Zákon o věrnostním přídavku horníků

(1) Do doby trvání nepřetržitého pracovního poměru v téže organizaci se započítává pracovníkům konajícím v hornické organizaci povolání, pro které byli vyučeni, též doba učebního poměru. Do doby trvání nepřetržitého pracovního poměru se rovněž započítává doba, po kterou pracovník přerušil zaměstnání v hornické organizaci v důsledku

a) politické, národnostní nebo rasové persekuce, účasti v odboji a služby v ozbrojených silách spojeneckých armád v době nesvobody;*)

b) nezákonných rozhodnutí, byl-li pracovník rehabilitován;

c) výkonu veřejné funkce.

(2) V kolektivní smlouvě mohou být uvedeny i další doby, které se započítávají do doby nepřetržitého pracovního poměru v hornictví, zejména doba, po kterou nebyl pracovník zaměstnán v hornické organizaci v souvislosti s výkonem základní (náhradní) vojenské služby, doba dříve odpracovaná v hornické organizaci, doba úspěšně ukončeného studia na odborných a vysokých školách nebo doba zaměstnání v hornictví v zahraničí.

(1) Pracovníku převedenému v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (ohrožení touto nemocí) na pracoviště s nižším rozpětím sazby věrnostního přídavku náleží věrnostní přídavek, který by mu příslušel na jeho původním pracovišti. Stejný nárok má pracovník, který byl převeden po 20 letech práce v hornictví na pracoviště s nižším rozpětím sazby věrnostního přídavku.

(2) Pro pracovníky uvolněné z hornické organizace v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (ohrožení touto nemocí) platí zvláštní předpisy.**)

Věrnostní přídavek se nezapočítává do základu pro výpočet peněžitých dávek nemocenského pojištění a do průměrného výdělku (§ 275 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.)***)

(1) Náklady na věrnostní přídavek podle § 4 odst. 1, popřípadě podle § 2 odst. 2 poslední věty, jsou součástí nákladů nevýrobní povahy a v rozpočtových organizacích součástí nákladů na ostatní výplaty fyzickým osobám. Poskytuje-li se věrnostní přídavek podle kolektivní smlouvy dalším pracovníkům (§ 2 odst. 2 věta třetí) nebo nad rozpětí stanovené v § 4 odst. 1, hradí se náklady z rozdělení hrubého důchodu a v rozpočtových organizacích z prostředků pobídkového fondu. Z těchto zdrojů může poskytnout věrnostní přídavek podle tohoto zákona i jiná organizace, než je uvedena v § 2, stanoví-li to kolektivní smlouva.

(2) Náklady na věrnostní přídavek funkcionářům a pracovníkům odborových orgánů [§ 2 odst. 3 písm. d)] se hradí z prostředků hornické organizace, ze které pracovníci přešli k výkonu této funkce.

V zájmu jednotného postupu při podrobnějším vymezení podmínek pro poskytování věrnostního přídavku podle tohoto zákona mohou hornické organizace v dohodě s příslušnými odborovými orgány dohodnout jednotné zásady a zahrnout je do kolektivní smlouvy.

(1) Pracovníkům, kteří měli podle dosavadních předpisů nárok na věrnostní přídavek a podle tohoto zákona nesplňují podmínku čekací doby, náleží věrnostní přídavek v nejnižších částkách sazeb podle druhu vykonávané práce do doby, kdy jim vznikne nárok na věrnostní přídavek podle tohoto zákona.

(2) Ke Dni horníků 1969 se vyplatí věrnostní přídavek ve výši poloviny ročních částek stanovených v kolektivní smlouvě.

Zrušují se:

1. vládní nařízení č. 21/1952 Sb., o věrnostním přídavku horníků;

2. vyhláška č. 155/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobné předpisy k provedení vládního nařízení o věrnostním přídavku horníků ve znění vyhlášky č. 16/1965 Sb.;

3. výnos ministerstva hornictví ze dne 1. dubna 1967 č. 10, o některých úpravách v poskytování věrnostního přídavku horníků (reg. v částce 17/1967 Sb.).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1969.

Svoboda v. r.

Smrkovský v. r.

Ing. Černík v. r.

*) Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).

*) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.

**) Výnos ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva hornictví ze dne 1. října 1968 č. j. XI-1134/1. 10. 1968 a 42.3/3468/2475 (reg. v částce 45/1968 Sb.).

***) Zápočet věrnostního přídavku do hrubého výdělku pracovníka pro účely důchodového zabezpečení upravují předpisy o sociálním zabezpečení.