172/1960 Sb. · 15 paragrafů
Okresní národní výbor po projednání s okresní plemenářskou správou může určit, která jednotná zemědělská družstva nebo státní statky a od které doby mohou (kromě inseminace vlastních plemenic) provádět svými inseminačními techniky také inseminaci plemenic členů jednotných zemědělských družstev a jednotlivě hospodařících rolníků.
(1) Plán zařazování plemenic do inseminace sestavuje okresní plemenářská správa; schvaluje jej okresní národní výbor. V obci, v níž se podle tohoto plánu má zavést inseminace, pořídí okresní plemenářská správa dvojmo soupis všech plemenic; jedno vyhotovení soupisu zašle okresnímu veterinárnímu zařízení. Na podkladě tohoto soupisu provede veterinární lékař zdravotní průzkum plemenic, zejména se zřetelem k onemocnění jejich pohlavních orgánů. Výsledek zdravotního průzkumu oznámí veterinární lékař neprodleně okresní plemenářské správě zároveň s vyjádřením, zda v obci jsou veterinárně zdravotní podmínky pro zavedení inseminace. Podle vyjádření veterinárního lékaře navrhne okresní plemenářská správa okresnímu národnímu výboru zavést v obci inseminaci. Okresní národní výbor rozhodne o návrhu po projednání s místním národním výborem. Bylo-li rozhodnuto, že se inseminace v obci zavede, zařadí okresní plemenářská správa všechny plemenice skotu do inseminace; s prováděním inseminace lze započít zpravidla počátkem nejbližšího čtvrtletí po rozhodnutí o zavedení inseminace.
(2) V obci, v níž byla zavedena inseminace, nesmí se provádět přirozená plemenitba skotu. Výjimky může v odůvodněných případech povolit okresní národní výbor po projednání s okresní plemenářskou správou.
(3) Způsob hlášení říje plemenic skotu určí místní národní výbor po projednání s okresní plemenářskou správou a chovateli v obci.
(1) Plemenice skotu lze inseminovat jen spermatem býků, určených připařovacím plánem.
(2) Směs spermatu dvou nebo více plemenných býků lze použít k inseminaci jen se souhlasem okresního národního výboru, veterinárního lékaře, jakož i příslušného zemědělského závodu, a to za podmínek stanovených ve směrnicích (§ 13).
(3) Jalovice je dovoleno inseminovat zpravidla ve stáří 18 až 22 měsíců, dosahují-li v době inseminace nejméně této váhy:
a) u skotu červenostrakatého, slovenského strakatého a plemen příbuznýchtěžšího typu370 kg,lehčího typu350 kg,b) u skotu pinzgavského340 kg.
(4) Není přípustné inseminovat plemenice s příznaky onemocnění pohlavního ústrojí nebo s příznaky poruch celkového zdravotního stavu. Výjimky může povolit veterinární lékař.
(5) Má-li inseminační technik pochybnosti o zdravotním stavu plemenice, neprovede inseminaci a učiní o tom záznam do karty plemenice; zároveň vyzve chovatele, aby dal zvíře vyšetřit veterinárním lékařem. Veterinární lékař zapíše nález o vyšetření plemenice, údaje o opatřeních vyplývajících z nálezu, jakož i dobu, kdy lze plemenici inseminovat, do karty plemenice.
(6) Plemenice z chovu s vyskytující se brucelózou, které zmetaly nebo u nichž došlo k vypuzení mrtvého plodu, popřípadě zadržení lůžka, mohou být inseminovány jen se souhlasem veterinárního lékaře a podle jeho pokynu, popřípadě jen veterinárním lékařem.
(1) Chovatel je povinen:
a) sledovat příznaky říje plemenic;
b) hlásit neprodleně říji způsobem určeným místním národním výborem (§ 5 odst. 3);
c) postarat se, aby inseminační technik byl při výkonu inseminace chráněn před nepohodou, a poskytnout mu dostatečné množství teplé vody, mycí a desinfekční prostředky a možnost osušení;
d) umožnit inseminačnímu techniku bezpečné a nezávadné provedení inseminace a vyšetření březosti a pomáhat mu při těchto úkonech;
e) podávat inseminačnímu techniku informace potřebné k plnění jeho úkolů;
f) předložit na požádání inseminačnímu techniku, veterinárnímu lékaři, pracovníkům organizací plemenářské služby a pracovníkům národních výborů kartu plemenice;
g) odevzdat při zcizení plemenice kartu plemenice - a má-li chovatel vlastní evidenci o inseminaci - opis údajů vedených o plemenici v této evidenci a vyrozumět o tom okresní plemenářskou správu;
h) zapisovat údaje o otelení do karty plemenice, popřípadě do vlastní evidence o inseminaci.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) až e) platí obdobně, provádí-li inseminaci nebo vyšetření březosti veterinární lékař.
(1) Inseminační technici vedou základní evidenci o inseminaci v záznamu o práci v inseminačním obvodu; do tohoto záznamu zapisují denně zejména údaje o provádění inseminace, vyšetřování březosti a jiných inseminačních úkonech, jakož i o otelení plemenic. Údaje ze záznamu o práci v inseminačním obvodu se zapisují do deníku inseminace vedeném inseminačním střediskem okresní plemenářské správy.
(2) Pro každou plemenici skotu zařazenou do inseminace vydá okresní plemenářská správa chovateli kartu plemenice; toto ustanovení neplatí, má-li chovatel vlastní evidenci o inseminaci plemenic skotu. Do karty plemenice zapisují inseminační technici zejména údaje o provedené inseminaci a vyšetření březosti.
(3) Údaje o zabřezlých plemenicích se zapisují do seznamu plemenic zabřezlých po inseminaci, který sestavuje inseminační středisko okresní plemenářské správy. Změny ve stavu krav a jalovic, jakož i údaje o narození telat jsou povinni v tomto seznamu po jeho předložení inseminačním technikem jednou měsíčně zapsat a zároveň potvrdit:
a) u socialistických zemědělských závodů - pracovník tohoto závodu,
b) u ostatních chovatelů - místní národní výbor.
(1) Inseminační technici jsou povinni zjišťovat březost plemenic skotu nejpozději do 90 dní od poslední inseminace a provádět příslušné záznamy.
(2) Okresní plemenářské správy sledují a vyhodnocují ve spolupráci s okresními veterinárními zařízeními výsledky inseminace.
(3) Veterinární lékaři jsou povinni zjišťovat ve spolupráci s inseminačními techniky a zootechniky výsledky inseminace v jednotlivých chovech při pravidelných (měsíčních) preventivních veterinárních prohlídkách, vyšetřovat plemenice, zejména pokud nezabřezávají, činit potřebná opatření a vést o výsledcích prohlídek přesné záznamy.
Inseminaci ostatních hospodářských zvířat lze zavádět v obcích nebo v částech obcí (chovech), kde je to odůvodněno potřebou plemenářské a chovatelské práce a kde jsou splněny ostatní (místní) podmínky pro provádění inseminace.
(1) O zařazení plemenic ostatních hospodářských zvířat do inseminace rozhoduje okresní národní výbor na návrh okresní plemenářské správy a jde-li o inseminaci klisen na návrh státního ústavu pro chov koní; před rozhodnutím projedná zařazení plemenic do inseminace s místním národním výborem.
(2) O inseminaci ostatních hospodářských zvířat platí přiměřeně ustanovení § 5 odst. 1, § 6 odst. 4 a 5, § 7 odst. 1 písm. c) až e) a odst. 2 a § 9 odst. 2 a 3.
Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky.
Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady bližší směrnice o technickém postupu při provádění inseminace; tyto směrnice stanoví také podrobnosti potřebné k provedení ostatních ustanovení této vyhlášky.
Zrušuje se vyhláška ministerstva zemědělství č. 120/1956 Ú. l., o technickém osemeňování plemenic skotu, ovcí a klisen.
Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1961.
Ministr:
Štrougal v. r.