§ 21d zákon o organizaci soudů a o volbách soudců – Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy…
Zákon o organizaci soudů a o volbách soudců · 19/1970 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 21d zákona č. 19/1970 Sb. definuje složení a pravomoci pléna nejvyššího soudu republiky, které je tvořeno předsedou, náměstky a ostatními soudci z povolání, a stanovuje podmínky pro jeho usnášení a neveřejnost zasedání. Plénum nejvyššího soudu je nejvyšším vnitřním orgánem soudu, který se zabývá organizačními a koncepčními otázkami, nikoli konkrétními soudními případy. (§ 21d zákona č. 19/1970 Sb., zákon o organizaci soudů a o volbách soudců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 19/1970 Sb.
(1) Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy nejvyššího soudu, jeho náměstků a ostatních soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání nejvyššího soudu.
(2) Plénum nejvyššího soudu republiky zejména
a) usnáší se na jednacím řádu nejvyššího soudu republiky
b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií nejvyššího soudu republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,
c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,
d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro národní radu.
(3) Zasedání pléna nejvyššího soudu republiky jsou neveřejná. Zasedání pléna se může účastnit generální prokurátor příslušné republiky a ministr spravedlnosti příslušné republiky; na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací a s poradním hlasem předsedy krajských soudů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Plénum nejvyššího soudu je nejvyšším vnitřním orgánem soudu, který se zabývá organizačními a koncepčními otázkami, nikoli konkrétními soudními případy.
- Pro platné rozhodování pléna je nutná přítomnost nejméně dvou třetin všech soudců z povolání nejvyššího soudu.
- Plénum schvaluje vnitřní pravidla soudu (jednací řád), řeší sporné právní otázky mezi jednotlivými odděleními soudu (kolegii) a dává podněty k tvorbě nových zákonů.
- Na zasedání pléna mohou být přizvány i další osoby, například generální prokurátor, ministr spravedlnosti, vedoucí jiných státních orgánů a s poradním hlasem předsedové krajských soudů.
Na co si dát pozor
- Zasedání pléna jsou neveřejná, což znamená, že veřejnost nemá přístup k projednávaným záležitostem.
- Plénum projednává zprávy o účinnosti zákonů a na jejich základě dává podněty k nové právní úpravě, což ukazuje na jeho roli při ovlivňování legislativního procesu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.