§ 10 Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci – Práce ve vnuceném tempu, monotónní práce a psychická zátěž související s prací

§ 10 Práce ve vnuceném tempu, monotónní práce a psychická zátěž související s prací (1) Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží a) práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí takový způsob práce, při němž si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost je podřízena rytmu strojního zařízení nebo jiných osob, b) monotónní práce, kterou se rozumí pracovní činnost, pro niž je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti, c) práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou rychlého nástupu únavy a nedostatečné možnosti zotavení organizmu, d) práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům, e) riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob, f) práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, g) práce pouze v nočních směnách. (2) Práce uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí být v zájmu omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5–10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností, popřípadě zaměstnanců. Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže je upraveno v části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení. (3) Mezi faktory zrakové zátěže související s prací náleží a) velikost kritického detailu, b) náročnost na diskriminaci detailů, c) nároky na adaptaci zraku, d) nároky na akomodaci a okohybné svaly, e) práce za zvláštních světelných podmínek, f) používání zvětšovacích přístrojů a g) neodstranitelné oslňování.