programů práce s dětmi mladšími patnácti let, zejména jde-li o uživatele omamných a psychotropních látek.
(3) V jiné než soudní fázi řízení ve věcech dětí mladších patnácti let vykonává Probační a mediační služba činnost vůči dítěti mladšímu patnácti let pouze na základě pověření orgánu činného v trestním řízení nebo státního zastupitelství. V soudní fázi řízení vykonává Probační a mediační služba úkony probace v případech stanovených zákonem nebo na základě pověření soudu pro mládež, úkony mediace může ve vhodných případech provádět i bez pověření soudu pro mládež.
(4) Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, na činnost Probační a mediační služby v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let se přiměřeně použijí § 2 a 7.“.
2. Na konci textu nadpisu § 4 se doplňují slova „v trestním řízení“.
3. § 15a se zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Čl. VI
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 352/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb., se mění takto:
1. V § 20 odst. 1 písm. g) se slovo „opatrovníkem“ nahrazuje slovy „právním zástupcem“.
2. V § 23 odst. 1 se písmeno i) zrušuje.
Dosavadní písmena j) až n) se označují jako písmena i) až m).
3. V § 24 odst. 2 písm. e) se slova „přenechal postižení mladistvého zařízení, o výsledku přijatých opatření“ nahrazují slovy „požádal zařízení, aby na mladistvého vhodně výchovně působilo, o tom, jaké opatření bylo vůči mladistvému přijato, a o jeho výsledku“.
4. V § 25 větě první se text „n)“ nahrazuje textem „m)“.
ČÁST ŠESTÁ
Čl. VII
V § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, se slova „a náhradě hotových výdajů obhájce a ustanoveného zmocněnce“ nahrazují slovy „ , náhradě hotových výdajů a náhradě za promeškaný čas obhájce nebo ustanoveného zmocněnce anebo právního zástupce dítěte mladšího patnácti let v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let“.
ČÁST SEDMÁ
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.