Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 12a

§ 12a zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů – Vnitřní členění věznice s ostrahou

Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů · 169/1999 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 12a zákona 169/1999 stanovuje, že věznice s ostrahou se dělí na oddělení s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení, do kterých jsou odsouzení umisťováni podle míry vnějšího a vnitřního rizika. (§ 12a zákona č. 169/1999 Sb., zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Vnitřní členění věznice s ostrahou
  • Týká se: odsouzený
  • Judikatura: na § 12a odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 169/1999 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Věznice s ostrahou se podle stupně zabezpečení člení na oddělení

a) s nízkým stupněm zabezpečení,

b) se středním stupněm zabezpečení a

c) s vysokým stupněm zabezpečení.

(2) Do oddělení podle odstavce 1 jsou odsouzení umisťováni podle míry vnějšího a vnitřního rizika.

(3) Vnější riziko vyjadřuje míru nebezpečnosti odsouzeného pro společnost, zejména s ohledem na trestnou činnost, za kterou mu byl uložen trest, délku trestu a formu zavinění a s přihlédnutím k tomu, zda již byl ve výkonu trestu. Vnitřní riziko vyjadřuje míru rizika ohrožení bezpečnosti během výkonu trestu s ohledem na individuální charakteristiku odsouzeného, v níž se zohledňují zejména povaha jeho trestné činnosti, nevykonaná ochranná opatření, průběh předchozích výkonů trestu a hrozba útěku.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Odsouzení nejsou ve věznici s ostrahou umístěni všichni stejně, ale jsou rozděleni do různých oddělení podle toho, jak moc jsou nebezpeční pro společnost (vnější riziko) a jak moc ohrožují bezpečnost ve věznici (vnitřní riziko).
  • Vnější riziko se posuzuje například podle druhu trestné činnosti, délky trestu, formy zavinění a toho, zda už odsouzený dříve ve vězení byl.
  • Vnitřní riziko se hodnotí s ohledem na individuální charakteristiky odsouzeného, jako je povaha jeho trestné činnosti, nevykonaná ochranná opatření, průběh předchozích trestů a hrozba útěku.

Na co si dát pozor

  • Umístění odsouzeného do konkrétního oddělení není náhodné, ale je výsledkem posouzení jeho rizikovosti.
  • Míra rizika se posuzuje komplexně, zohledňuje se mnoho faktorů týkajících se minulosti i chování odsouzeného.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 12a

2
NS
Nejvyšší soud
23. 5. 2018
ÚS
Ústavní soud
19. 4. 2022

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 12a zákona 169/1999 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 12a

Dovolací soud navíc akcentuje, že podle § 12a odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném počínaje dnem 1. 10. 2017, se věznice s ostrahou podle stupně zabezpečení člení na oddělení s nízkým stupněm zabezpečení, se středním stupněm zabezpečení a s vysokým stupněm, přičemž podle přechodného ustanovení zákona č. 58/2017 Sb. (viz část druhá, čl.

8 Tdo 498/2018 · Nejvyšší soud · 23. 5. 2018

Současně bylo zákonem č. 58/2017 Sb. vytvořeno vnitřní členění věznice s ostrahou (§ 12a odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb.) na oddělení s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení; současně bylo v části IV. (Přechodná ustanovení) zákona č. 58/2017 Sb. stanoveno, do kterého stupně zabezpečení mají být zařazeny osoby odsouzené podle předchozího členění věznic.

I.ÚS 700/22 · Ústavní soud · 19. 4. 2022

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.