§ 4 vyhláška o úplném znění vládního nařízení, jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků – Ochrana zaměstnanců.
Vyhláška o úplném znění vládního nařízení, jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků · 19/1953 Sb. · Rodinné právo
Stručně: Paragraf 4 vyhlášky 19/1953 Sb. upravuje nárok zaměstnanců povolaných k vojenské službě na pracovní volno před nástupem služby a na cestovní dny, v závislosti na typu služby a délce cesty. Zaměstnanec povolaný k základní nebo náhradní vojenské službě má nárok na jeden den pracovního volna v posledním týdnu před nástupem služby. (§ 4 zákona č. 19/1953 Sb., vyhláška o úplném znění vládního nařízení, jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ochrana zaměstnanců.
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…přísluší k jejímu splnění pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejdéle však jeden den.“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…dopravními prostředky, jichž povolaná osoba je oprávněna použít, déle než 6 hodin, má zaměstnanec, který byl povolán k službě v branné moci, nárok na jeden cestovní…“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „trvá-li uvedená cesta déle než 18 hodin, zvyšuje se nárok podle předchozí věty na dva cestovní dny“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 19/1953 Sb.
(1) Zaměstnanci povolanému k základní nebo náhradní službě přísluší v posledním týdnu přede dnem stanoveným povolávacím rozkazem k nastoupení služby den pracovního volna.
(2) Zaměstnanci povolanému k jiné službě v branné moci než k službě základní nebo náhradní, který nemůže splnit odhlašovací povinnost mimo pracovní dobu, přísluší k jejímu splnění pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejdéle však jeden den.
(3) Trvá-li nejkratší cesta z místa trvalého pobytu do místa nastoupení, čítajíc v to i dobu jízdy obvyklými veřejnými hromadnými dopravními prostředky, jichž povolaná osoba je oprávněna použít, déle než 6 hodin, má zaměstnanec, který byl povolán k službě v branné moci, nárok na jeden cestovní den, přímo předcházející dni stanovenému povolávacím rozkazem nebo určovacím lístkem k nastoupení služby; trvá-li uvedená cesta déle než 18 hodin, zvyšuje se nárok podle předchozí věty na dva cestovní dny. Nárok podle těchto ustanovení se zkracuje o cestovní dny, které připadají na dny pracovního klidu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec povolaný k základní nebo náhradní vojenské službě má nárok na jeden den pracovního volna v posledním týdnu před nástupem služby.
- Zaměstnanec povolaný k jiné vojenské službě, který nemůže splnit odhlašovací povinnost mimo pracovní dobu, má nárok na nezbytně nutné pracovní volno, maximálně však jeden den, k vyřízení této povinnosti.
- Pokud cesta z trvalého bydliště do místa nástupu na vojenskou službu trvá déle než 6 hodin, má zaměstnanec nárok na jeden cestovní den přímo předcházející dni nástupu; pokud cesta trvá déle než 18 hodin, nárok se zvyšuje na dva cestovní dny.
Na co si dát pozor
- Nárok na cestovní dny se zkracuje o ty cestovní dny, které by připadly na dny pracovního klidu.
- Délka cesty se počítá včetně doby jízdy obvyklými veřejnými hromadnými dopravními prostředky, které je povolaná osoba oprávněna použít.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 1 OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ PŘI PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI (Zákon o ochraně zaměstnanců při platební)§ 8 POUČENÍ ZAMĚSTNANCŮ A OCHRANA PLYNOVODŮ A PRO (Vyhláška Českého báňského úřadu o důlní )§ 96 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)§ 113 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY (Zákon o státní službě)§ 59 EVIDENČNÍ OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ (Zákon o Celní správě České republiky)