§ 2 Vyhláška ministra financí o stanovení náhrady za vyvlastnění nemovitostí občanům a soukromým právnickým osobám – Stavby v osobním vlastnictví
Vyhláška ministra financí o stanovení náhrady za vyvlastnění nemovitostí občanům a soukromým právnickým osobám · 18/1963 Sb. · § 2 · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 18/1963 stanovuje, jak se vypočítá náhrada za vyvlastnění rodinných domků a obytných částí zemědělských usedlostí, a definuje, co se pro účely této vyhlášky rozumí rodinným domkem a obytnou částí zemědělské usedlosti.
§ 2 Stavby v osobním vlastnictví
(1) Výše náhrady za vyvlastnění rodinných domků a obytných částí zemědělských usedlostí se určuje podle této tabulky:
Kvalita stavbyNáhrada v Kčs za 1 m2 obytné
plochy u staveb postavených do 1. 6. 1953 po 1. 6. 1953třída I 367,– 1930,–třída II 266,– 1400,–třída III 198,– 1040,–třída IV 160,– 840,–
Takto vypočtená částka se snižuje o 1 % za každý rok stáří stavby, nejvýše však o 80 %.
Zařazení rodinných domků a obytných částí zemědělských usedlostí do jednotlivých tříd je uvedeno v příloze č. 1.
(2) Rodinným domkem se rozumí dům, u něhož z úhrnu podlahové plochy všech místností připadají alespoň dvě třetiny na byty a který obsahuje nejvýše pět obytných místností, nepočítajíc v to kuchyně, nebo u něhož při větším počtu těchto místností nepřesahuje úhrn podlahové plochy obytných místností 120 m2.*)
(3) Obytnou částí zemědělské usedlosti se rozumí část, která je vzhledem k svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k bydlení a jejíž podlahová plocha nepřesahuje 120 m2.
(4) Obytnou plochou pro výpočet náhrady za rodinné domky a obytné části zemědělských usedlostí se rozumí podlahová plocha obytných místností.*)
(5) V náhradě za 1 m2 obytné plochy rodinného domku a obytné části zemědělské usedlosti je zahrnuta i hodnota příslušenství a vybavení (kuchyně do 12 m2 podlahové plochy, záchod, koupelna, spíž, předsíň, sklep, prádelna, vestavěná garáž atd.), které k dané kvalitativní třídě I-IV náleží.
(6) Okresní národní výbor může výjimečně povolit stanovení náhrady podle odstavce 1 rovněž u obytných částí drobných živnostenských provozoven (kovárna, hostinec, obchod atd.), a u domků, které nejsou rodinnými domky, avšak v době vyvlastnění vzhledem k svému stavebnímu uspořádání a okruhu uživatelů plní úlohu rodinného domku.
Paragraf 2 vyhlášky 18/1963 stanovuje, jak se vypočítá náhrada za vyvlastnění rodinných domků a obytných částí zemědělských usedlostí, a definuje, co se pro účely této vyhlášky rozumí rodinným domkem a obytnou částí zemědělské usedlosti.
Co to znamená v praxi
Náhrada za vyvlastnění rodinného domku nebo obytné části zemědělské usedlosti se vypočítá na základě tabulky, která zohledňuje kvalitu stavby (třída I-IV) a datum její výstavby (do 1. 6. 1953 nebo po 1. 6. 1953), přičemž se vychází z ceny za metr čtvereční obytné plochy.
Vypočtená částka se snižuje o 1 % za každý rok stáří stavby, maximálně však o 80 %.
Do náhrady za obytnou plochu je zahrnuta i hodnota příslušenství a vybavení, jako je kuchyně (do 12 m2), záchod, koupelna, spíž, předsíň, sklep, prádelna a vestavěná garáž, pokud náleží k dané kvalitativní třídě.
Okresní národní výbor může výjimečně povolit použití těchto pravidel pro obytné části drobných živnostenských provozoven nebo domků, které sice nejsou rodinnými domky, ale plní jejich funkci.
Na co si dát pozor
Definice rodinného domku je specifická: musí mít alespoň dvě třetiny podlahové plochy všech místností připadající na byty a obsahovat nejvýše pět obytných místností (bez kuchyní), nebo mít celkovou podlahovou plochu obytných místností do 120 m2.
Obytná část zemědělské usedlosti je definována jako část určená k bydlení s podlahovou plochou nepřesahující 120 m2.
Pro výpočet náhrady je klíčová „obytná plocha“, která se rozumí podlahovou plochou obytných místností.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.