Stručně: Paragraf 6 zákona o vyšších soudních úřednících stanoví, že předseda senátu může odejmout věc vyššímu soudnímu úředníkovi a vyřídit ji sám, pokud je věc mimořádně složitá po skutkové nebo právní stránce. Toto odnětí věci není považováno za soudní rozhodnutí.
§ 6
(1) Předseda senátu odejme věc vyššímu soudnímu úředníkovi a vyřídí ji ve vlastní působnosti, jedná-li se o věc skutkově nebo právně mimořádně složitou. V řízení ve věcech obchodního rejstříku předseda senátu odejme takto věc jen tehdy, má-li být o zápisu rozhodnuto.
(2) Odnětí věci podle odstavce 1 není soudním rozhodnutím.
Paragraf 6 zákona o vyšších soudních úřednících stanoví, že předseda senátu může odejmout věc vyššímu soudnímu úředníkovi a vyřídit ji sám, pokud je věc mimořádně složitá po skutkové nebo právní stránce. Toto odnětí věci není považováno za soudní rozhodnutí.
Co to znamená v praxi
Předseda senátu má pravomoc převzít věc od vyššího soudního úředníka, pokud se mu zdá příliš komplikovaná.
V případě obchodního rejstříku může předseda senátu odejmout věc jen tehdy, pokud se má rozhodnout o zápisu.
Rozhodnutí o odnětí věci není soudním rozhodnutím, což znamená, že proti němu nelze podat opravný prostředek (např. odvolání).
Cílem je zajistit, aby složité případy byly řešeny zkušenějším soudcem (předsedou senátu).
Na co si dát pozor
Kritéria pro "mimořádně složitou" věc nejsou v paragrafu blíže specifikována, což dává předsedovi senátu určitou volnost v posouzení.
Odnětí věci v obchodním rejstříku je omezeno pouze na situace, kdy má být o zápisu rozhodnuto.
Proti samotnému aktu odnětí věci se nelze bránit žádným opravným prostředkem.
Hlídat změny § 6 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.