Stručně: Paragraf 5 zákona č. 189/1994 Sb. stanoví, že vyšší soudní úředník je vyloučen z provádění úkonů soudu z obdobných důvodů, jaké platí pro vyloučení soudce, a upravuje postup v takovém případě.
§ 5
(1) Vyšší soudní úředník je vyloučen z provedení úkonu soudu z obdobných důvodů, které zvláštní zákon stanoví pro vyloučení soudce.1) Jakmile se vyšší soudní úředník dozví o skutečnostech, pro které by mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi senátu. V řízení může do doby, než je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2) O vyloučení vyššího soudního úředníka rozhoduje předseda senátu; proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
(3) Jestliže bylo rozhodnuto, že vyšší soudní úředník je vyloučen, určí místo něho předseda soudu jiného vyššího soudního úředníka.
Paragraf 5 zákona č. 189/1994 Sb. stanoví, že vyšší soudní úředník je vyloučen z provádění úkonů soudu z obdobných důvodů, jaké platí pro vyloučení soudce, a upravuje postup v takovém případě.
Co to znamená v praxi
Vyšší soudní úředník nesmí provádět úkony soudu, pokud existují důvody, které by vedly k vyloučení soudce (např. podjatost).
Pokud se vyšší soudní úředník dozví o důvodech pro své vyloučení, musí to ihned oznámit předsedovi senátu.
Do doby, než předseda senátu rozhodne o vyloučení, může vyšší soudní úředník provádět pouze ty úkony, které nelze odložit.
O vyloučení rozhoduje předseda senátu a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Pokud je úředník vyloučen, předseda soudu určí jiného.
Na co si dát pozor
Rozhodnutí o vyloučení vyššího soudního úředníka je konečné a nelze proti němu podat opravný prostředek.
Vyšší soudní úředník má povinnost sám aktivně oznámit skutečnosti, které by mohly vést k jeho vyloučení.