§ 11 Nařízení, kterým se provádí rozpočtový zákon na rok 1952 – Přesuny v rámci vlastního rozpočtu u místních národních výborů I., II. a III. kategorie.

Stručně

Paragraf 11 stanovuje, že místní národní výbory I., II. a III. kategorie mohou hospodařit s rozpočtovými prostředky v rámci celkového výdajového úhrnu svého rozpočtu bez souhlasu dohlédacího národního výboru, avšak s určitými omezeními. Výjimkou jsou reprezentační výdaje, jejichž překročení vyžaduje souhlas dohlédacího národního výboru.

Co to znamená v praxi

• Místní národní výbory I., II. a III. kategorie mají poměrně velkou volnost v přesouvání peněz mezi různými položkami svého rozpočtu, pokud se drží celkového schváleného výdajového úhrnu.
• Tato volnost je omezena pravidly uvedenými v § 7 odst. 1 a 2, § 10 a § 12 odst. 2 (které nejsou součástí dodaného textu, ale jsou zmíněny jako relevantní).
• Pokud by chtěl národní výbor utratit více peněz na reprezentační výdaje (účtová skupina 36), než kolik mu bylo původně přiděleno, musí si na to vyžádat souhlas od nadřízeného národního výboru.

Na co si dát pozor

• Přestože je zde obecná volnost, je nutné dodržovat specifická omezení přesunů, která vyplývají z § 10, například zákaz vzájemných přesunů mezi prostředky na národní podnikání a výdaje státní správy, nebo přesunů z investičních prostředků na jiné výdaje.
• Jakékoli navýšení rozpočtových prostředků na reprezentační výdaje (účtová skupina 36) vyžaduje schválení dohlédacím národním výborem, což znamená, že v této oblasti není možné rozhodovat samostatně.