§ 48 Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů – Propadnutí věci
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů · 169/1999 Sb. · § 48 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 48 zákona č. 169/1999 Sb. stanoví podmínky pro uložení kázeňského trestu propadnutí věci odsouzenému, přičemž specifikuje, jaké věci mohou propadnout a za jakých okolností.
§ 48 Propadnutí věci
(1) Kázeňský trest propadnutí věci lze uložit, jde-li o věc,
a) jíž bylo použito ke spáchání kázeňského přestupku,
b) která byla určena ke spáchání kázeňského přestupku,
c) kterou odsouzený získal kázeňským přestupkem nebo jako odměnu za něj, nebo
d) kterou odsouzený nabyl za věc uvedenou pod písmenem c).
(2) Kázeňský trest propadnutí věci je možno uložit samostatně nebo s jiným kázeňským trestem, patří-li věc pachateli kázeňského přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
(3) Kázeňský trest propadnutí věci nelze uložit, pokud by vzhledem k vyšší hodnotě věci bylo vyslovení jejího propadnutí v nápadném nepoměru k povaze kázeňského přestupku.
Paragraf 48 zákona č. 169/1999 Sb. stanoví podmínky pro uložení kázeňského trestu propadnutí věci odsouzenému, přičemž specifikuje, jaké věci mohou propadnout a za jakých okolností.
Co to znamená v praxi
Odsouzenému může být odebrána věc, kterou použil k porušení kázeňských pravidel, nebo kterou k tomu měl připravenou.
Propadnout může i věc, kterou odsouzený získal díky kázeňskému přestupku nebo jako odměnu za něj, případně věc, kterou za takovou věc nabyl.
Tento trest může být uložen samostatně nebo spolu s jiným kázeňským trestem, pokud je věc majetkem odsouzeného.
Pokud dojde k propadnutí věci, stává se jejím vlastníkem stát.
Na co si dát pozor
Trest propadnutí věci nelze uložit, pokud by hodnota věci byla v nápadném nepoměru k závažnosti spáchaného kázeňského přestupku.