Stručně: Paragraf 21c zákona 19/1970 stanovuje, že soudci Nejvyššího soudu republiky se dělí na trestní a občanskoprávní kolegia, která jsou řízena náměstky předsedy soudu a jejichž úkolem je organizovat a dohlížet na činnost senátů, zobecňovat poznatky a navrhovat stanoviska k výkladu zákonů.
§ 21c
(1) Soudci z povolání nejvyššího soudu republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní a občanskoprávní kolegia. Předsedy kolegií jsou náměstci předsedy nejvyššího soudu.
(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií a sledují rozhodování senátů v kolegiích. Zejména řídí jejich rozborovou činnost, navrhují kolegiím zobecnění poznatků z rozhodování soudů, upozorňují je na nedostatky v rozhodování, navrhují zaujetí stanovisek ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů a podávají plénu nejvyššího soudu zprávu o činnosti kolegií.
Paragraf 21c zákona 19/1970 stanovuje, že soudci Nejvyššího soudu republiky se dělí na trestní a občanskoprávní kolegia, která jsou řízena náměstky předsedy soudu a jejichž úkolem je organizovat a dohlížet na činnost senátů, zobecňovat poznatky a navrhovat stanoviska k výkladu zákonů.
Co to znamená v praxi
Nejvyšší soud je rozdělen na dvě hlavní specializované části – pro trestní a pro občanskoprávní věci, což umožňuje hlubší odbornost.
Náměstci předsedy Nejvyššího soudu mají klíčovou roli v řízení těchto specializovaných kolegií, včetně dohledu nad rozhodováním soudců.
Kolegia aktivně pracují na sjednocování právního výkladu a odstraňování nedostatků v rozhodovací praxi soudů.
Zjištění a návrhy kolegií jsou předkládány plénu Nejvyššího soudu, které je nejvyšším orgánem soudu.
Na co si dát pozor
Předsedové kolegií (náměstci předsedy) mají významný vliv na směřování a jednotnost rozhodování v rámci svých specializací.
Činnost kolegií je zaměřena na zobecňování poznatků a navrhování stanovisek, což má dopad na výklad zákonů a právních předpisů.
Hlídat změny § 21c – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.