§ 3 zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče – Stát vstupuje ke dni zestátnění majetku v závazky k němu…
Zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče · 185/1948 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 3 zákona 185/1948 Sb. stanoví, že stát přebírá závazky související se zestátněným majetkem, avšak s výjimkami, jako jsou závazky, které mají po dni účinnosti zákona přejít na třetí osobu, a osobní daně a dávky bývalého vlastníka. Stát se stává dlužníkem u většiny závazků, které se vztahují k zestátněným léčebným a ošetřovacím ústavům. (§ 3 zákona č. 185/1948 Sb., zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, zaměstnanec, vlastník, ministerstvo
- Judikatura: na § 3 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 185/1948 Sb.
(1) Stát vstupuje ke dni zestátnění majetku v závazky k němu náležející. Do závazků, podle nichž má majetková podstata nebo provozní zařízení zestátněného majetku přejíti po dni počátku účinnosti tohoto zákona na třetí osobu, stát nevstupuje. Za závazky náležející k zestátněnému majetku se nepokládají osobní daně, dávky a poplatky bývalého vlastníka, a zestátněná majetková podstata ani stát za ně neručí. Osobními daněmi a dávkami se rozumějí zejména daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, majetkové dávky podle zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministerstvo financí vyhláškou v Úředním listě.
(2) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné nebo pod., může se stát domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud zřízený podle zákona ze dne 21. listopadu 1946, č. 228 Sb., o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Stát se stává dlužníkem u většiny závazků, které se vztahují k zestátněným léčebným a ošetřovacím ústavům.
- Závazky, které by po zestátnění přešly na jinou osobu, stát nepřijímá.
- Osobní daně a dávky bývalého vlastníka (např. daň důchodová, válečný příspěvek, daň z majetku) nejsou považovány za závazky zestátněného majetku a stát za ně neručí.
- U hospodářsky neodůvodněných závazků, včetně nepřiměřeně vysokých platů či zaopatřovacích požitků zaměstnanců, si stát vyhrazuje právo domáhat se jejich zrušení nebo úpravy, případně prostřednictvím rozhodčího soudu.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi závazky, které stát přebírá, a těmi, které jsou z tohoto převzetí vyloučeny (např. osobní daně bývalého vlastníka).
- Stát má možnost napadnout a upravit závazky, které shledá jako hospodářsky neodůvodněné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
„Vzhledem k tomu, že ½ nemovitostí ve vlastnictví MUDr. O. S. nepřešla na stát způsobem uvedeným v § 6 zákona č. 87/1991 Sb., žalobce nemůže být oprávněnou osobou podle ustanovení § 3 odst. 4 tohoto zákona.