Zákon ČNR o pojišťovnictví

Státnímu dozoru podléhají všechny tuzemské a zahraniční právnické i fyzické osoby, které podnikají v pojišťovnictví na území České republiky nebo mají na území České republiky své sídlo nebo bydliště.

(1) Výkon státního dozoru spočívá v kontrole

a) dodržování ustanovení tohoto zákona a dalších obecně závazných právních předpisů upravujících pojištění a plnění opatření vydaných dozorčím orgánem;

b) hospodaření pojišťovny z hlediska zabezpečení plnění jejích závazků a její platební způsobilosti a z hlediska dodržování obecně závazných právních předpisů upravujících její hospodaření;

c) předmětu provozované činnosti v souladu s uděleným povolením;

d) způsobu tvorby a použití rezerv a nakládání s jejich prostředky.

(2) Dozorčí orgán má právo

a) zúčastnit se jednání řídících orgánů pojišťovny při projednávání účetní závěrky a výsledků státního dozoru;

b) zúčastnit se jednání dozorčí rady v pojišťovně založené jako akciová společnost;

c) při výkonu státního dozoru vstupovat do obchodních a provozních prostorů pojišťovny.

(3) Pojišťovna je povinna předkládat dozorčímu orgánu

a) účetní závěrky a jiné doklady o činnosti;

b) návrh opatření k obnovení platební způsobilosti, je-li ohrožena.

(4) Statutární orgány pojišťovny, vedoucí pracovníci, zmocněnci a občané, kteří pro pojišťovnu pracují, jsou povinni na vyžádání předložit pracovníkům dozorčího orgánu jimi vyžádané doklady a písemnosti pro posouzení činnosti pojišťovny a její majetkové a finanční situace a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení.

(1) Pokud dozorčí orgán zjistí porušení povinností, jejichž dodržování je předmětem výkonu státního dozoru, může

a) uložit pojišťovně provést opatření k odstranění zjištěných nedostatků, aby byl zajištěn soulad hospodaření a podnikání s právními předpisy a podmínkami vyplývajícími z povolení, nebo

b) pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání dalších smluv o pojištění i k rozšiřování závazků již převzatých, a to až na dobu určenou dozorčím orgánem nebo do odstranění nedostatků ve vymezeném nebo celém rozsahu.

O zjištěných závažných nedostatcích informuje zakladatele, popřípadě právnické osoby, které se podílejí na jejím založení; u pojišťovny založené jako akciová společnost informuje její dozorčí radu.

(2) Při pozastavení výkonu činnosti nabývá pojišťovna opět oprávnění k podnikání uplynutím doby, na niž bylo rozhodnutí o pozastavení činnosti stanoveno, nebo dnem, kdy zrušení tohoto rozhodnutí nabylo právní moci.

Dozorčí orgán odejme pojišťovně povolení k podnikání, pokud

a) pojišťovna porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem nebo

b) v hospodaření pojišťovny se projevují nedostatky tak závažné, že další pokračování činnosti by ohrožovalo zájmy pojištěných, nebo

c) pojišťovna neprovede ve stanovené lhůtě opatření k obnovení své platební schopnosti nebo

d) zjistí, že pojišťovna získala povolení k podnikání nebo k jeho změně na základě vědomě nesprávně uvedených údajů rozhodných pro udělení povolení, nebo

e) o to pojišťovna požádá.

(1) Za provozování pojišťovací činnosti bez povolení podle § 8 odst. 1 nebo provádění zprostředkovatelské činnosti bez povolení podle § 8 odst. 2 a 3, za vědomé uvedení nesprávných údajů v žádosti o povolení k podnikání (§ 12) a za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost (§ 24) uloží dozorčí orgán pokutu právnické nebo fyzické osobě až do výše 10 000 000 Kčs.

(2) Při ukládání a vymáhání pokut se postupuje podle § 11 odst. 2 až 4.

Povolení ke sloučení a splynutí pojišťoven vydává dozorčí orgán. Pojišťovny jsou povinny doložit, že po sloučení budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k podnikání v pojišťovnictví.

(1) Likvidace pojišťovny se řídí obecně závaznými právními předpisy s tím, že prostředky rezerv slouží k plnění nároků vyplývajících z pojištění. Jiné závazky pojišťovny mohou být uhrazeny z prostředků rezerv až po splnění všech nároků vyplývajících z pojištění.

(2) Při likvidaci pojišťovny se přednostně kryjí závazky z pojištění v pořadí:

1. životní a úrazové pojištění,

2. pojištění z odpovědnosti za škodu,

3. majetkové pojištění,

4. jiná pojištění.

(3) Pojišťovna v likvidaci nemůže uzavírat nové pojistné a zprostředkovatelské smlouvy, prodlužovat smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky.

(1) Pracovníci pojišťovny, jakož i občané, kteří vykonávají pro pojišťovnu práci v jiném než pracovním poměru (dále jen „pracovníci pojišťovny“), a pracovníci dozorčího orgánu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Bez souhlasu těchto osob je pojišťovna oprávněna poskytnout tyto informace, jen pokud to stanoví zákon.13)

(2) Pracovníci pojišťovny a pracovníci státního dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o činnosti pojišťovny a ve věcech s ní souvisejícími i po skončení pracovního poměru nebo jiného než pracovního poměru. Pokud zproštění této povinnosti nevyplývá ze zvláštních předpisů, může pracovníka pojišťovny zprostit této povinnosti dozorčí orgán a pracovníka dozorčího orgánu ministr financí České republiky.

Ustanovení § 12, 18, 19, 20 a 24 se vztahují na zprostředkování pojištění a zprostředkovatelskou činnost přiměřeně.

Česká státní pojišťovna, která byla zřízena zákonem zrušovaným podle § 30, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za pojišťovnu založenou podle tohoto zákona jako státní podnik.

Zahraniční osoby se mohou do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona podílet v tuzemských pojišťovnách pouze do výše 45 % majetku, kmenového jmění nebo základního kapitálu.

Tento zákon se nevztahuje na subjekty, které provádějí nemocenské a sociální zabezpečení (pojištění), a na provádění všeobecného zdravotního pojištění. Na provádění smluvního zdravotního pojištění a připojištění Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky nebo resortní, oborovou, podnikovou a další zdravotní pojišťovnou14) se vztahují přiměřeně ustanovení části II, s výjimkou § 9 a 10, a části III, s výjimkou § 22 a § 23 odst. 1 a 2.

Zrušuje se pro území České republiky zákon č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 162/1968 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Podle § 3 odst. 2 a § 5 lze postupovat až rok po nabytí účinnosti tohoto zákona.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

1) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku.

2) Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.

3) Zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech.

4) Zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví.

Zákon č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví.

5) Zákon č. 173/1988 Sb., ve znění zákona č. 112/1990 Sb.

Zákon č. 104/1990 Sb.

6) Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a zákona č. 113/1990 Sb.

7) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.

8) § 6 zákona č. 111/1990 Sb.

9) § 106i, § 106n a § 106r hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 16 zákona č. 104/1990 Sb.

10) § 5 zákona č. 162/1990 Sb.

§ 5 zákona č. 176/1990 Sb.

11) § 43 odst. 3 zákona č. 162/1990 Sb.

§ 37 odst. 3 zákona č. 176/1990 Sb.

12) § 6 písm. a) a b) zákona ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb.

12a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

12b) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

12c) § 77 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

13) Třetí a čtvrtá část zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 65/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.