§ 7 nařízení o platových poměrech zaměstnanců státního aparátu – Výši funkčního platu určí jednotlivému zaměstnanci…
Nařízení o platových poměrech zaměstnanců státního aparátu · 17/1954 Sb. · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 7 nařízení 17/1954 stanovuje pravidla pro určení výše funkčního platu zaměstnance státního aparátu, přičemž zohledňuje rozsah a obtížnost funkce, kvalifikaci a výsledky práce, a řeší specifické situace jako nesplnění kvalifikačních předpokladů nebo nástup absolventů. Určení platu: Výši platu konkrétního zaměstnance určuje orgán, který ho do funkce jmenuje, a to v rámci předem stanoveného platového rozpětí. (§ 7 zákona č. 17/1954 Sb., nařízení o platových poměrech zaměstnanců státního aparátu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 17/1954 Sb.
(1) Výši funkčního platu určí jednotlivému zaměstnanci v rámci stanoveného platového rozpětí orgán příslušný k ustanovení zaměstnance s přihlédnutím k rozsahu a obtížnosti vykonávané funkce, k jeho odborné kvalifikaci a k dosavadním výsledkům jeho činnosti. Pokud je podle platných předpisů příslušna k ustanovení zaměstnance vláda, určuje výši jeho funkčního platu příslušný člen vlády. Zaměstnanci, který nesplňuje stanovené kvalifikační předpoklady, se určí funkční plat zpravidla dolní hranicí platového rozpětí a nad tuto hranici jen úměrně k stupni dosaženého vzdělání a praxe s přihlédnutím k pracovním výsledkům.
(2) Funkční platy musí být určeny tak, aby celkový náklad na funkční platy systemisovaný podle § 3 písm. c) nebyl překročen.
(3) Zaměstnanci, který nesplňuje kvalifikační předpoklady pro nedostatek vzdělání, se určí při ustanovení na funkční místo způsob, jak si má doplnit znalosti potřebné pro výkon příslušné funkce, a přiměřená lhůta k tomu.
(4) Absolventům škol, ustanoveným bez předchozí praxe, se funkční plat stanoví v rámci zvláštních sazeb pro to určených (nástupní plat). Výši nástupního platu a délku doby, po kterou nástupní plat přísluší, stanoví nomenklatura funkcí a funkčních platů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Určení platu: Výši platu konkrétního zaměstnance určuje orgán, který ho do funkce jmenuje, a to v rámci předem stanoveného platového rozpětí. Při rozhodování se zohledňuje, jak je daná práce náročná, jakou má zaměstnanec kvalifikaci a jaké měl dosud pracovní výsledky.
- Kvalifikační předpoklady: Pokud zaměstnanec nemá požadované vzdělání nebo praxi, jeho plat se obvykle stanoví na spodní hranici platového rozpětí. Zároveň mu musí být určen způsob a lhůta pro doplnění potřebných znalostí.
- Absolventi: Pro absolventy škol bez předchozí praxe existují zvláštní nástupní platy, jejichž výše a doba trvání jsou určeny v nomenklatuře funkcí a funkčních platů.
- Rozpočtové omezení: Celkové výdaje na funkční platy v rámci daného systému nesmí být překročeny, což znamená, že individuální platy musí být nastaveny tak, aby se vešly do schváleného rozpočtu.
Na co si dát pozor
- Nesplnění kvalifikace: Zaměstnanci, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady, mohou mít plat určený na dolní hranici platového rozpětí a musí si doplnit vzdělání v určené lhůtě.
- Omezení rozpočtem: I když zaměstnanec splňuje všechny požadavky, jeho plat je omezen celkovým rozpočtem na funkční platy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.