Nařízení, jímž se provádí zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním

Opatřeními kárného výboru, jmenovanými v § 31, odst. 1 zákona, jest rozuměti všechna usnesení kárného výboru, učiněná buď za vyšetřování nebo při závěrečném projednání, kromě konečného usnesení.

K § 32 zákona.

(1) Byl-li obviněný osobně předvolán kárným výborem nebo jiným úřadem provádějícím na žádost kárného žalobce vyšetřovací úkony, jest jeho cesta ke kárnému výboru, po případě úřadu, jakož i zpět cestou služební a její náklady hradí vojenská správa podle příslušných předpisů.

(2) Jinakých nákladů, které vzniknou obviněnému v řízení před kárným výborem, vojenská správa nehradí, zejména nehradí vojenská správa náklady cesty obviněného, který nebyl osobně obeslán, zejména v těch případech, v nichž se mu dostalo vyrozumění, že má právo, nikoli však povinnost, zúčastniti se jednání.

(1) Cesty svědků a znalců, kteří jsou vojenskými osobami v činné službě a dostaví se na vyzvání ke kárnému výboru nebo úřadu, provádějícímu na žádost kárného výboru vyšetřovací úkony; jsou služebními cestami a vojenská správa hradí jejich náklady podle příslušných předpisů. Jiných nákladů vojenská správa těmto osobám nehradí.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro cesty osob, jež jsou povolány k účasti v řízení před kárnými výbory (členů kárných výborů, zapisovatele).

(1) Občanským osobám (počítajíc v to i vojenské osoby mimo činnou službu), které byly vyslechnuty jako svědci a znalci, vyplatí se na žádost na účet státu náhrady, na které by měly nárok podle předpisů platných pro občanské trestní soudy.

(2) Svědecké poplatky vyměřuje

a) byl-li výslech proveden u dožádaného soudu, tento soud sám podle předpisů pro něj platných,

b) byl-li výslech proveden dožádaným kárným žalobcem, tento žalobce,

c) ve všech jiných případech kárný žalobce, po případě předseda kárného výboru (odvolacího kárného výboru), u kterého se koná řízení.

(3) Nárok na svědecké poplatky třeba uplatniti u úřadu, který provádí výslech, a to ihned po skončení výslechu nebo nejpozději dva dny po něm, jinak nárok propadá; svědci, kteří bez zákonného důvodu odeprou vypovídati nebo přísahati, nemají nároku na poplatky. Při přihlášce nároku musejí býti podmínky nároku náležitě osvědčeny. Na nutnost, že nárok na svědecké poplatky třeba přihlásiti a jeho podmínky osvědčiti, buďte svědci v obsílce upozorněni.

(4) Předseda kárného výboru (odvolacího kárného výboru) vyměří přihlášené poplatky ihned po jejich přihlášení, po případě po skončení jednání a dá je ihned vyplatiti; není-li to možno, dá je svědkovi zaslati co nejdříve.

(5) Proti určení výše svědeckých poplatků lze si stěžovati do 14 dnů od vyrozumění k odvolacímu kárnému výboru, který rozhodne s konečnou platností.

(6) O vyměření znaleckých poplatků občanským osobám platí ustanovení odstavců 3 a 4.

(7) Nárok na znalecké poplatky třeba přihlásiti u úřadu, u kterého, po případě kterému byl podán znalecký posudek, nejpozději do 14 dnů po podání posudku. Má-li o znaleckých poplatcích rozhodnouti kárný žalobce, po případě předseda kárného výboru, vyžádá si od nejbližšího vojenského soudu návrh na jejich úpravu; nato upraví sám výši znaleckých poplatků a dá je doručiti zároveň s výměrem znalcům. O stížnosti do výše znaleckých poplatků platí obdobně ustanovení odstavce 5.

(1) Cestovní náklady hradí vojenská správa podle příslušných předpisů pouze určeným obhájcům, a to tak jako při služebních cestách; přibraným obhájcům nehradí vojenská správa žádných nákladů.

(2) Vojenská správa neposkytuje obhájci za obhajování odměnu; obhájci, kteří jsou vojenskými gážisty v činné službě, nemohou požadovati ani od obviněného odměnu za obhajování.

Část II.

K § 33 zákona.

Neplní-li vojenský gážista v záloze v době, kdy nekoná činné služby vojenské, opětovně povinnosti, které mu příslušné předpisy ukládají, nebo odmítne-li v téže době vůbec plniti povinnosti, jež má jako vojenský gážista v záloze, může velitel doplňovacího okresu podati nadřízenému veliteli oblasti návrh, aby vojenskému gážistovi v záloze byla odňata vojenská hodnost. Velitel oblasti jmenuje tříčlennou komisi, složenou z vojenských gážistů, která případ projedná a podle potřeby navrhne další šetření, po případě jeho doplnění; neuzná-li tato komise další šetření již za potřebné, učiní příslušný návrh veliteli oblasti, který na podkladě předložených spisů může ministerstvu národní obrany navrhnout, aby byla vojenskému gážistovi v záloze odňata vojenská hodnost a aby byl přeložen do počtu mužstva jako vojín v záloze; zároveň předloží všechny jednací spisy. Neshledá-li velitel oblasti toto opatření za potřebné, vrátí spisy doplňovacímu okresnímu velitelství.

(1) Zjistí-li se dodatečně, že se vojenský gážista dopustil ještě před svým jmenováním zločinu vůbec, přečinu nebo přestupku, spáchaného ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti, vyšetří velitel kmenového tělesa dotčeného gážisty, zda bylo pro uvedený trestný čin konáno trestní řízení.

(2) Byl-li vojenský gážista pro trestný čin uvedeného druhu odsouzen, ať před svým jmenováním, nebo po něm, hlásí to velitel uvedený v odstavci 1 služebním postupem ministerstvu národní obrany a připojí k tomuto hlášení zprávu o chování gážisty, o nějž jde. Ministerstvo národní obrany si opatří trestní spisy a o věci rozhodne.

(3) Nedošlo-li k zavedení soudního trestního řízení nebo k odsouzení pro zločin spáchaný ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti jen proto, že tomu překážel důvod, který zrušuje trestnost činu nebo vylučuje jeho stíhání, oznámí to velitel uvedený v odstavci 1 kárnému výboru I. stolice, jenž by byl ve věci příslušný; tento kárný výbor předloží spisy, shledá-li důvod pro podání návrhu na zrušení jmenování, se svým návrhem odvolacímu kárnému výboru; jinak zpraví velitele kmenového tělesa, že neshledal důvodu k podání návrhu na zrušení jmenování. Je-li odvolací kárný výbor souhlasného názoru jako kárný výbor I. stolice, podá ministerstvu národní obrany návrh na zrušení jmenování; nesouhlasí-li s tímto návrhem, vrátí spisy s odůvodněním, že neshledává důvodu k podání návrhu v uvedeném smyslu. Zruší-li ministerstvo národní obrany jmenování, oznámí své rozhodnutí vojenskému gážistovi prostřednictvím odvolacího kárného výboru; jinak uvědomí odvolací kárný výbor o svém zamítavém stanovisku.

(1) Ustanovení § 49 platí obdobně též o vojenských gážistech ve výslužbě.

(2) Vojenští gážisté ve výslužbě, jimž byla odňata vojenská hodnost správním řízením, jsou vojenskými pensisty bez vojenské hodnosti.

K § 34 zákona.

Vzniknou-li okolnosti nebo vyjdou-li dodatečně najevo skutečnosti, pro které by další ponechání vojenského gážisty z povolání v činné službě bylo na újmu důležitým vojenským nebo jiným státním zájmům, postoupí ministerstvo národní obrany věc s náležitým odůvodněním zvláštní komisi (§ 53) k posouzení, zda má býti ministru národní obrany podán návrh na přeložení dotčeného vojenského gážisty do výslužby (do zálohy s odbytným).

(1) Komise uvedená v § 54 (v dalším „komise“) se skládá

a) z náčelníka hlavního štábu,

b) z prvního podnáčelníka hlavního štábu,

c) z presidenta nejvyššího vojenského soudu,

d) z přednosty I. odboru ministerstva národní obrany a

e) nepatří-li osobní věci dotčeného gážisty do oboru působnosti některého z členů komise uvedených pod písm. a) až d), též z přednosty odboru ministerstva národní obrany (oddělení hlavního štábu) nebo z velitele zbraně u ministerstva národní obrany-hlavního štábu, do jehož oboru působnosti tyto věci patří.

(2) Není-li některé z osob uvedených v odstavci 1 možno účastniti se jednání komise, účastní se ho její zástupce ve funkci uvedené v odstavci 1.

(3) Komisi předsedá náčelník hlavního štábu a v jeho nepřítomnosti podnáčelník hlavního štábu; není-li ani podnáčelník hlavního štábu přítomen, předsedá člen hodností nejvyšší nebo služebně nejstarší.

(1) Vojenskému gážistovi, o nějž jde, oznámí ministerstvo národní obrany důvody, pro které nemá býti v činné službě ponechán, a vyzve ho, aby se do 15 dnů od doručení výzvy k věci vyjádřil, oznámené mu důvody vyvrátil nebo nabídl důkazy potřebné k jejich vyvrácení; tuto lhůtu ministerstvo národní obrany na žádost vojenského gážisty přiměřeně prodlouží, prokáže-li, že nemohl lhůtu dodržeti pro vojenskou službu nebo pro nějakou neodvratnou překážku jím nezaviněnou.

(2) Vyjádření, které vojenský gážista podal podle ustanovení odstavce 1, postoupí ministerstvo národní obrany komisi, jež je přezkoumá, a uzná-li toho potřebu, dá provésti nabídnuté důkazy, a třeba-li, i jiné šetření.

(3) Podle potřeby může komise vojenského gážistu vyslechnouti.

(4) Nepodá-li vojenský gážista ve stanovené lhůtě vyjádření (odstavec 1) nebo nedostaví-li se k osobnímu výslechu (odstavec 3), projedná komise věc bez jeho součinnosti na podkladě spisů.

(5) Po projednání věci se komise usnese podle volného uvážení o tom, má-li býti ministru národní obrany podán návrh, aby dotčený gážista byl z moci úřední přeložen do výslužby (do zálohy s odbytným), poněvadž by jeho další ponechání v činné službě bylo na újmu důležitým vojenským nebo jiným státním zájmům.

(6) Komise jest způsobilá se usnášeti jen za přítomnosti všech svých členů (jejich zástupců). Usnáší se většinou hlasů; při rovnosti hlasů platí za usnesené to mínění, ke kterému se připojil předseda. Členové komise hlasují podle hodnosti a služebního stáří, počínaje nejnižším; předseda hlasuje na konec.

(7) Neusnese-li se komise na podání návrhu podle odstavce 5, vrátí spisy ministerstvu národní obrany.

K § 35, odst. 2 zákona.

Pro poklesky, kterých se dopustili vojenští gážisté, kteří nejsou vojenskými soudci z povolání, ve funkci přísedících vojenských soudů, může příslušný představený naříditi zavedení řízení před kárným výborem jen, došlo-li mu oznámení předsedy nalézacího soudu o jejich poklescích.

Vládní nařízení ze dne 18. října 1923, č. 203 Sb., o řízení před kárnými výbory vojenských gážistů a o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, vládní nařízení ze dne 22. května 1935, č. 111 Sb., jímž se provádí § 34, odst. 2 vojenského kárného zákona a vládní nařízení ze dne 3. července 1936, č. 211 Sb., o vojenském kárném právu za branné pohotovosti státu, ve znění předpisů je měnících a doplňujících, se zrušují.

Toto nařízení nabývá účinnosti 15. dne po vyhlášení; provede je ministr národní obrany.

Gottwald v. r.

Dr. Zenkl v. r.

Široký v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Dr. Ripka v. r.

Nosek v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Stránský v. r.

Dr. Drtina v. r.

Kopecký v. r.

Dr. Pietor v. r.

Ing. Kopecký v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Dr. Procházka v. r.

Dr. Franek v. r.

Dr. Clementis v. r.

Lichner v. r.