Zákon o Celní správě České republiky

(1) Pověřený celní orgán může při výkonu své působnosti vyplývající z mezinárodních smluv používat operativně pátrací prostředky, sledování zásilky, odposlech a záznam telekomunikačního provozu stanovené trestním řádem (dále jen „operativně pátrací prostředky“) při provádění dohledu nad osobami, o kterých existují závažné důvody předpokládat, že porušují nebo porušily právní předpisy druhé smluvní strany.

(2) Prováděním dohledu podle odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti pověřeného celního orgánu vyplývající z právních předpisů upravujících trestní řízení.

(3) Operativně pátrací prostředky mohou být použity pouze, pokud by porušení právních předpisů druhé smluvní strany, v případě, že by k němu došlo na území České republiky, bylo posuzováno podle trestního zákona jako úmyslný trestný čin.

(1) Používáním operativně pátracích prostředků nesmí být sledován jiný účel, než který je uveden v příslušné mezinárodní smlouvě; práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.

(2) Pověřený celní orgán je povinen zabezpečit ochranu operativně pátracích prostředků, jakož i informací získaných při provádění dohledu podle § 63 před vyzrazením, zneužitím, poškozením, odcizením, zničením nebo ztrátou.

(1) Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle jiného právního předpisu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje kontrolní orgán.

(2) Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1.

(3) Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem této funkce, a to i poté, kdy přestali být jeho členy; tím nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných informací.

(1) Orgány celní správy mají přístup k informacím z informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie (dále jen „Schengenský informační systém“), a mohou v těchto informacích vyhledávat, a to pouze pro potřeby

a) výkonu působnosti pověřeného celního orgánu,

b) celního dohledu a celní kontroly,

c) pátrání po zboží protiprávně dovezeném, vyvezeném nebo odňatém celnímu dohledu,

d) trestního řízení,

e) koordinace činností uvedených v písmenech a) až d).

(2) Informace určené k zařazení do Schengenského informačního systému předávají orgány celní správy Policejnímu prezidiu České republiky podle ustanovení jiného právního předpisu.

(1) Donucovacím orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí policejní, celní nebo jiný orgán členského státu, který může předcházet trestné činnosti, odhalovat a vyšetřovat trestné činy a přijímat proti nim opatření. Pro účely výměny informací s členskými státy v rámci policejní spolupráce se za donucovací orgán považuje též Europol a Eurojust.

(2) Celní vyhledávací činností se pro účely tohoto zákona rozumí činnost donucovacího orgánu, předcházející přípravnému řízení nebo v jeho rámci, při níž je donucovací orgán oprávněn shromažďovat, zpracovávat a analyzovat informace o trestných činech nebo trestné činnosti za účelem zjištění, zda byly nebo mohou být v budoucnu spáchány konkrétní trestné činy.

(3) Operativní informací se pro účely tohoto zákona rozumí informace využitelná v rámci celní vyhledávací činnosti.

(1) Pověřený celní orgán může na žádost donucovacího orgánu poskytnout v rámci jeho celní vyhledávací činnosti operativní informace pro splnění konkrétního úkolu.

(2) Operativní informace získané od jiného členského státu nebo od třetí země mohou být dále poskytovány pouze se souhlasem státu, který je poskytl.

(3) Pověřený celní orgán může nezbytné operativní informace v rozsahu své působnosti od donucovacího orgánu dožadovat, pokud existuje důvodný předpoklad, že takové informace jsou tomuto orgánu dostupné.

(4) Pověřený celní orgán zasílá Policejnímu prezidiu České republiky a jednotnému kontaktnímu místu členského státu nebo jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/97715), kopii žádosti nebo zpřístupněné nebo předané informace podle této směrnice, pokud

a) podá žádost samostatně, nebo

b) zpřístupní nebo předá informace, včetně informace zpřístupněné nebo předané podle § 70.

(5) Odstavec 4 se nepoužije, pokud by to ohrozilo bezpečnost fyzické osoby, vyšetřování, jehož průběh je vysoce citlivý na možný únik informací, nebo řešení případů terorismu, které nejsou mimořádnou událostí nebo krizovou situací.

(6) Pověřený celní orgán při samostatné výměně informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 využívá aplikaci sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu, ledaže

a) do výměny informací jsou nebo patrně budou zapojeny třetí země nebo mezinárodní organizace, které tuto aplikaci nevyužívají,

b) se kvůli nutnosti naléhavé komunikace po dobu danou operačními potřebami využívá jiný způsob komunikace, nebo

c) to kvůli technickým nebo operačním překážkám není možné.

(7) Při samostatné výměně informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 pověřený celní orgán zašle, pokud je to nezbytné, jejich kopii Evropskému policejnímu úřadu; při zasílání kopie pověřený celní orgán postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/79416). V kopii mohou být informace získané od jiného státu obsaženy jen se souhlasem tohoto státu.

(8) Pověřený celní orgán poskytuje Policejnímu prezidiu České republiky součinnost při plnění úkolů jednotného kontaktního místa České republiky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977.

Při podávání samostatné žádosti o operativní informace podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 jednotnému kontaktnímu místu členského státu nebo jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení této směrnice, pověřený celní orgán zajistí, aby

a) byly požadovány takové operativní informace, o kterých lze důvodně předpokládat, že budou v dotčeném státě dostupné,

b) jako naléhavá byla označena pouze žádost o operativní informace, o kterých lze důvodně předpokládat, že

1. jsou nezbytné k zabránění bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,

2. jsou nezbytné k prevenci bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osoby,

3. jsou potřebné pro rozhodování o omezení osobní svobody, nebo

4. jejich urychlené zpřístupnění nebo předání je důležité pro předcházení trestné činnosti nebo pro celní vyhledávací činnost,

c) žádost obsahovala alespoň

1. okolnostem přiměřeně podrobné vymezení požadovaných informací,

2. účel žádosti, včetně popisu skutkových okolností a označení odpovídajícího trestného činu,

3. odůvodněný předpoklad dostupnosti požadovaných informací v dožádaném členském státě nebo jiném státě, který uplatňuje právní předpisy k provedení této směrnice,

4. popis omezení použití informací obsažených v žádosti pro jiné účely,

5. objasnění souvislostí mezi účelem žádosti a subjekty, kterých se informace týkají, a

6. důvody naléhavosti v případě, že je žádost označena jako naléhavá,

d) žádost byla podána v anglickém jazyce nebo v jiném jazyce určeném státem jednotného kontaktního místa a

e) kopie žádosti byla zaslána Policejnímu prezidiu České republiky, s výjimkou postupu podle § 68 odst. 5.

(1) Pověřený celní orgán může poskytnout donucovacímu orgánu i bez žádosti podstatné a nezbytné operativní informace, o kterých lze důvodně předpokládat, že mohou být využity při předcházení trestné činnosti, odhalování nebo vyšetřování trestných jednání nebo při přijímání opatření proti nim.

(2) Pověřený celní orgán poskytne donucovacímu orgánu operativní informace, o kterých lze důvodně předpokládat, že mohou být využity pro předcházení, odhalování nebo vyšetřování trestných činů uvedených v čl. 2 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977. To se nepoužije v případech uvedených v § 72 odst. 1. Při poskytování operativních informací pověřený celní orgán zajistí dodržení jazykového režimu podle § 69 písm. d).

(1) Přijaté operativní informace může pověřený celní orgán použít výlučně pro provádění celní vyhledávací činnosti nebo k zabránění bezprostředního a vážného ohrožení veřejné bezpečnosti. Pro jiné účely je nutný předchozí souhlas předávajícího členského státu.

(2) Souhlas k použití poskytnutých operativních informací pro jiné účely než podle odstavce 1 věty první může pověřený celní orgán vydat na žádost donucovacího orgánu, kterému tyto informace poskytl; souhlas může být udělen již v okamžiku předání operativních informací.

(3) Pokud tak stanoví jiný právní předpis, lze donucovacímu orgánu stanovit při poskytnutí operativních informací podmínky pro jejich použití nebo pro oznámení výsledků celní vyhledávací činnosti, v jejímž rámci k výměně těchto informací došlo.

(4) Ve zvláštních případech, kdy podmínky stanovené podle odstavce 3 nebo obdobné podmínky stanovené pověřenému celnímu orgánu předávajícím členským státem nejsou podle právního předpisu členského státu, v němž jsou tyto informace použity, závazné pro orgán příslušný k dohledu nad donucovacím orgánem, pověřený celní orgán

a) provede z vlastního podnětu nebo na žádost donucovacího orgánu konzultace týkající se použití poskytnutých nebo přijatých operativních informací,

b) může požádat donucovací orgán o sdělení, jakým způsobem byly předané operativní informace, které jsou předmětem konzultací podle písmene a), použity nebo dále zpracovány.

(5) Operativní informace přijaté pověřeným celním orgánem nelze zveřejnit, pokud o to donucovací orgán požádá nebo tak stanoví jiný právní předpis.

(1) Pověřený celní orgán donucovacímu orgánu operativní informace neposkytne, pokud lze důvodně předpokládat, že by jejich poskytnutí

a) ohrozilo podstatné národní bezpečnostní zájmy České republiky,

b) ohrozilo úspěch probíhající celní vyhledávací činnosti, vyšetřování trestných činů, bezpečnost osob nebo právem chráněné důležité zájmy právnické osoby, nebo

c) bylo jednoznačně nepřiměřené nebo nepodstatné z hlediska účelu, pro který byla žádost podána.

(2) Poskytnutí operativních informací donucovacímu orgánu může pověřený celní orgán odmítnout, pokud se žádost týká trestného činu, za který může být podle českého právního řádu udělen trest odnětí svobody, jehož horní hranice trestní sazby nepřesahuje 1 rok.

(3) Podléhá-li poskytnutí operativních informací souhlasu nebo povolení státního zástupce nebo soudce, pověřený celní orgán operativní informace donucovacímu orgánu poskytne bez zbytečného odkladu po udělení tohoto souhlasu nebo povolení; o tom, že poskytnutí informací podléhá souhlasu nebo povolení a o získávání takového souhlasu nebo povolení pověřený celní orgán informuje donucovací orgán.

Pověřený celní orgán může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 60 odst. 1

a) bezpečnostnímu sboru nebo donucovacímu orgánu členského státu, jakož i přidruženého státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení právního předpisu Evropské unie upravujícího zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení11),

b) Europolu,

c) Eurojustu, nebo

d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci13).

(1) Pověřený celní orgán v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci zpracovává při výkonu své působnosti osobní údaje zpřístupněné nebo předávané

a) členským státem anebo přidruženým státem nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu anebo přidruženého státu, nebo

b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo do evropského informačního systému,

v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.

(2) Pověřený celní orgán při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci.

(3) Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského státu, přidruženého státu nebo evropského orgánu, pověřený celní orgán stanoví tomuto členskému státu, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

(4) Pověřený celní orgán může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů členskému státu, přidruženému státu, evropskému orgánu nebo evropskému informačnímu systému stanovit podmínky týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů vyplývající z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.

(5) Pověřený celní orgán může

a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím členského státu, přidruženého státu, evropského orgánu nebo evropského informačního systému předány osobní údaje, které pověřený celní orgán členskému státu, přidruženému státu, evropskému orgánu nebo do evropského informačního systému předal nebo zpřístupnil, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně,

b) požadovat od členského státu, přidruženého státu nebo evropského orgánu informace o zpracovávání předaných osobních údajů.

Ustanovení § 68 až 72 se přiměřeně použijí při výměně operativních informací s jinými než členskými státy a mezinárodními organizacemi v rámci policejní spolupráce na základě mezinárodní smlouvy nebo jiného mezinárodního ujednání, nestanoví-li toto ujednání jinak.

(1) Pověřený celní orgán může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení právního předpisu Evropské unie upravujícího zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činů, výkonu trestů nebo při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Pověřený celní orgán může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést předání nebo zpřístupnění osobních údajů státu nebo mezinárodní organizaci uvedeným v odstavci 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Pověřený celní orgán informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích předání nebo zpřístupnění a uchovává informace o čase, příjemci a důvodech předání nebo zpřístupnění, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

(4) Není-li splněna podmínka podle odstavce 3 věty první, může pověřený celní orgán předat nebo zpřístupnit osobní údaje, pokud je to nezbytné

a) pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

b) k předání podle § 61 odst. 1 písm. c),

c) k předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a vnitřního pořádku v zahraničí,

d) pro plnění konkrétního úkolu za účely uvedenými v § 60 odst. 1, nebo

e) pro ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 60 odst. 1.

(5) Pověřený celní orgán osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nepředá nebo nezpřístupní, popřípadě předá nebo zpřístupní pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich předání nebo zpřístupnění.

(6) Pověřený celní orgán může dále s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání nebo zpřístupnění a úrovni ochrany osobních údajů

a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím státu nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 předány nebo zpřístupněny osobní údaje, které pověřený celní orgán tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předal nebo zpřístupnil, bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace podle odstavce 1; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo

b) požadovat od státu nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů.

(1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu pověřeného celního orgánu za účely uvedenými v § 60 odst. 1, může pověřený celní orgán předat nebo zpřístupnit osobní údaje jakékoliv osobě nebo orgánu do třetího státu, pokud

a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a

b) předání nebo zpřístupnění zahraničnímu bezpečnostnímu sboru by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.

(2) Pověřený celní orgán o předání nebo zpřístupnění podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný zahraniční bezpečnostní sbor, ledaže by to vedlo ke ztížení nebo zmaření dosažení účelu předání nebo zpřístupnění údajů.

(3) Pověřený celní orgán informuje osobu nebo orgán třetího státu, kterému byly osobní údaje předány nebo zpřístupněny, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.

(4) Pověřený celní orgán o předání nebo zpřístupnění podle odstavce 1 informuje Úřad pro ochranu osobních údajů. O postupu podle odstavců 1 až 3 pověřený celní orgán pořídí úřední záznam.

(1) Orgány celní správy mají přístup k informacím v celním informačním systému, který je zřízen příslušným předpisem Evropské unie14).

(2) Generální ředitelství cel odpovídá za řádné fungování celního informačního systému v České republice a přijímá opatření nezbytná pro zajištění dodržování příslušných právních předpisů při jeho využití, včetně zpracovávání osobních údajů, a pro zachování jeho bezpečnosti.

(1) Zrušují se celní ředitelství a celní úřady zřízené podle dosavadních právních předpisů.

(2) Generální ředitelství cel, zřízené podle dosavadních právních předpisů, se považuje za Generální ředitelství cel zřízené podle tohoto zákona. Dosavadní generální ředitel Generálního ředitelství cel se považuje za generálního ředitele jmenovaného podle tohoto zákona.

(3) Řízení a jiné postupy v prvním stupni, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly Generálním ředitelstvím cel zřízeným podle dosavadních právních předpisů ukončeny a u nichž podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu přechází příslušnost na celní úřady, dokončí Generální ředitelství cel zřízené podle tohoto zákona.

(4) Řízení a jiné postupy, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly ministerstvem ukončeny, dokončí ministerstvo i v případech, kdy působnost ministerstva přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány celní správy.

(1) Spisy Generálního ředitelství cel, celních ředitelství a celních úřadů příslušných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona převezmou orgány celní správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Jsou-li v rozhodnutích nebo osvědčeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny Generální ředitelství cel, celní ředitelství nebo celní úřady, rozumí se jimi orgány celní správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Jsou-li v rozhodnutích o delegaci vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny celní úřady zřízené podle dosavadních právních předpisů, rozumí se jimi celní úřady zřízené podle tohoto zákona, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v rozhodnutích uvedených celních úřadů zřízených podle dosavadních právních předpisů.

(4) Je-li v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeno Generální ředitelství cel, rozumí se jím Generální ředitelství cel zřízené podle tohoto zákona.

(5) Jsou-li v pověřeních vydaných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny celní úřady zřízené podle dosavadních právních předpisů, rozumí se jimi celní úřady zřízené podle tohoto zákona, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v pověření uvedených celních úřadů zřízených podle dosavadních právních předpisů.

(6) Jsou-li v plných mocech nebo pověřeních uplatněných u Generálního ředitelství cel, celních ředitelství nebo celních úřadů zřízených podle dosavadních právních předpisů uvedeny Generální ředitelství cel, celní ředitelství nebo celní úřady zřízené podle dosavadních právních předpisů, rozumí se jimi orgány celní správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Fyzické a právnické osoby jsou povinny uvést označení používané při své činnosti do souladu s ustanovením § 13 tohoto zákona do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zrušuje se:

1. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.

2. Část sedmá zákona č. 635/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správních poplatcích.

3. Část desátá zákona č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

4. Část druhá zákona č. 80/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

5. Část patnáctá zákona č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

6. Část třetí zákona č. 575/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

7. Část devátá zákona č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru.

8. Část desátá zákona č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

9. Část první zákona č. 136/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

10. Část sedmá zákona č. 218/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

11. Část sto čtyřicátá devátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.

12. Zákon č. 288/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

13. Část druhá zákona č. 104/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.

14. Část třetí zákona č. 150/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

15. Vyhláška č. 179/2011 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích Celní správy České republiky, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel Celní správy České republiky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.

1) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství.

2) Nařízení Rady (ES) č. 2073/2004 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní.

3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91.

4) Nařízení (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění Nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují Nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999.

6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.

7) Čl. 16 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008.

9) Čl. 16 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1005/2008.

Čl. 10 nařízení Komise (ES) č. 1010/2009 ze dne 22. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, v platném znění.

11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.

12) Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.

13) Například rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.

14) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1026 ze dne 21. června 2019 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu informací a uchovávání těchto informací v souladu s celním kodexem Unie.

14) Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.

Rozhodnutí Rady č. 2009/917/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o používání informačních technologií pro celní účely.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/868 ze dne 13. března 2024, kterým se mění rozhodnutí Rady 2009/917/SVV, pokud jde o jeho uvedení do souladu s pravidly Unie o ochraně osobních údajů.

15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 ze dne 10. května 2023 o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2006/960/SVV.

16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV, v platném znění.