§ 3 zákon, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Neveřejná pohřebiště
Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 193/2017 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 3 zákona č. 193/2017 Sb. definuje, co jsou neveřejná pohřebiště, kdo je může zřizovat a provozovat, a jaké podmínky musí být splněny pro jejich zřízení a provoz. Definice neveřejných pohřebišť: Neveřejná pohřebiště jsou speciální místa určená výhradně pro ukládání lidských pozůstatků nebo ostatků členů řeholních řádů, kongregací, uzavřených společenství (např. příbuzenských) nebo příslušníků registrovaných církví a náboženských společností, pokud jejich… (§ 3 zákona č. 193/2017 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Neveřejná pohřebiště
- Týká se: provozovatel
- Odkazuje na: § 17
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 193/2017 Sb.
(1) Účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatků nebo lidských ostatků členů řeholních řádů nebo kongregací a prostory pro uložení lidských pozůstatků nebo lidských ostatků členů uzavřených, zejména příbuzenských, společenství se považují za neveřejná pohřebiště.
(2) Za neveřejná pohřebiště se rovněž považují účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatků nebo lidských ostatků příslušníků registrovaných církví a náboženských společností3), jejichž vnitřní předpisy a obřady neumožňují ukládání lidských pozůstatků nebo lidských ostatků na veřejném pohřebišti.
(3) Zřizovatelem i provozovatelem neveřejného pohřebiště smí být pouze registrovaná církev a náboženská společnost3) na pozemku v jejím vlastnictví. Pro provozování neveřejných pohřebišť se § 20 až 23 použijí obdobně; pro zrušení neveřejných pohřebišť se § 24 použije obdobně.
(4) Krajský úřad vydá k záměru zřídit neveřejné pohřebiště stanovisko, ve kterém ověří, zda jsou splněny požadavky podle odstavce 2. Stanovisko krajského úřadu je jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem. Pro výčet dotčených orgánů a povinnosti registrované církve a náboženské společnosti se použije § 17 obdobně.
(5) Provozovatel neveřejného pohřebiště je povinen před zahájením provozu vydat řád neveřejného pohřebiště, který musí být schválen krajským úřadem; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu neveřejného pohřebiště. Krajský úřad předložený návrh schválí, pokud v něm bude upraven zejména způsob pohřbívání lidských pozůstatků a způsob evidence lidských pozůstatků.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Definice neveřejných pohřebišť: Neveřejná pohřebiště jsou speciální místa určená výhradně pro ukládání lidských pozůstatků nebo ostatků členů řeholních řádů, kongregací, uzavřených společenství (např. příbuzenských) nebo příslušníků registrovaných církví a náboženských společností, pokud jejich vnitřní předpisy neumožňují pohřbívání na veřejných pohřebištích.
- Kdo může zřizovat a provozovat: Zřizovatelem i provozovatelem takového pohřebiště smí být pouze registrovaná církev nebo náboženská společnost, a to na pozemku, který vlastní.
- Schvalovací proces: Před zřízením neveřejného pohřebiště je nutné získat stanovisko krajského úřadu, které ověří splnění zákonných požadavků. Toto stanovisko je podkladem pro stavební řízení.
- Řád pohřebiště: Provozovatel musí před zahájením provozu vydat řád neveřejného pohřebiště, který musí schválit krajský úřad. Řád musí upravovat zejména způsob pohřbívání a evidenci lidských pozůstatků.
Na co si dát pozor
- Vlastnictví pozemku: Neveřejné pohřebiště může být zřízeno pouze na pozemku, který je ve vlastnictví registrované církve nebo náboženské společnosti, která je zřizovatelem a provozovatelem.
- Schválení řádu: Bez schváleného řádu neveřejného pohřebiště krajským úřadem nelze zahájit provoz. Jakákoli změna řádu také vyžaduje schválení krajským úřadem.
- Obdobné použití jiných paragrafů: Pro provozování a zrušení neveřejných pohřebišť se obdobně použijí paragrafy 20 až 24 zákona o pohřebnictví, což znamená, že i na ně se vztahují pravidla pro veřejná pohřebiště, pokud jde o provoz a zrušení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 4 Osvobození od daně (Zákon České národní rady o dani z nemov)§ 3 Neveřejná pohřebiště (Zákon o pohřebnictví a o změně některých)§ 41 Povolení lovu zvěře a usmrcování jiných živoč (Zákon o myslivosti)§ 80 Rozhodnutí o změně využití území (Zákon o územním plánování a stavebním řá)§ 20 Vodné a stočné (Zákon o vodovodech a kanalizacích pro ve)