§ 3 zákon o soudních poplatcích – Základ poplatku.
Zákon o soudních poplatcích · 173/1950 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 3 zákona o soudních poplatcích stanovuje, jak se určuje hodnota předmětu řízení, která slouží jako základ pro výpočet soudního poplatku, pokud poplatek není stanoven pevnou sazbou. Navrhovatel (žalobce) musí v návrhu na zahájení řízení (žalobě) uvést hodnotu předmětu řízení, pokud poplatek není pevně stanoven. (§ 3 zákona č. 173/1950 Sb., zákon o soudních poplatcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Základ poplatku.
- Týká se: žalobce, soud
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…se plnění je trojnásobek hodnoty ročního plnění, jde-li o plnění na dobu delší než tři roky, na dobu života nebo neurčitou“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 173/1950 Sb.
(1) Navrhovatel (žalobce) je povinen označit hodnotu předmětu řízení v návrhu na zahájení řízení (v žalobě), není-li poplatek stanoven pevnou sazbou.
(2) Jestliže navrhovatel (žalobce) uvedl hodnotu zřejmě nízkou nebo ji neuvedl vůbec, určí soud hodnotu předmětu řízení podle směrnic, které nařízením vydá ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti.
(3) Hodnotou předmětu řízení o opětujícím se plnění je trojnásobek hodnoty ročního plnění, jde-li o plnění na dobu delší než tři roky, na dobu života nebo neurčitou; odchylky stanoví sazebník.
(4) Snížení hodnoty předmětu řízení nemá na poplatek vliv. Zvýší-li se hodnota předmětu řízení, doplatí se poplatek ve výši rozdílu mezi částkou dříve zaplacenou a částkou připadající z celé hodnoty předmětu řízení po zvýšení.
(5) V opravném řízení je základem poplatku hodnota předmětu tohoto řízení.
(6) Základ procentního poplatku se zaokrouhluje dolů na částku dělitelnou stem; základ nepřevyšující sto Kčs se nezaokrouhluje. Poplatky se zaokrouhlují dolů na celé Kčs.
(7) Ministr financí může ve směrnicích uvedených v odstavci 2 vydat další předpisy o základu poplatků.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Navrhovatel (žalobce) musí v návrhu na zahájení řízení (žalobě) uvést hodnotu předmětu řízení, pokud poplatek není pevně stanoven.
- Pokud navrhovatel uvede zjevně nízkou hodnotu nebo ji neuvede vůbec, určí ji soud podle směrnic vydaných ministrem financí a spravedlnosti.
- U opakovaného plnění se hodnota předmětu řízení počítá jako trojnásobek ročního plnění, pokud jde o plnění na dobu delší než tři roky, na dobu života nebo neurčitou, s možnými odchylkami dle sazebníku.
- Zvýšení hodnoty předmětu řízení má za následek doplatek poplatku, zatímco snížení hodnoty na již zaplacený poplatek nemá vliv.
Na co si dát pozor
- Je důležité správně uvést hodnotu předmětu řízení v návrhu, aby soud nemusel hodnotu určovat sám.
- Při řízení o opakujícím se plnění je nutné správně vypočítat základ poplatku podle stanoveného pravidla (trojnásobek ročního plnění).
- V případě zvýšení hodnoty předmětu řízení je třeba počítat s doplatkem poplatku.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 22d Sazba a výpočet poplatku (Zákon o urychlení využívání některých ob)§ 89d Základ poplatku (Zákon o vodách a o změně některých zákon)§ 9 Základ poplatku (Zákon Slovenskej národnej rady o notársk)§ 9 Základ poplatku (Zákon České národní rady o notářských po)§ 7 Základ poplatku (Zákon o notářských poplatcích)