Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu

Zavazadla se přepravují společně s cestujícím ve vozidle a pod jeho dohledem jako ruční zavazadlo nebo jako spoluzavazadlo, nebo se přepravují odděleně od cestujícího jako cestovní zavazadlo.

(1) Zavazadlem nebo obsahem zavazadla nesmějí být věci, které svými vlastnostmi mohou způsobit poškození vozidla, jakož i újmu na životě a zdraví osob nebo na jejich majetku a věci neskladné, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Věc, která nesmí být zavazadlem nebo obsahem zavazadla, je zejména nabitá zbraň, věc výbušná, jedovatá, radioaktivní, těkavá a žíravá nebo věc, která může způsobit nákazu, nebo věc, kterou nelze umístit ve vozidle na místě určeném k umístění zavazadel, nebo věc o hmotnosti vyšší než 50 kg, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Hořlavé a nebezpečné věci lze přepravovat, pokud tak stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.

(1) Jako ruční zavazadlo má cestující právo vzít s sebou do vozidla bezplatně snadno přenosné věci, které cestující má u sebe a lze je případně umístit ve vozidle na místo pod sedadlem nebo nad sedadlem cestujícího. Zajišťování bezpečné manipulace s tímto zavazadlem a dohled na ně přísluší cestujícímu.

(2) Podrobnosti pro přepravu ručních zavazadel, zejména rozměry, hmotnost, případně druhy přepravovaných věcí a jejich umístění ve vozidle, mohou stanovit smluvní přepravní podmínky.

(1) Jako spoluzavazadlo lze přepravovat věci, které svými rozměry přesahují rozměry ručního zavazadla a vyžadují umístění na zvlášť určeném místě dopravcem ve vozidle v prostoru pro cestující. Zajišťování bezpečné manipulace s tímto zavazadlem a dohled na ně přísluší cestujícímu.

(2) Pro přepravu spoluzavazadel se přepravní smlouva neuzavírá, cestující však za jejich přepravu platí cenu podle tarifu dopravce.

(3) Podrobnosti pro přepravu spoluzavazadel, zejména rozměry, hmotnost a druhy přepravovaných věcí, stanoví smluvní přepravní podmínky.

(1) Cestovním zavazadlem je zavazadlo cestujícího, které se přijímá k přepravě na základě uzavřené samostatné přepravní smlouvy, a to po předložení jízdního dokladu cestujícího platného nejméně do stanice, do níž cestující požaduje cestovní zavazadlo přepravit.

(2) Jako cestovní zavazadlo může cestující podat bez zvláštních opatření k přepravě zavazadlo, jehož hmotnost nesmí převyšovat 15 kg. Zvláštní opatření umožňující přepravovat cestovní zavazadlo o vyšší hmotnosti nebo větším počtu kusů mohou stanovit smluvní přepravní podmínky.

(3) Dopravce na dráze celostátní a na dráze regionální může ve smluvních přepravních podmínkách stanovit, že přijímá k přepravě jako cestovní zavazadlo také živá zvířata nebo osobní automobil.8)

(4) Dopravce zajistí v jízdním řádu zveřejnění stanoveného rozsahu přepravy cestovních zavazadel. Neuskutečňuje-li dopravce přepravu cestovních zavazadel všemi spoji jedoucími podle jízdního řádu, označí v jízdním řádu spoje, kterými se cestovní zavazadla přepravují.

(1) Živá zvířata lze přepravovat za podmínek stanovených pro zavazadla, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpisy9) a není-li tímto přepravním řádem stanoveno jinak. Živá zvířata jako ruční zavazadlo nebo spoluzavazadlo lze přepravovat jen pod dohledem cestujícího, a jsou-li splněny podmínky zajišťující, aby živá zvířata nepoškodila nebo neznečistila cestující nebo vozidlo, neohrozila bezpečnost a zdraví osob a nebyla ostatním cestujícím při přepravě na obtíž. Ze živých zvířat může cestující vzít s sebou do vozidla jen drobná domácí a jiná malá zvířata, jsou-li zcela uzavřena ve snadno přenosných klecích, koších nebo jiných vhodných schránách s nepropustným dnem, není-li touto vyhláškou nebo dopravcem ve smluvních přepravních podmínkách stanoveno jinak.

(2) Pro přepravu schrán se zvířaty ve vozidle, nesplňuje-li schrána podmínky pro přepravu ručního zavazadla, platí ustanovení o přepravě spoluzavazadla.

(3) Beze schrány mohou cestující vzít s sebou do vozidla psa, který má po celou dobu přepravy nasazen bezpečný náhubek, je držen na vodítku nakrátko a nesmí být přepravován na sedadle. Za takto přepravovaného psa se platí přepravné podle tarifu.

(4) Dopravce může ve smluvních přepravních podmínkách přepravu zvířat na některých spojích omezit nebo vyloučit nebo omezit počet psů na vodítku současně přepravovaných ve vozidle a pověřená osoba může přepravu psa beze schrány odmítnout z důvodu obsazenosti vozidla a zajištění bezpečnosti cestujících.

(5) Vodícího psa doprovázejícího nevidomou osobu, asistenčního psa doprovázejícího osobu se zdravotním postižením, jakož i služebního psa10) nelze z přepravy vyloučit ani jeho přepravu odmítnout.

(1) Přepravní smlouva o přepravě cestovního zavazadla je uzavřena přijetím cestovního zavazadla dopravcem k přepravě a vydáním přepravního dokladu o přijetí cestovního zavazadla k přepravě cestujícímu (dále jen „zavazadlový lístek“).

(2) Zavazadlový lístek obsahuje

a) jméno nebo obchodní firmu dopravce, který uzavírá přepravní smlouvu,

b) název stanice nebo tarifní pásmo nebo tarifní zónu podací a název stanice nebo tarifní pásmo nebo tarifní zónu určení,

c) spoj dohodnutý pro přepravu,

d) časový údaj o přijetí k přepravě,

e) výši zaplaceného dovozného a případně cenu za služby s přepravou souvisejícími.

(3) Další náležitosti zavazadlového lístku může stanovit dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.

(4) Uzavření přepravní smlouvy o přepravě cestovního zavazadla se prokazuje zavazadlovým lístkem vydaným dopravcem cestujícímu po zaplacení přepravného. Cestující se při převzetí zavazadlového lístku přesvědčí, zda byl vyhotoven podle jeho údajů.

(1) Cestovní zavazadlo ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze celostátní a dráze regionální se podává k přepravě ve stanici nebo přímo ve vozidle spoje, není-li ve stanici zavazadlová výpravna zřízena nebo je uzavřena. Cestovní zavazadlo v silniční osobní dopravě se podává k přepravě přímo ve vozidle spoje.

(2) Cestovní zavazadlo, vyžaduje-li to jeho povaha, musí být baleno tak, aby jeho obsah byl chráněn před ztrátou nebo poškozením, aby nemohlo způsobit škodu osobám, poškodit vozidla, jiná zařízení, jakož i ostatní cestovní zavazadla nebo jiné předměty. Dopravce může v zavazadlovém lístku poznamenat stav cestovního zavazadla nebo stav jeho obalu. Tento údaj musí být cestujícím potvrzen podpisem; odmítne-li cestující tento údaj potvrdit, je dopravce oprávněn odmítnout přijetí cestovního zavazadla k přepravě.

(3) Cestovní zavazadlo musí být trvanlivě a zřetelně na dobře viditelném místě označeno

a) jménem, příjmením a adresou cestujícího,

b) názvem stanice určení.

(4) Smluvní přepravní podmínky mohou pro výpočet dovozného stanovit jednotkové hmotnosti některých druhů cestovních zavazadel.

(5) Cestující může při podeji cestovního zavazadla uvést cenu zavazadla. Tato cena se považuje za prokázanou cenu cestovního zavazadla pro případ poškození nebo ztráty cestovního zavazadla v době trvání přepravní smlouvy. Údaj o ceně cestovního zavazadla se zapíše do zavazadlového lístku jen tehdy, zaplatí-li cestující za uvedení ceny zavazadla smluvní úhradu stanovenou ve smluvních přepravních podmínkách. Smluvní přepravní podmínky mohou stanovit horní hranici ceny cestovního zavazadla, do které se přijímají cestovní zavazadla k přepravě.

(1) Dopravce není povinen uzavřít přepravní smlouvu o přepravě cestovního zavazadla, má-li věrohodný důvod se domnívat, že obsahem cestovního zavazadla jsou věci, které jeho obsahem nesmějí být (§ 19), pokud cestující neprokáže opak.

(2) Zjistí-li dopravce v průběhu přepravy, že cestovní zavazadlo obsahuje věci, které nesmějí být obsahem zavazadla, vyloučí cestovní zavazadlo z další přepravy a uloží je v nejbližší vhodné stanici. O této skutečnosti vyrozumí dopravce cestujícího při žádosti o výdej cestovního zavazadla.

(1) Živá zvířata se jako cestovní zavazadlo přepravují výhradně v uzavřených schránách s nepropustným dnem. Na přepravu živých zvířat se vztahují zvláštní právní předpisy.9) Cestující, který podává živé zvíře k přepravě jako cestovní zavazadlo, proto učiní opatření, aby k přepravě byla podána jen zvířata v dobrém zdravotním stavu a schrána zajišťovala vyhovující životní podmínky, aby nedocházelo k utrpení zvířete zejména působením nepřirozených podnětů vyvolávajících strach, zranění nebo jeho uhynutí.

(2) Schrána se živými zvířaty musí být označena příslušným symbolem přepravy živých zvířat a musí být zabezpečena tak, aby se během přepravy nepřevrátila a byla ve svislé poloze dnem dolů. Podle předpokládané doby přepravy musí cestující, který podává schránu se živými zvířaty k přepravě, zajistit ve schráně také odpovídající množství krmiva a pitné vody. Zvířata nesmí být vystavena při přepravě nepřirozeným otřesům nebo působení nepříznivých povětrnostních podmínek.

Věci podléhající rychlé zkáze, za něž se považují věci, které se rychle kazí vlivem tepla nebo chladu, (dále jen „snadno zkazitelné věci“) se jako cestovní zavazadlo přepravují výhradně v přepravních obalech odpovídajících povaze přepravované věci, aby nemohlo dojít k poškození, ke změně povahy, k úbytku nebo jinému znehodnocení přepravované věci.

(1) Osobní automobil se jako cestovní zavazadlo přepravuje na dráze celostátní a dráze regionální za podmínek pro přepravu cestovního zavazadla a dále musí být

a) opatřen státní poznávací značkou a v technickém stavu umožňujícím jeho naložení a vyložení vlastním pohonem,

b) podle pokynu dopravce ve stanici podací naložen a umístěn cestujícím na určené drážní vozidlo a ve stanici určení cestujícím vyložen,

c) při přepravě na drážním vozidle uzamčen a zabržděn a nesmí být v něm přepravovány osoby ani ponechána živá zvířata nebo zavazadla,

d) při uzavírání přepravní smlouvy předloženo osvědčení o technickém průkazu automobilu.

(2) Naložený osobní automobil na určeném drážním vozidle zajistí dopravce proti samovolnému pohybu speciálním zařízením, které je součástí drážního vozidla.

(3) Cestující smí po uzavření přepravní smlouvy do osobního automobilu naloženého na drážním vozidle vstupovat jen na vyzvání dopravce nebo s jeho souhlasem.

(4) Přepravní smlouva o přepravě osobního automobilu jako cestovního zavazadla je uzavřena, jestliže dopravce vydal zavazadlový lístek a potvrdil v něm, že osobní automobil podle údajů v zavazadlovém lístku byl naložen na určené drážní vozidlo. Zavazadlový lístek může být součástí jízdního dokladu cestujícího.

(5) Podrobnosti podmínek přepravy osobních automobilů jako cestovního zavazadla stanoví smluvní přepravní podmínky.

(1) Při přijetí cestovního zavazadla k přepravě se platí přepravné, které je tvořeno dovozným a případnou cenou sjednanou v souladu s cenovými předpisy3) za služby s přepravou souvisejícími a poskytovanými dopravcem podle smluvních přepravních podmínek. Cena za služby s přepravou související, které se poskytují na přepravní cestě nebo ve stanici určení, se platí při výdeji cestovního zavazadla.

(2) Dopravce vydá cestujícímu doklad o zaplacení dovozného za přepravu cestovního zavazadla a případné ceny za služby s přepravou souvisejícími.

(1) Přepravní smlouvu o přepravě cestovního zavazadla na návrh cestujícího dopravce změní, požaduje-li cestující cestovní zavazadlo

a) zadržet na cestě, je-li cestovní zavazadlo dostupné v místě, kde cestující o změnu žádá,

b) vydat v jiné stanici než ve stanici určení uvedené v zavazadlovém lístku.

(2) Cestující může od přepravní smlouvy odstoupit, jestliže cestovní zavazadlo neopustilo stanici podací.

(3) Ve smluvních přepravních podmínkách může dopravce stanovit i jiné způsoby disponování s cestovním zavazadlem, zejména možnost vrátit cestovní zavazadlo zpět do stanice podací a případně další podrobnosti pro přepravu cestovních zavazadel.

(1) Dopravce zajišťuje, aby cestovní zavazadlo bylo do stanice určení přepraveno dohodnutým spojem, který dopravce uvede v zavazadlovém lístku při jeho podeji. Použije-li dopravce k přepravě cestovního zavazadla jiný než dohodnutý spoj, dbá, aby cestovní zavazadlo bylo přepraveno do stanice určení nejpozději ve stejnou dobu jako u dohodnutého spoje.

(2) Dodací lhůta pro přepravu cestovního zavazadla je zachována, jestliže cestovní zavazadlo podané k přepravě bylo ve stanici určení dopravcem přichystáno k výdeji bezprostředně po skutečném příjezdu dohodnutého spoje, nejpozději však do 30 minut po jeho příjezdu.

(1) Cestovní zavazadlo na dráze celostátní a regionální si cestující vyzvedne nejpozději do 24. hodiny dne následujícího po dni, ve kterém dohodnutý spoj pro přepravu cestovního zavazadla měl podle jízdního řádu dojet do stanice určení. Cestovní zavazadlo ve veřejné silniční osobní dopravě si cestující vyzvedne bezprostředně po příjezdu dohodnutého spoje do stanice určení.

(2) Dopravce vydá cestovní zavazadlo cestujícímu nebo jiné osobě po předložení zavazadlového lístku a po zaplacení případných úhrad váznoucích na cestovním zavazadle. Předložený zavazadlový lístek zůstává dopravci.

(3) Není-li zavazadlový lístek předložen, vydá dopravce cestovní zavazadlo jen tehdy, prokáže-li osoba žádající výdej cestovního zavazadla osobní údaje a hodnověrně svůj vztah k zavazadlu a písemně potvrdí převzetí zavazadla. Dopravce může ve smluvních přepravních podmínkách podmínit vydání cestovního zavazadla bez předložení zavazadlového lístku též složením částky ve výši prokázané ceny cestovního zavazadla jako zálohy na cestovní zavazadlo. Zálohu dopravce vrátí po uplynutí doby 3 měsíců ode dne složení, pokud v této době neprokáže právo na vydání cestovního zavazadla jiná osoba.

(4) Nebylo-li cestujícímu zavazadlo po uplynutí dodací lhůty na jeho žádost vydáno, dopravce mu na požádání v zavazadlovém lístku vyznačí den a hodinu, kdy požádal o výdej cestovního zavazadla.

(1) Cestovní zavazadlo, které si cestující nevyzvedne v době stanovené pro výdej cestovního zavazadla (§ 33 odst. 1), je neodebraným cestovním zavazadlem a dopravce je skladuje za smluvní úhradu.

(2) Po 10 dnech od uplynutí doby stanovené pro výdej cestovního zavazadla dopravce písemně vyzve cestujícího k vyzvednutí neodebraného cestovního zavazadla do 30 dnů a upozorní ho, že jinak věc prodá. Pro prodej neodebraného cestovního zavazadla se § 2428 věta druhá občanského zákoníku použije obdobně. Nepodaří-li se neodebrané cestovní zavazadlo prodat, nakládá se s ním podle jiného právního předpisu11), nejde-li o živé zvíře.

(3) Jsou-li obsahem neodebraného cestovního zavazadla snadno zkazitelné věci nebo živá zvířata, skladuje se cestovní zavazadlo po dobu 48 hodin od uplynutí doby stanovené pro výdej cestovního zavazadla.

(4) Po uplynutí doby podle odstavce 3 se neodebrané cestovní zavazadlo se snadno zkazitelnými věcmi považuje za odpad podle zvláštního právního předpisu.11)

(5) Je-li obsahem neodebraného cestovního zavazadla živé zvíře, je dopravce oprávněn zvíře i zavazadlo prodat po uplynutí doby podle odstavce 3. Do doby prodeje je dopravce povinen podle zvláštního právního předpisu12) o zvíře pečovat. Pro prodej neodebraného cestovního zavazadla se § 2428 věta druhá občanského zákoníku použije obdobně.

(6) O zacházení s nevyzvednutým cestovním zavazadlem sepíše dopravce zápis.

(1) Cestovní zavazadlo se považuje za ztracené, nemohlo-li být cestujícímu vydáno nebo přichystáno k výdeji do 15 dnů od uplynutí dodací lhůty a obsahuje-li cestovní zavazadlo snadno zkazitelné věci nebo živá zvířata, do 48 hodin ode dne, ve kterém spoj, jímž mělo být zavazadlo přepraveno, dojel do stanice určení.

(2) Nalezne-li se cestovní zavazadlo, které bylo považováno za ztracené, dopravce písemně vyrozumí cestujícího o možnosti vyzvednout si cestovní zavazadlo na jím zvolené stanici na přepravní cestě. Zároveň cestujícího upozorní, že nevyzvedne-li si cestovní zavazadlo ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo na zvolené stanici k vyzvednutí připraveno, věc prodá.

(3) Vyzvedne-li si cestující nalezené cestovní zavazadlo, vrátí přijatou náhradu škody kromě vyplacené částky za překročení dodací lhůty.

(4) Pro prodej nevyzvednutého nalezeného cestovního zavazadla se § 2428 věta druhá občanského zákoníku použije obdobně.

(5) Nepodaří-li se nevyzvednutou věc podle odstavce 4 prodat, považuje se věc za odpad podle zvláštního právního předpisu.11)

(6) O zacházení s nalezeným cestovním zavazadlem sepíše dopravce zápis.

(1) Skutečnosti, které mohou zakládat uplatnění práva z přepravní smlouvy o přepravě osob, se prokazují potvrzením dopravce, případně jiným vhodným způsobem. Způsob a místo potvrzování těchto skutečností stanoví smluvní přepravní podmínky.

(2) Skutečnosti, které mohou zakládat uplatnění práva z přepravní smlouvy o přepravě cestovních zavazadel, se prokazují zápisem sepsaným dopravcem.

(3) Při úplné nebo částečné ztrátě nebo poškození cestovního zavazadla, nebo nastaly-li okolnosti tomu nasvědčující, sepíše o tom dopravce bez zbytečného odkladu zápis, a to nejpozději při výdeji cestovního zavazadla nebo v době, kdy mělo být vydáno.

(4) Zjistí-li cestující při výdeji cestovního zavazadla zjevnou porušenost nebo neúplnost cestovního zavazadla nebo okolnosti tomu nasvědčující, požádá dopravce nejpozději při výdeji cestovního zavazadla o zjištění jeho stavu a o sepsání zápisu.

(5) V zápisu dopravce uvede zjištěný stav cestovního zavazadla, jeho hmotnost, a pokud je to možné, rozsah škody, její příčinu a dobu, kdy vznikla. Stejnopis tohoto zápisu vydá bezplatně cestujícímu.

(1) K uplatňování práv vůči dopravci je oprávněn ten, kdo předloží originál jízdního dokladu, případně dalšího dokladu potřebného k prokázání nároku na uplatnění práva, nebo zavazadlového lístku; jde-li o nepřenosný jízdní doklad (§ 4 odst. 3), je oprávněným ztotožněný cestující.

(2) Práva z přepravní smlouvy o přepravě osob se uplatňují u dopravce, se kterým byla uzavřena přepravní smlouva, nebo který se podílel na plnění přepravní smlouvy v případě plnění více dopravců. Uplatnit právo z přepravní smlouvy je možné v místech k tomu dopravcem určených ve smluvních přepravních podmínkách.

(3) Právo z přepravní smlouvy o přepravě cestovních zavazadel uplatňuje oprávněný u dopravce, který cestovní zavazadlo vydal nebo měl vydat, a to v místech k tomu dopravcem určených ve smluvních přepravních podmínkách.

(4) Práva z přepravní smlouvy se uplatňují písemnou žádostí s uvedením důvodů a výše požadované náhrady, další způsoby uplatňování práva z přepravní smlouvy může stanovit dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.

(1) Právo z přepravní smlouvy musí být u dopravce oprávněným uplatněno bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě šesti měsíců, a to ode dne nastoupení jízdy nebo ode dne, kdy jízda měla být nastoupena, jde-li o vrácení jízdného; nebo ve lhůtě šesti měsíců ode dne vydání cestovního zavazadla příjemci nebo ode dne vzniku přepravní smlouvy, jestliže k vydání cestovního zavazadla nedošlo, jde-li o náhradu škody vzniklé na přepravovaném cestovním zavazadle.

(2) Uplatněná práva z přepravy vyřídí dopravce nejpozději do třech měsíců ode dne doručení podané žádosti.

(1) Cestující ve veřejné drážní a silniční osobní dopravě má právo

a) při neprovedení přepravy z důvodů na straně dopravce na vrácení jízdného,

b) jestliže z důvodů na straně dopravce dojde zpožděním spoje, který cestující použil pro přepravu, ke ztrátě přípoje v rámci jedné přepravní smlouvy nebo nebyla-li dokončena započatá přeprava cestujícího spojem, jímž jízdu nastoupil, na

1. další přepravu do cílové stanice nejbližším vhodným spojem příslušného dopravce nebo použití náhradní autobusové dopravy provozované přechodně za omezenou nebo zastavenou drážní dopravu, nebo

2. bezplatnou přepravu do nástupní stanice nejbližším vhodným spojem příslušného dopravce; cestující s jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu má v tomto případě také právo na vrácení zaplaceného jízdného, nebo

3. vrácení jízdného za neprojetý úsek cesty, vzdal-li se cestující s jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu další jízdy a dopravce tuto skutečnost potvrdil,

c) v případě, že spoj, který hodlal pro přepravu použít, má z nástupní stanice cestujícího zpoždění 60 minut a více a cestující s platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu se proto vzdal jízdy, na vrácení jízdného.

(2) Cestující na dráze celostátní a dráze regionální s platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu má dále právo na

a) vrácení rozdílu jízdného, jestliže byl přepraven z důvodů na straně dopravce v nižší vozové třídě, než na kterou měl zakoupený jízdní doklad,

b) vrácení jízdného, jestliže se cestující s jízdním dokladem pro vyšší vozovou třídu vzdá jízdy, protože mu nebylo přiděleno místo ve vozové třídě, na niž měl zakoupený jízdní doklad,

c) vrácení příplatku za vlak vyšší kvality, jestliže z důvodů na straně dopravce nebyl tímto vlakem přepraven nebo je-li zpoždění tohoto vlaku 60 minut a více v cílové stanici nebo ve stanici, kde se cestující z důvodu tohoto zpoždění vzdal další jízdy.

(3) Cestující s platným rezervačním dokladem nebo rezervačním dokladem na lůžko nebo lehátko, kterému z důvodů na straně dopravce nebylo přiděleno místo ve spoji uvedeném na těchto dokladech, má právo na vrácení zaplacené ceny za rezervační doklad nebo rezervační doklad na lůžko nebo lehátko; v takovémto případě má cestující dále právo na zaplacení částky dopravcem ve výši pětinásobku ceny rezervačního dokladu.

(4) Cestující s platným rezervačním dokladem na lůžko, který byl z důvodů na straně dopravce přepraven v lehátkovém vozu, má právo na vrácení rozdílu ceny mezi zaplaceným rezervačním dokladem na lůžko a rezervačním dokladem za použité lehátko.

(1) Nenastoupí-li cestující s platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu cestu z důvodů na své straně, má právo na vrácení zaplaceného jízdného, jestliže nepoužitý jízdní doklad dopravci vrátí

a) jde-li o veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, nejpozději v den na ní uvedený jako den nástupu jízdy nebo potvrdil-li dopravce nejpozději v tento den nevyužití jízdního dokladu, a při částečném nevyužití jízdního dokladu pro jednotlivou jízdu má v takovémto případě právo na vrácení jízdného za neprojetý úsek cesty; při samoobslužném způsobu odbavení se jízdné nevrací,

b) před odjezdem spoje, na který byl jízdní doklad vydán, ve lhůtě stanovené dopravcem ve smluvních přepravních podmínkách, jde-li o veřejnou silniční osobní dopravu kromě městské autobusové dopravy.

(2) Nevyužije-li cestující zaplacené místo v lůžkovém nebo lehátkovém voze z důvodů na své straně a rezervační doklad na lůžko nebo lehátko dopravci vrátí před odjezdem spoje, na který byl rezervační doklad zakoupen, ve lhůtě stanovené dopravcem ve smluvních přepravních podmínkách, má právo na vrácení ceny rezervačního dokladu na lůžko nebo lehátko.

(3) Ve smluvních přepravních podmínkách může dopravce stanovit výši srážky, kterou při vrácení jízdného, zaplacené ceny rezervačního dokladu na lůžko nebo lehátko odečte. Z vráceného jízdného je vyloučena cena za rezervační doklad.

(1) Nestanoví-li smluvní přepravní podmínky jinak, v městské hromadné dopravě se jízdné za jednotlivou jízdu nevrací.

(2) Za nevyužitý nebo částečně nevyužitý jízdní doklad se jízdné nevrací, nestanoví-li dopravce ve smluvních přepravních podmínkách jinak.

(3) Za ztracený nebo poškozený jízdní doklad dopravce náhradní jízdenku bezplatně neposkytuje, pokud ztrátu nebo poškození nezpůsobil sám, nebo pokud smluvní přepravní podmínky nestanoví jinak.

(4) Jestliže ve veřejné drážní a silniční osobní dopravě nebyl cestující přepraven včas, nemá právo na náhradu škody.

(5) Cestující, který byl vyloučen z přepravy pověřenou osobou, nemá právo na vrácení zaplaceného jízdného ani na vrácení zaplacené ceny rezervačního dokladu, rezervačního dokladu na lůžko nebo lehátko nebo příplatku za vlak vyšší kvality.

(1) V rámci integrovaných veřejných služeb18) jsou vydávány jízdní doklady platné pro všechny zapojené dopravní služby.

(2) Jízdní doklad je platný pro skupinu dopravních služeb poskytovaných více dopravci v rámci jedné přepravní smlouvy, pokud tak stanoví smluvní přepravní podmínky.

(3) Uskutečňuje-li přepravu cestujících, která je předmětem jedné přepravní smlouvy, více dopravců, odpovídá každý dopravce zúčastněný na přepravě za přepravu po té části přepravní cesty, již zajišťuje, nebo odpovídá jiný zúčastněný dopravce určený smluvními přepravními podmínkami všech zapojených dopravců.

(4) Náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození cestovního zavazadla v rozsahu podle tohoto přepravního řádu uhradí oprávněnému dopravce, u kterého bylo právo z přepravní smlouvy uplatněno, i v případech, jestliže úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození cestovního zavazadla nezpůsobil.

(5) Uzavřel-li dopravce přepravní smlouvu, na jejímž plnění se podílí více dopravců, přísluší každému zúčastněnému dopravci podíl z celkového jízdného nebo dovozného ve výši odpovídající délce přepravní vzdálenosti, kterou zajišťoval, nedohodnou-li se smluvně jinak.

(1) Za škodu vzniklou na cestovním zavazadle, provádí-li přepravu více dopravců, odpovídá ten dopravce, u něhož při plnění přepravní smlouvy škoda na přepravovaném cestovním zavazadle vznikla. Je-li škoda způsobena několika dopravci, odpovídá každý z nich za škodu, kterou způsobil. Nelze-li zjistit, u kterého dopravce ke vzniku škody došlo, odpovídají za škodu všichni zúčastnění dopravci v poměru podle přepravní vzdálenosti.

(2) Bylo-li nedodržení dodací lhůty pro přepravu cestovního zavazadla zaviněno několika dopravci, rozdělí se náhrada mezi tyto dopravce v poměru zpoždění vzniklého v době jimi uskutečňované přepravy.

Pro vzájemné předávání cestovních zavazadel mezi dopravci platí ustanovení o přebírání cestovních zavazadel dopravcem od cestujícího, o vydávání cestovních zavazadel dopravcem oprávněnému a ustanovení o zjišťování skutečností, které mohou zakládat uplatnění práva z přepravní smlouvy o přepravě cestovních zavazadel, není-li smlouvou o vzájemném vztahu mezi dopravci dohodnuto jinak.

(1) Dopravce vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění na místech určených pro styk s cestujícími a způsobem umožňujícím dálkový přístup, s přístupností i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V případě integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících se za uveřejnění plného znění smluvních přepravních podmínek rovněž považuje uveřejnění odkazu na přepravní podmínky vyhlášené a zveřejněné příslušným objednatelem nebo organizátorem.

(2) Smluvní přepravní podmínky vyhlášené podle odstavce 1 nesmějí být v rozporu s ustanoveními tohoto přepravního řádu ani s ustanoveními jiných právních předpisů. Úroveň poskytovaných přepravních služeb nesmí být smluvními přepravními podmínkami zhoršena osobám, jejichž potřeby jsou uspokojovány, oproti úpravě dané tímto přepravním řádem.

(3) Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.

(4) Přepravní doklady, zejména jízdní doklad a zavazadlový lístek, mohou mít také podobu elektronického záznamu, pokud postupy užité při záznamu a zpracování údajů zaručují funkční rovnocennost jízdních a přepravních dokladů vydaných v písemné podobě.

(5) Pro provozování veřejné drážní osobní dopravy na dráze místní a na vlečce se použijí ustanovení o provozování veřejné drážní osobní dopravy na dráze regionální obdobně.

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu.

2. Vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu.

3. Vyhláška č. 98/1966 Sb., kterou se mění některá ustanovení vyhlášky č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu.

4. Vyhláška č. 151/1971 Sb., kterou se mění vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu.

5. Vyhláška č. 118/1973 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 151/1971 Sb.

6. Vyhláška č. 4/1976 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 98/1966 Sb.

7. Vyhláška č. 3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah.

8. Vyhláška č. 152/1983 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

9. Vyhláška č. 35/1985 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah.

10. Vyhláška č. 44/1985 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

11. Vyhláška č. 74/1985 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 9/1984 Sb., o kontejnerovém přepravním řádu.

12. Vyhláška č. 357/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 98/1966 Sb., vyhlášky č. 4/1976 Sb., vyhlášky č. 152/1983 Sb. a vyhlášky č. 74/1985 Sb.

13. Vyhláška č. 462/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

14. Vyhláška č. 71/1999 Sb., o přepravním řádu pro silniční dopravu osob.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.

Ministr:

Ing. Schling v. r.

1) § 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

§ 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.

2) § 34, 34a a § 36 odst. 2 a 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 58 odst. 3 zákona o dráhách.

Vyhláška č. 9/2015 Sb., o stanovení náležitostí a vzorů pověření k výkonu státního dozoru, státního odborného dozoru, vrchního státního dozoru a vrchního státního odborného dozoru v dopravě ve formě průkazu a o změně souvisejících vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 37 odst. 5 písm. c) zákona o dráhách.

§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě.

5) § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách.

§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě.

6) § 1 odst. 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

7) § 2 zákona o veřejných službách.

8) Bod 2.1 přílohy č. 2 k vyhlášce č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

9) Například zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 24 odst. 2 zákona o dráhách.

16) § 2 odst. 7 písm. a) zákona o silniční dopravě.

17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006, v platném znění.

18) § 6 zákona o veřejných službách.