§ 49 směnečný a šekový – Kdo vyplatí směnku
Zákon směnečný a šekový · 191/1950 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 49 zákona směnečného a šekového stanoví, za jakých podmínek může být šek vystaven v několika stejnopisech a jaké důsledky má nedodržení požadavku na číslování těchto stejnopisů. Šek může být vystaven v několika stejnopisech pouze tehdy, pokud není na majitele a pokud se jedná o mezinárodní šek (vystaven v jednom státě a splatný v jiném, nebo v zámořských částech téhož státu). (§ 49 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 48
- Judikatura: na § 49 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 191/1950 Sb.
Kdo vyplatí směnku, může vymáhat na svých předchůdcích:
1. celou částku, kterou zaplatil;
2. šestiprocentní úroky z této částky ode dne, kdy zaplatil;
3. své útraty;
4. odměnu, která se vypočte podle § 48 odst. 1 č. 4.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Šek může být vystaven v několika stejnopisech pouze tehdy, pokud není na majitele a pokud se jedná o mezinárodní šek (vystaven v jednom státě a splatný v jiném, nebo v zámořských částech téhož státu).
- Pokud je šek vystaven v několika stejnopisech, musí být každý stejnopis označen číslem přímo v textu listiny.
- Jestliže stejnopisy nejsou řádně očíslovány, každý z nich se považuje za samostatný šek, což může vést k vícenásobnému plnění.
Na co si dát pozor
- Při vystavování šeku v několika stejnopisech je klíčové zajistit jeho správné očíslování, aby se předešlo situaci, kdy by každý stejnopis platil za zvláštní šek.
- U šeků na majitele nebo šeků vystavených a splatných v rámci téhož státu (pokud nejde o zámořské části) není možné vystavit více stejnopisů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 49
Jak soudy aplikují § 49
I. § 32 odst. 3, § 47 odst. 1 a 3 a § 49 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového (dále jen „směnečný zákon“), a na ustanovení § 511 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), jakož i na závěry formulované v rozsudku Vrchního soudu v Praze (ze dne 4. prosince 2007) sp. zn. 5 Cmo 493/2007 – uzavřel, že mezi směnečnými dlužníky (směnečnými rukojmími), kteří se zaručili …
I § 48 a § 49 zákona č. 191/1950 Sb. (dále jen „směnečný zákon“).
Zmínil, že dle § 49 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, se může směnečný rukojmí, který směnku zaplatil, obrátit na dlužníka ze směnky (a jeho případné předchůdce) a vykonat postižní práva ze směnky.